„Dosažené vzdělání, finanční příjem, zaměstnání i vnější prostředí velmi ovlivňují kardiovaskulární riziko,“ říká přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze Aleš Linhart. Potvrzuje fakt, že riziko onemocnění srdce a cév ovlivňuje i socioekonomické prostředí lidí.
Podle Aleše Linharta [na fotografii, zdroj: DVTV] existuje velmi těsný vztah mezi rizikem infarktu myokardu a příjmem obyvatelstva v jednotlivých krajích země.
„Kraje s nejnižším příjmem mají i nejvyšší výskyt akutních infarktů myokardu,“ uvedl na tiskové konferenci k tématu Chronicky nemocní v době pandemie covidu, která se konala v pražském Faustově domě.
V souvislosti s tím připomněl, že ekonomika v České republice nyní nepochybně strádá.
„Došlo ke snížení příjmů domácností, a to se odrazí i ve výskytu kardiovaskulární úmrtnosti,“ upozorňuje předseda České kardiologické společnosti.
Nízký příjem významně zvyšuje riziko onemocnění
Podle něj to jsou skutečnosti, které nemůže zdravotnictví nijak ovlivnit. Svá slova dokládá i na výsledcích švédské studie. Ta potvrzuje velmi úzký vztah mezi místem a podmínkách v něm k životu s výší rizika vzniku kardiovaskulární nemoci.
„Studie říká, že čím je vyšší příjem pacienta, který prodělal kardiovaskulární příhodu, tak tím je jeho prognóza lepší,“ popisuje.
A to samé platí naopak. Účastníci studie s nejnižšími výdělky na tom byli statisticky nejhůře. Výsledky studie pak nejsou dobrou zprávou ani pro Českou republiku. Loňský hrubý domácí produkt [HDP] u nás klesl o zhruba šest procent. Český HDP klesl i v letošním prvním čtvrtletí, stejně jako se propadla ekonomika v celé EU.
I z tohoto důvodu můžeme podle Aleše Linharta očekávat nárůst mortality na kardiovaskulární onemocnění.
„A to i výrazně více, než je těch šest procent,“ upřesňuje.
Říká, že dosavadní měřítka a intervence rizika onemocnění srdce a cév dosáhly maxima své účinnosti a do toho navíc čelíme pandemii covidu, která situaci jen zhoršuje.
Připomíná i aktuální předpovědi lékařů ve Spojených státech. Ty znějí následovně: „Bez další modifikace rizikových faktorů a inovativní léčby může kardiovaskulární úmrtnost do roku 2040 stoupnout až o 41 procent.“
A podle Linharta jsou obavy z obdobného scénáře namístě i pro Českou republiku: „Nárůst pacientů se srdečním selháním je v posledních letech exponenciální, srdeční selhání je pandemií 21. století,“ varuje.
Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, stres
Prvním krokem ke zlepšení situace a předcházení rizikům je dle odborníků obnovit preventivní prohlídky u praktických lékařů, které přestali pacienti ze strachu z nákazy koronavirem navštěvovat. Dále je třeba se vrátit k pravidelnému pohybu a snižovat tělesnou hmotnost. A myslet nejenom na tradiční rizikové faktory, kterými jsou kouření, hypertenze, diabetes a věk, ale i na ty méně známé. Těmi jsou sociální deprivace, nadváha, obezita, psychosociální stres a celkové vyčerpání organismu.
„Záněty a chronické záněty patří také k častým spouštěčům kardiovaskulárních onemocnění,“ připomíná Aleš Linhart.
Varuje i před vyšší spotřebou alkoholu a jiným závislostním chováním, které se u nás v době trvání pandemie jenom zhoršilo.
–VRN–
