Lidé po infarktu podceňují rizika. A často na to doplatí

0
87
po_infarktu
Ilustrace: Pixabay.com

Desetinu pacientů po infarktu potká do tří let další srdeční příhoda. Zhruba každý dvacátý s prodělaným infarktem pak v této době na kardiovaskulární příčinu umírá. Dokládají to domácí i mezinárodní studie.

Podle nich je část následných příhod způsobena tím, že pacienti nedodržují doporučenou léčbu. Z mezinárodní i aktuální domácí analýzy přežívání pacientů s infarktem myokardu vyplynulo, že za rok po infarktu zemřelo deset procent pacientů. Po dvou letech pak více než třináct procent.

„Asi desetina následných příhod je způsobena tím, že nemocní nedodržují doporučenou léčbu. Pacienti podceňují následná rizika,“ uvedl kardiolog Petr Ošťádal z Nemocnice Na Homolce [NNH].

Nemocné české srdce nabádá Čechy k odpovědnosti

Podle mezinárodních studií do tří let po infarktu asi desetina nemocných zažije další infarkt, pět procent zemře z kardiovaskulárních příčin a dvě procenta mají cévní mozkovou příhodu. A to přesto, že se léčba akutního infarktu myokardu v posledních letech velmi zlepšila a lékaři dokáží díky moderní léčbě rychle zprůchodnit ucpané věnčité tepny.

Co mají dělat lidé po infarktu

Podle lékařů by měli pacienti po infarktu přestat kouřit, snížit svou tělesnou hmotnost, jíst zdravě a dostatečně se hýbat. Lékaři jim také často předepisují léky na snížení srážlivosti krve, snížení hladiny cholesterolu v krvi a krevního tlaku.

„Skutečně pacient po infarktu je ve velmi vysokém riziku následné kardiovaskulární příhody. Musíme udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili a prognózu pacienta zlepšili,“ řekl Ošťádal.

Selhání srdečního svalu postihuje 2 % populace

K tomu, aby se infarkty neopakovaly, by dle něj měla mimo jiné přispět nová třída léků snižujících cholesterol. Většina infarktů myokardu je totiž podmíněna aterosklerózou věnčitých tepen a ta je „poháněna“ právě cholesterolem přinášeným krevním proudem.

„Nejnovější vědecká poznání jasně ukazují, že čím nižší tím lepší. Zatímco zdravá populace by měla mít hodnoty LDL [‚zlého‘] cholesterolu pod 3 mmol/l, ti, kteří už jednou prodělali infarkt, by si měli pohlídat hodnotu 1,4 mmol/l a méně. A u toho, kdo jej měl dvakrát a více, by tato hladina neměla překročit 1 mmol/l,“ vysvětlil předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS Michal Vrablík.

Upřesnil, že nízkých hodnot lze dnes dosahovat i s pomocí ‚injekcí na cholesterol‘, které si pacient aplikuje jednou za dva až čtyři týdny sám. Vysoká hladina cholesterolu u nás trápí až 80 procent dospělé populace.

Lékaři radí nezanedbávat příznaky hlavně v době covidu

Kardiologové připomínají, aby lidé při příznacích infarktu, který se projevuje například bolestí v prsou, ihned vyhledali lékařskou pomoc. Během epidemie covidu-19 totiž mnozí pacienti příznaky podcenili a zůstali s infarktem doma.

„Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Aktuální situace zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév

Také dodal, že kardiak, který se nakazí covidem, má až trojnásobně vyšší riziko úmrtí na něj: „Musíme si uvědomit, že pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací. Zapomeňme, že delta je poslední v řadě. Pokud se nám nepovede očkování plošně dotáhnout, hrozí reálné nebezpečí, že se nadějeme další vlny pandemie.“

Komplikace související s vakcinací jsou podle něj zveličeny. Řekl, že mRNA vakcíny překvapily svojí bezpečností.

„Uvážíme-li, kolik vedlejších reakcí mají lidé po jiných očkováních, například před cestováním do zahraničí, pak vychází srovnání s vakcínou na covid-19 jednoznačně příznivě,“ upřesnil s tím, že vedlejší účinky samozřejmě existují.

Ty ale dle jeho slov není třeba zveličovat: „Bohužel se však mnoho nemocí, které se vyskytují i v době necovidové, přisuzují vlivu vakcíny.“

V Česku postihne infarkt 10 tisíc až 30 tisíc lidí ročně

V Česku ročně prodělá infarkt myokardu mezi 10 000 a 30 000 lidí. Podle Ošťádala tady přesnější čísla nejsou. Aleš Linhart upozornil, že zdravotní pojišťovny začaly konečně po mnoha letech hradit nemocným některé z moderních léků na ředění krve. Což by mohlo významně zlepšit jak jejich osudy, tak komfort a schopnost léčbu dlouhodobě dodržovat.

„Objevily se i nové léky, které můžeme nasadit pacientům se srdečním selháním. Především takzvané glifloziny, léky původně určené pro léčbu cukrovky. Ty však mají schopnost významně zlepšit stav pacientů s poruchou funkce levé komory. Bohužel zatím ani v jednom případě pojišťovny lék nehradí, a tak je můžeme použít jen pokud je nemocný ochoten si za ně platit ze své vlastní kapsy,“ uvedl profesor Linhart.

M. Matoulek: Obezitu s infarkty vidíme už i u třicátníků

Dodejme, že novým postupům v prevenci, ale nejen jim, se bude věnovat kongres Evropské kardiologické společnosti [ESC], který zítra startuje v online podobě a účastní se ho desítky tisíc specialistů. K jeho hlavním tématům bude patřit očkování proti covidu-19 a dopady covidu-19 na kardiaky.

–DNA/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here