Při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době má kojící žena mimo běžné přestávky nárok na dvě třicetiminutové pauzy denně ke kojení. To až do jednoho roku věku dítěte. Další tři měsíce se musí spokojit s jednou 30minutovou pauzou k nakojení.
První srpnový týden si po celém světě připomínáme význam kojení, to při příležitosti Světového dne kojení vyhlášeného Aliancí na podporu kojení [World Alliance for Breastfeeding Action – WABA] v roce 1992. Tématem letošního ročníku je podpora kojení na pracovišti. A jak upozorňuje Státní zdravotní ústav [SZÚ], na kojící přestávky mají podle Zákoníku práce nárok i české pracující ženy.
„Přímo podmínky pro kojení pracujících žen upravuje Zákoník práce, a to ve svém paragrafu 242. Stanovuje, že zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě obvyklých přestávek v práci ještě zvláštní přestávky ke kojení,“ uvádí ve své zprávě zástupci SZÚ.
Pokud žena pracuje na stanovenou týdenní pracovní dobu, má do dosažení jednoho roku věku kojeného dítěte nárok vždy na dvě přestávky v délce 30 minut během jednoho pracovního dne. Následující tři měsíce jí musí zaměstnavatel umožnit na kojení jednu třicetiminutovou přestávku v pracovním dnu, dodává SZÚ.
Všechny zákonem vyjmenované přestávky na kojení se započítávajíc do pracovní doby. To znamená, že žena i za ně dostává finanční náhradu ve výši průměrného výdělku. Podstatou zákonného nároku na přestávky na kojení je, aby žena kvůli nástupu do práce neodmítala své dítě kojit nebo s kojením nepřestávala již po několika týdnech po narození dítěte.
Podle Úmluvy o právech dítěte má totiž každé dítě právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě zároveň mají právo na odpovídající péči před porodem i po porodu. To včetně podmínek, které kojení usnadňují. Matka, stejně jako její okolí, by měla svému dítěti zajistit výlučné kojení do jeho šesti měsíců věku. Poté začít s postupným zaváděním příkrmů a pokračovat v nich až do dvou let věku dítěte.
Pomoc při nakojení dítěte podle WHO
Světová zdravotnická organizace [WHO] stanovila deset kroků k úspěšnému a zdravému kojení pro zdravotnické profesionály. První tři uvedené principy považuje za zcela klíčové.
- Plně dodržovat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka a příslušná usnesení Světového zdravotnického shromáždění [WHA]. / Mít písemně vypracovanou strategii výživy kojenců a seznamovat s ní zaměstnance a rodiče v rámci běžného standardu péče. / Zavést systémy průběžného monitorování a správy dat.
- Postarat se o to, aby zaměstnanci měli dostatečné znalosti, kompetence a dovednosti pro podporu kojení.
- Diskutovat o významu a praktičnosti kojení s těhotnými ženami a jejich rodinami.
- Zajistit okamžitý a nepřerušovaný kontakt kůže na kůži. Podporovat matky v tom, aby kojení zahájily co nejdříve po porodu.
- Podporovat matky v zahájení a udržování kojení a ve zvládání běžných obtíží.
- Nedávat kojeným novorozencům žádné jídlo či tekutiny jiné než mateřské mléko, pokud to není lékařsky indikováno.
- Umožnit matce a dítěti zůstat spolu; praktikovat rooming-in 24 hodin denně.
- Podpořit matky, aby u svého dítěte rozpoznaly signály ke krmení a reagovaly na ně.
- Poskytovat matkám rady o používání lahviček, šidítek a dudlíků a rizik s tím spojených.
- Zajistit, aby měl rodič s dítětem včasný přístup k průběžné podpoře a péči.
Přiložení dítěte po porodu je i v kojení zásadní
Laktační odborníci považují za klíčové přiložit dítě k prsu ihned po porodu. Nejdéle do 30 minut až dvou hodin. Sací reflex dítěte je totiž nejsilnější během první hodiny po porodu. Také sekrece hormonů potřebných pro kojení [prolaktin, oxytocin, pozn. red.] je v této době nejvyšší. Zpočátku dostává dítě z prsu matky mlezivo neboli kolostrum, které poskytuje dítěti první živiny, tekutiny a obranné látky. Přiložení dítěte k prsu ihned po porodu dává dítěti kontakt kůže na kůži a dochází k osídlení bakteriálními kmeny matky.
Hlad a žízeň dítěte je to, co ovlivňuje tvorbu mléka u matky. Po nakojení zůstává v prsu ženy téměř 70 procent mateřského mléka a tím je připraveno pro další kojení. Pokud je ale kojení narušeno, například dudlíkem, dokrmem nebo lahvičkou, dochází přirozeně k utlumení tvorby mléka.
Lékaři doporučují zpočátku nabízet kojenci prs klidně i osmkrát až dvanáctkrát za den. Je zcela běžné, že některé děti vyžadují kojit i dvanáctkrát za den. Časté kojení je normální a vytváří dostatek mléka. Velice důležitá je i samotná technika. Vzájemná poloha matky a dítěte, přisání a správná technika sání. Spavé děti je třeba ke kojení budit po čtyřech hodinách od předchozího kojení. Používání dudlíků a lahví u některých dětí vyvolává problém se správnou technikou sání při kojení.
–VRN–
