Tlak na hrudi a tím vyvolané pocení či nevolnost, to jsou klasické příznaky infarktu u žen i mužů. U některých žen se podle lékařů infarkt často ohlašuje i méně výraznou bolestí na hrudi. Ženy stěží popadají dech a cítí se celkově slabě.
S infarktem putuje do českých nemocnic každoročně přibližně 14 tisíc pacientů. Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři ale upozorňují i na některé rozdíly. Hlavně ženy zažívají i netypické příznaky. K nim patří necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti.
„Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart.
Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se liší i jeho následky.
„U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ tvrdí.
Přesto je podle něj riziko infarktu významnější u mužů, kteří jej dostávají i ve výrazně nižším věku, v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění vyskytuje kolem 71. roku.
Příznaky infarktu jsou problém, lepší je život bez nich
Podle lékařů se u žen v mladším věku infarkt myokardu vyskytuje relativně vzácné. Chrání je především jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů v jejich těle klesá a ženy od infarktu neochrání. A stoprocentně je před rizikem infarktu neochrání ani hormonální aktivita v období před menopauzou.
„Přestože je to méně časté než u mužů, i ženu může postihnout infarkt v mladším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů. Jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,“ vysvětluje předseda České asociace akutní kardiologie ČKS profesor Petr Ošťádal.
Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci. Lékaři apelují na dodržování zásad zdravé životosprávy, nekouření, dostatek pohybu a kontrolu tělesné hmotnosti. Důležitá je i léčba dalších onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu.
Mrazy a svátky jsou riziko, tvrdí lékaři
Infarktům v zimním období podle lékařů nahrávají mrazivé teploty, vysoká vlhkost a kolem Vánoc také stres a zhoršená životospráva.
„Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně nežli jednou pozdě,“ upozorňuj profesor Linhart.
K infarktu myokardu dochází v situaci, kdy srdeční sval není dostatečně prokrven, ať už kvůli ucpání či kritickému zúžení tepny zásobující srdeční sval. Odborníci připomínají, že jakmile pacienti pociťují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas. Rozhodují totiž doslova minuty. Každý, kdo zaznamená příznaky, jako je silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má podle lékařů 96% šanci, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu jen s malou jizvou na srdci.
–DNA–
