Aktuální situace zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév

0
369
onemocneni_srdce_a_cev
Foto: Repro DVTV,

„Dosažené vzdělání, finanční příjem, zaměstnání i vnější prostředí velmi ovlivňují kardiovaskulární riziko,“ říká přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze Aleš Linhart. Potvrzuje fakt, že riziko onemocnění srdce a cév ovlivňuje i socioekonomické prostředí lidí.

Podle Aleše Linharta [na fotografii, zdroj: DVTV] existuje velmi těsný vztah mezi rizikem infarktu myokardu a příjmem obyvatelstva v jednotlivých krajích země.

„Kraje s nejnižším příjmem mají i nejvyšší výskyt akutních infarktů myokardu,“ uvedl na tiskové konferenci k tématu Chronicky nemocní v době pandemie covidu, která se konala v pražském Faustově domě.

V souvislosti s tím připomněl, že ekonomika v České republice nyní nepochybně strádá.

„Došlo ke snížení příjmů domácností, a to se odrazí i ve výskytu kardiovaskulární úmrtnosti,“ upozorňuje předseda České kardiologické společnosti.

Šest tisíc kroků denně je minimum, říká Aleš Linhart

Nízký příjem významně zvyšuje riziko onemocnění

Podle něj to jsou skutečnosti, které nemůže zdravotnictví nijak ovlivnit. Svá slova dokládá i na výsledcích švédské studie. Ta potvrzuje velmi úzký vztah mezi místem a podmínkách v něm k životu s výší rizika vzniku kardiovaskulární nemoci.

„Studie říká, že čím je vyšší příjem pacienta, který prodělal kardiovaskulární příhodu, tak tím je jeho prognóza lepší,“ popisuje.

A to samé platí naopak. Účastníci studie s nejnižšími výdělky na tom byli statisticky nejhůře. Výsledky studie pak nejsou dobrou zprávou ani pro Českou republiku. Loňský hrubý domácí produkt [HDP] u nás klesl o zhruba šest procent. Český HDP klesl i v letošním prvním čtvrtletí, stejně jako se propadla ekonomika v celé EU.

Horton: Covid je toxická směs nejen biologických příčin

I z tohoto důvodu můžeme podle Aleše Linharta očekávat nárůst mortality na kardiovaskulární onemocnění.

„A to i výrazně více, než je těch šest procent,“ upřesňuje.

Říká, že dosavadní měřítka a intervence rizika onemocnění srdce a cév dosáhly maxima své účinnosti a do toho navíc čelíme pandemii covidu, která situaci jen zhoršuje.

Připomíná i aktuální předpovědi lékařů ve Spojených státech. Ty znějí následovně: „Bez další modifikace rizikových faktorů a inovativní léčby může kardiovaskulární úmrtnost do roku 2040 stoupnout až o 41 procent.“

A podle Linharta jsou obavy z obdobného scénáře namístě i pro Českou republiku: „Nárůst pacientů se srdečním selháním je v posledních letech exponenciální, srdeční selhání je pandemií 21. století,“ varuje.

Selhání srdečního svalu postihuje 2 % populace

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, stres

Prvním krokem ke zlepšení situace a předcházení rizikům je dle odborníků obnovit preventivní prohlídky u praktických lékařů, které přestali pacienti ze strachu z nákazy koronavirem navštěvovat. Dále je třeba se vrátit k pravidelnému pohybu a snižovat tělesnou hmotnost. A myslet nejenom na tradiční rizikové faktory, kterými jsou kouření, hypertenze, diabetes a věk, ale i na ty méně známé. Těmi jsou sociální deprivace, nadváha, obezita, psychosociální stres a celkové vyčerpání organismu.

„Záněty a chronické záněty patří také k častým spouštěčům kardiovaskulárních onemocnění,“ připomíná Aleš Linhart.

Varuje i před vyšší spotřebou alkoholu a jiným závislostním chováním, které se u nás v době trvání pandemie jenom zhoršilo.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here