Opakovanému používání vybraných zdravotnických prostředků nejsou odborné společnosti v Česku nakloněny. I když tuto možnost zemím povoluje evropská legislativa, v Česku se její zavedení zatím odkládá.
O postoji odborných společností k možnosti povolení opakovaného použití některých zdravotnických prostředků při jejich důkladné sterilizaci hovořil na sněmovním Výboru pro zdravotnictví náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Zásadně proti znovuobnovování zdravotnických prostředků [ZP] se podle něj stavěli klíčoví stakeholdeři, jako jsou zástupci společností zabývajících se epidemiologií a mikrobiologií.
„Jejich stanoviska byla zásadně proti,“ shrnul jejich vyjádření Jakub Dvořáček.
Do hodnocení se podle něj zapojily Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii, Společnost pro nemocniční epidemiologii i Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Dále ministerstvo oslovilo také pacientské organizace, zástupce výrobců zdravotnických prostředků i některé poskytovatele zdravotních služeb. A zatímco pacientské organizace se k problematice nevyjádřily vůbec, tak docela neutrálně se k otázce postavili poskytovatelé zdravotní péče.
„Nicméně to stanovisko, zda jsou připraveni [poskytovatelé] nést právní odpovědnost za použití takovýchto obnovených ZP, tak bylo v tuto chvíli negativní,“ řekl náměstek.
Jinak řečeno, zatímco využití resterilizovaných zdravotnických prostředků se poskytovatelé zdravotní péče, tedy nejčastěji nemocnice, nebrání, tak odpovědnosti už ano.
Použití resterilizovaných zdravotnických prostředků
Opakované použití vybraných zdravotnických prostředků, jako je například termoablační jehla, dovoluje zavádět členským zemím evropská legislativa MDR [Medical Devices Regulation] z roku 2017.
„Jde o vysoce specializované zdravotnické prostředky, kde třeba v Německu už k těm resterilizacím přistoupili,“ poznamenala k problematice místopředsedkyně Výboru Věra Adámková [ANO].
Jejich znovupoužívání podle Dvořáčka úplně zakázalo patnáct zemí EU. Dalších šest unijních zemí se k šetrnějšímu způsobu nakládání se zdravotnickými prostředky staví, jak uvedl, jinak. Úplně je nezakázaly. Konkrétně jde o Švédsko, Německo, Nizozemsko, Irsko, Belgii a Chorvatsko. Postoj Česka proto na popud členů Výboru zjišťovalo ministerstvo zdravotnictví ve zmiňovaném šetření, dotazování, mezi odbornými a zapojenými společnostmi.
I zdravotnické prostředky se dají použít opakovaně
Podle Jakuba Dvořáčka evropské nařízení dává zemím několik možností, jak toto opatření zavést do praxe. Buď vydají takové povolení všem subjektům v zemi, které pak takto resterilizované ZP mohou dokonce i vyvážet do ostatních unijních zemí. Nebo povolí smluvně tuto praxi pouze zdravotnickým zařízením, která o opakované použití vybraných ZP za přesně stanovených podmínek požádají. A třetí možností je, že národní autority opětovné používání povolí ve zdravotnických zařízení. To ale jen tehdy, kdy tyto prostředky obnovily jiné subjekty v některé ze zemí EU.
I když se tuzemské klíčové odborné společnosti v tuto chvíli staví k možnosti opakovaného použití vybraných zdravotnických prostředků negativně, poukazují i na to, že by poskytovatelé měli dávat přednost zdravotnickým prostředkům určeným vyložené k opakovanému použití. Nikoliv těm jednorázovým. Nevýhodou takové strategie ale zřejmě budou vyšší nákupní ceny takovýchto typů zdravotnických prostředků.
Veronika Táchová
