NÚDZ: Covidová realita zvyšuje stres více u žen

0
306
stres
Foto: Pixabay.com

Národní ústav duševního zdraví [NÚDZ] představil první výsledky mezinárodní studie The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times [COH-FIT]. Ta se soustředí na dopady pandemie covidu na duševní zdraví. Ze studie vyplývá, že se podstatnou měrou zvýšil stres u žen.

Cílem studie je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii covidu. První dílčí výsledky se týkají dvou oblastí. První z nich jsou psychosociální důsledky pandemie. Druhou oblastí je vztah k médiím a zprávám a s nimi spojené strategie, jak zvládat stres.

„Zajímavým zjištěním je fakt, že v mnoha ohledech se během pandemie daří hůře ženám. Zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ říká koordinátorka studie Denisa Manková z NÚDZ.

Dodává, že u pětiny zúčastněných mužů byla zaznamenána zvýšená míra altruistického chování. U žen zde rozdíl patrný nebyl. V mezigeneračním porovnání byly identifikovány zhoršené pocity osamělosti u mladších dospělých více než u ostatních věkových skupin.

Jak zvládat situaci, jak zvládat stres

60 procent respondentů zaznamenalo zvýšené množství hodin strávených s médii. Ženy strávily s médii více času než muži [60 % vs. 50 %]. Mladší dospělí vykazovali vyšší podíl zvyšujícího se počtu hodin ve srovnání s ostatními věkovými skupinami [přes 60 %].

Vědci také zkoumali, jak se lidé snaží s nepříjemnými pocity vypořádat. Mezi nejčastější a nejefektivnější strategie naši respondenti [bez ohledu na pohlaví] řadili cvičení a chůzi. Dále pak smysluplný koníček, přímý osobní kontakt nebo interakci s druhými lidmi a trávení času na internetu.

Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

Z hlediska věku byly stejné strategie preferovány mladšími dospělými. Respondenti ve středním věku uváděli navíc práci jako jednu z nejefektivnějších strategií zvládání stresu. Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček a kupodivu i práce z domova či z pracoviště.

O studii COH-FIT

The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times (COH-FIT) je rozsáhlý mezinárodní průzkumný projekt pro celou populaci v zemích postižených pandemií koronaviru. Do projektu je zapojeno více než 200 výzkumníků a dosud se jej zúčastnilo více než 115 tisíc lidí ze 150 zemí světa. Nyní jsou k dispozici první dílčí výsledky, studie dále probíhá a po skončení poskytne komplexní obraz celé problematiky.

Studie se loni od června do konce října 2020 prozatím zúčastnilo celkem 2 367 dospělých respondentů z ČR. Celkově dotazník vyplnilo více žen [77,3 %] než mužů [22,1 %]. Nejvíce respondentů bylo ve věku mladší dospělosti 18-39 let [1 688] a ve středním věku 40 až 59 let [565]. Nejméně dospělých respondentů bylo v seniorském věku 60+ [105].

Studie COH-FIT stále probíhá a zapojit se může kdokoliv, vědci by nyní nejvíce uvítali zapojení dětských respondentů ve věku od šesti let a adolescentů. K zapojení do studie stačí navštívit webové stránky a tam vyplnit anonymní dotazník.

 –RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here