Zdravotní pojišťovny příští rok čekají 2,88% růst příjmů

0
395
prijmu
Foto: Pixabay.com

Celkové náklady veřejných zdravotních pojišťoven v roce 2023 mají přesáhnout 432 miliard korun. Pojišťovny přitom v příštím roce stejně jako letos počítají s nižším růstem příjmů, v roce 2023 jen o necelá tři procenta.

Informace o vývoji příjmů a výdajů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění vyplývají ze zprávy analytické komise. Ta každoročně dodává podklady pro dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci segmentů zdravotní péče o rozdělení peněz ze zdravotního pojištění pro další rok. V komisi zasedá jeden člen za každou ze sedmi zdravotních pojišťoven a za každý ze 14 segmentů zdravotní péče.

„V roce 2023 budou dopady covidové epidemie, dopady války, dopady boje centrálních bank s inflací v celém světě a obzvlášť v České republice tlačit na pokles ekonomické aktivity s následným dopadem na příjmy státu i na příjmy pojistného. Proti tomu se vzhledem k vysoké inflaci v České republice očekává i silný tlak na růst mezd a platů,“ uvádí komise ve své zprávě.

Zmíněný případný růst mezd a platů se projevuje i na příjmech pojištění. Odvody jsou 13,5 procenta z hrubé mzdy. Přičemž devět procent hradí zaměstnavatel a 4,5 procenta zaměstnanec. Pojišťovny očekávají, že v letošním roce budou příjmy pojistného růst o 5,04 procenta. Příští rok pak pouze o 2,88 procenta [v roce 2021 rostly o 13,43 %]. Pro upřesnění doplňme, že reálný růst průměrné mzdy byl již ve 4. čtvrtletí loňského roku záporný. Průměrná mzda i přes svůj růst oproti inflaci klesla o dvě procenta. A podle ekonomů bude reálně klesat i v letošním roce.

Odhad příjmů pojišťoven pro rok 2022 a 2023

Hospodářský odhad pojišťoven pro roky 2022 a 2023 zpracovaný komisí vychází z lednové makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Zohledňuje tak i aktuálně avizovaný vývoj plateb za státní pojištěnce.

Platba státu za státní pojištěnce v 1. pololetí roku 2022 činí 1 967 korun. Vzhledem k deklarovaným úsporným opatřením vlády je pro 2. pololetí 2022 počítáno s platbou ve výši 1 567 korun a pro rok 2023 s platbou ve výši 1 767 korun. Aktuálně je v jednání návrh zákona, který by měl platbu za státní pojištěnce valorizovat podle hospodářského vývoje v Česku.

Z predikce příjmů pojišťoven pro rok 2023 ve výši 432,689 miliardy korun komise počítá s 5,92 milionu státních pojištěnců. K tomu v 1. pololetí příštího roku navíc počítá se 400 000 uprchlíky, které jsou taktéž státními pojištěnci, v druhém pololetí příštího roku v odhadu pracuje pouze s 200 tisíci uprchlíky, za které bude pojištění hradit stát.

Uprchlíci náš zdravotní systém nepoloží, říká Tom Philipp

V příštím roce mají činit příjmy pojišťoven za státní pojištěnce [bez uprchlíků, pozn. red.] cca 125,5 miliardy korun [v r. 2022 je to 125,1 mld. Kč]. Za uprchlíky jako státní pojištěnce se pro příští rok počítá s příjmy ve výši 6,361 miliardy korun, v letošním roce je to 6,471 miliardy korun. Živnostníci registrovaní v paušálním režimu zaplatí v příštím roce podle predikce v součtu 1,92 mld. korun. A na pojistném odvedou zaměstnavatelé, osoby bez zdanitelných příjmů [OBZP] a ostatní živnostníci celkem 298,88 miliardy korun. Letos se počítá s tímto odvodem ve výši 287,109 miliardy korun.

Celkové příjmy zdravotních pojišťoven tak mají dle odhadu komise v příštím roce dosáhnout přibližně 432,689 miliardy korun. Oproti letošnímu roku, kdy se počítá s příjmy ve výši 420,584 miliardy korun, jde o 2,88% nárůst. V roce 2022 odhad pracuje s celkovým 5,04% růstem příjmů.

MZ ČR zřizuje UA Pointy a pomoc chystají i lékárny

Pro srovnání dodejme, že v roce 2021 činily příjmy zdravotních pojišťoven 400,391 miliardy korun. Což v meziročním srovnání odpovídalo růstu o 13,43 procenta.

Výdaje zdravotních pojišťoven v roce 2020 a 2021

Z analýzy dále vyplývá, že náklady veřejného zdravotního pojištění byly loni proti roku 2019, kdy ještě nebyla epidemie koronaviru, o 30 procent vyšší. Činily 405 miliard korun.

Výsledky za loňský rok stejně jako v roce 2020 ale ovlivnila epidemie nejen na straně příjmů, ale hlavně nákladů. Náklady meziročně vzrostly o 45,35 miliardy korun na 404,4 miliardy, příjmy o 47 miliard na 400,4 miliardy korun.

„Stabilita systému byla udržena díky rychlé finanční pomoci státu a díky použití rezerv zdravotních pojišťoven,“ uvádí komise.

Z příjmů 400,4 miliardy korun tvořily příjmy od státu více než 126,3 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 13 procent, výběr pojistného o sedm procent a příjmy ze státního rozpočtu téměř o 30 procent. Platba za státní pojištěnce byla do května 2020 na úrovni 1 067 korun, poté 1 567 korun a od ledna 2021 znovu zvýšená na 1 767 korun. Průměrně pojišťovny na jednoho pojištěnce utržily 37 964 korun, za státního pojištěnce 21 204 korun a za ostatní 59 720 korun.

Péče o průměrného pojištěnce vyjde na 43 000 korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné.

Výdaje na testování covidu loni dosáhly 18,8 mld. Kč

Nejvíc loni rostly náklady v segmentu diagnostiky, v němž je zahrnuto testování na covid-19. Náklady se zvýšily proti roku 2019 o více než 60 procent z 11,7 miliardy na loňských 18,8 miliardy. O více než polovinu rostly také u zdravotnické záchranné služby. O 36 procent se zvýšily náklady nemocniční péče, která má dlouhodobě nadpoloviční podíl na všech nákladech zdravotního systému. Loni dosáhly téměř 212 miliard korun.

Naopak v lázeňské péči se úhrady mezi roky 2019 a 2020 dokonce snížily, za dva roky epidemie vzrostly jen o 0,2 procenta. Ministerstvo zdravotnictví připravilo pro letošní rok kompenzační vyhlášku, která lázeňství a následné péči výpadek příjmů kompenzuje.

–VRN/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here