Léky EU vyrábí hlavně v Asii. Což nahrává výpadkům

0
143
Asii
Foto: Pixabay.com

Léky na snížení horečky pro děti, vakcíny proti planým neštovicím nebo léky pro onkopacienty. I když nejde o zvlášť drahé či inovativní léky, přesto na tuzemském trhu někdy chybějí a chybět budou stále častěji. Vyrábí se totiž v Asii.

Nejčastěji na trhu s léky k překvapení pacientů chybějí ta nejběžnější léčiva ať už předepisovaná lékařem, nebo ve volném prodeji. Obvykle jde o takzvaná generika neboli léky, které na trh vstupují po vypršení platnosti patentové ochrany originálního léku. To se odráží i v ceně generického léku, který se stává i násobně levnějším.

Jako problém se však v posledních letech ukázalo, že kvůli snížení výrobních nákladů i legislativním nárokům přesunuly farmaceutické firmy výrobu generik do levnějších asijských regionů. V nich je navíc tamní vlády k další výrobní expanzi lákají atraktivními investičními pobídkami. Výsledek je, že většina v Evropě prodávaných generik, bez kterých se její občané jen stěží obejdou, pochází z Asie, konkrétně z Číny a Indie.

„Až 70 procent trhu v Evropě představují generika a těch 70 procent trhu se vyrábí hlavně v Asii,“ říká výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel.

Prakticky to znamená, že pokud bychom dnes chtěli vyrobit léky pro Evropu, bez Asie se zkrátka neobejdeme. Přitom ještě před dvaceti lety, v roce 2002, tomu bylo podle Vrubela právě naopak. Většinu generických, a tedy i nejužívanějších a méně nákladných léků vyráběly farmaceutické společnosti na evropském kontinentu. A Evropa tak byla co do dostupnosti léků pro své obyvatele soběstačná.

K výpadku léku na trhu stačí jen o něco vyšší poptávka

K výpadku léku třeba i na několik měsíců, nikoli jen na českém, ale celoevropském trhu, dnes stačí na první pohled i banalita, jako je vyšší poptávka před podzimní sezonou chřipkových onemocnění. Anebo kvůli covidu narušené dodavatelské řetězce či lockdowny v čínských městech. A nejen to, jak potvrzuje Filip Vrubel.

„Překážkou ve výrobě může být zpoždění dodávky účinné látky nebo obalových materiálů, jako nyní nedostatek hliníku pro výrobu blistrů nebo papíru pro krabičky u některých výrobců,“ popisuje současný stav.

Nicméně u léků na předpis sehrává v poslední době v jejich dostupnosti stále větší roli také tlak na cenu ze strany státu a vysoké náklady na výrobu a přepravu.

„U některých léků už se výrobci s výrobní cenou dostávají nad úroveň státem zastropované ceny. A není možné léky dále uvádět na trh,“ upozorňuje na riziko, kdy může k výpadkům léků a omezení jejich dostupnosti docházet podstatně častěji než dosud Filip Vrubel.

Farma firmy varují před výpadky nejběžnějších léčiv

Situaci kolem zajištění dodávek a dostupnosti léků kvůli vysokým výrobním nákladům podle něj už projednávají zástupci farmaceutických firem na ministerstvu zdravotnictví a se zdravotními pojišťovnami.

Evropa může Asii jen stěží konkurovat

Přesunout výrobu léků, byť jen zčásti, zpět do Evropy není jednoduché. Farmaceutické firmy k tomu nemají podle Vrubela ani moc důvodů. Asijské země totiž farma průmysl na svém území ve velkém subvencují. Čímž garantují nejnižší cenu a docela tím vyřazují Evropu, která toho farma firmám příliš nenabízí, z konkurenčního boje.

Výrobci zdravotnických pomůcek varují před výpadky

Cestou k alespoň částečné nápravě v Evropě je podle Vrubela podpora inovací ze strany veřejných institucí. A nejde podle něj pouze o výzkum a vývoj nových léků, ale také o industriální vývoj, který se dá následně využít k podpoře výroby na území Evropy.

„Indie láká výrobce, aby na jejím území stavěli a otevírali nové závody… A my jí jako Evropa nemůžeme konkurovat, dokud EU nezačne farmaceutický průmysl vnímat jako strategický segment,“ říká závěrem Filip Vrubel.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here