Jaké jsou nejčastější příznaky srdečního selhání

0
2140
srdecni_selhani
Foto: Pixabay.com

Srdeční selhání patří mezi jedny z hlavních příčin hospitalizací lidí starších 65 let. V současnosti se v Česku s onemocněním, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatek krve do organismu, léčí přes 280 tisíc lidí.

U většiny z nich nemoc propukla po prodělaném infarktu. Zatímco infarkt je náhlý a ohlašuje se například palčivou bolestí na hrudi, studeným potem a celkovou nevolností, srdeční selhání tak zjevně nepostupuje.

„Jeho příznaky se často prvně projeví v jiných částech těla než u srdce, což odhalení nemoci stěžuje,“ uvádí přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity profesor Jan Václavík.

Lidé po infarktu podceňují rizika. A často na to doplatí

„Charakter a nenápadnost příznaků vedou k tomu, že je lidé běžně ignorují. O svém onemocnění se často dozví až při první hospitalizaci. Přibližně čtvrtina pacientů je pak v průběhu tří měsíců od propuštění z nemocnice znovu hospitalizována,“ doplňuje zástupce přednosty pro vědu a výzkum II. Interní kliniky kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN Štěpán Havránek.

To ale neznamená, že srdeční selhání o sobě nedá v předstihu vůbec vědět. Lékaři uvádějí sedm nejčastějších příznaků srdečního selhání.

Otoky nohou jsou typické pro srdeční selhání

Otoky dolních končetin jsou pravděpodobně jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Nejprve se otoky ohlásí zaříznutým lemem ponožek, otoky se často postupně rozšiřují z chodidel na bérce, někdy i stehna a hýždě. Postupně se stává stále obtížnější najít mezi vlastními botami takové, které na oteklé nohy padnou. Nemůže za to ale dlouhé sezení ani horké počasí. Na vině je selhání srdce, které nezvládá udržet veškeré tekutiny v oběhu. A tak se začnou v těle hromadit a v duchu gravitačního zákona neomylně směřovat k dolním končetinám. Otoky se zmírňují obvykle až po podání močopudných léků, takzvaných diuretik. Pacienti mají k dispozici také moderní léčivé přípravky zvané glifloziny. Ty kromě zmírnění otoků pomáhají zlepšit i práci srdečního svalu.

Problémy s dechem

Zadýchat se při sportovním výkonu nebo po „výběhu“ do pátého patra je zcela přirozené. Zbystřit bychom však měli v okamžiku, kdy se zadýcháme při vysávání, na procházce v mírném tempu nebo při pomalé chůzi do schodů. Zvlášť, pokud nám dříve podobné činnosti nedělaly žádné problémy.

„Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu. Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží. Musejí proto spát v polosedě nebo s několika polštáři, nebo se během noci pro dušnost posazovat,“ vysvětluje prof. Václavík.

Stálý boj s únavou

Podle profesora Václavíka i zvýšená únava při běžné denní činnosti může být jedním z příznaků srdečního selhání. Srdce totiž funguje jako neúnavná pumpa, která rozhání krev do všech částí těla. Při srdečním selhání nezvládá tuto činnost plnohodnotně vykonávat. Krev, která zajišťuje zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem, tak někde přebývá, a jinde naopak chybí. A právě její nedostatek ve svalech se projevuje větší únavou, která nemocného provází i ve chvílích, kdy prakticky nic nedělá.

Kila jdou nahoru

Výrazně těsnější oblečení v pase nebo rafička váhy, která se za tři dny posunula o dva kilogramy směrem nahoru, naší pozornosti většinou neunikne. Opět za tím někdy stojí srdeční problémy.

Nárůst hmotnosti bývá u srdečního selhání často poměrně skokový. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin. Někdy mohou pacienti cítit tlak pod žebry,“ vysvětluje prof. Václavík a dodává, že s narůstající hmotností pacienty často trápí také zažívací potíže a nevolnosti.

Srdeční arytmie

U pacientů se srdečním selháním je často přítomna fibrilace síní. Pacienti ji vnímají jako nepravidelné nebo rychlé bušení srdce.

Selhání srdečního svalu postihuje 2 % populace

„Závažnou komplikací srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory mohou být komorové arytmie, jako například fibrilace komor. V takových případech často musíme pacientům aplikovat defibrilátor, který pak tyto život ohrožující arytmie kontroluje,“ říká prof. Václavík.

Naběhlá krční žíla

Za normálních okolností nebývají žíly na krku viditelné nebo vystouplé. Vyšší tlak, který provází srdeční selhání, mnohdy ale způsobí takzvanou zvýšenou náplň krčních žil. Znamená to, že pacient má viditelně naběhlé žíly na krku. Nejlépe je to patrné u pacientů v polosedě nebo vsedě. Viditelné žíly na krku mohou kromě srdečního selhání předznamenávat také chlopenní vady.

Chybějící krev v mozku

Pokud se nedostává krev do mozku, může se pacient potýkat se zmateností, poruchami myšlení nebo dokonce s depresí.

„Příznaky související s menším prokrvením mozku pozorujeme u pacientů, kdy nemoc výrazně pokročila,“ vysvětluje prof. Václavík.

Při podezření na srdeční selhání je proto nutné neprodleně navštívit lékaře.

„Praktický lékař provede rozbor anamnézy, základní fyzikální vyšetření a odběr vzorku krve, který ověří, zda nedošlo ke zvýšení hladiny tzv. natriuretických peptidů, které citlivě reagují na tlakové a objemové přetížení svalu srdce, jež je pro srdeční selhání typické. Pokud je nález pozitivní, absolvuje pacient echokardiografické vyšetření. Je potřeba vyloučit, že příznaky souvisí s jiným onemocněním,“ popisuje Václavík.

Co je srdeční selhání

Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže plnit svoji funkci, kterou je pumpování krve do všech částí lidského těla. Ročně přibývá přibližně 60 tisíc nových pacientů s touto nemocí. Příčinou je nejčastěji infarkt myokardu a srdeční arytmie. Včasné zahájení léčby dokáže prodloužit život pacientů a zlepšit i jeho kvalitu.

Nemocné české srdce nabádá Čechy k odpovědnosti

Základem úspěšné léčby je pravidelné užívání léků podle pokynů lékaře, přiměřená pohybová aktivita a v případě nadváhy také dieta, která pomůže pacientovi zhubnout. Poslední studie však neprokázaly, že méně soli pozitivně ovlivňuje stav pacienta. V pokročilých stadiích srdečního selhání doporučují lékaři omezit množství tekutin.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here