Mikroplasty v řekách a mořích prospívají virům

0
139
mikroplasty
Ilustrační foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

Viry přežívají na mikroplastech obsažených ve vodě v aktivní podobě až tři dny. Uvedli to vědci z britské University of Stirling. Mikroplasty se do řek a moří dostávají ze syntetických textilií z odpadních vod domácností.

Podle studie britských vědců se mikroplasty do vodních toků dostávají z domácích odpadních vod. Pocházejí rovněž ze silnic splachovaných dešťovou vodou. Mikroplasty z obou zdrojů se splachují do řek a do moří dokonce i v případě, že tato odpadová voda prošla čističkou. Vědci z University of Stirling přidali viry k mikroplastům obsaženým v nedalekém jezeře a testovali, zda se drží na jejich povrchu.

Výsledky studie publikované v časopise Environmental Pollution ukázaly, že znečištění plasty z domácí odpadní vody je další cesta, jak se viry šíří. Například rotaviry a noroviry, jež způsobují zvracení, jsou v tomto prostředí ještě odolnější než chřipkové viry. Viry se rovněž váží na přírodní prostředí. Plasty jsou dle vědců pro jejich přežívání ale výhodnější než přírodní materiály.

Mikroplasty, tedy miniaturní částice a vlákna umělých hmot, vědci již nalezli v arktickém sněhu, alpských ledovcích i v hlubinách Mariánského příkopu. Pronikají do zažívacího traktu lidí, zvířat i jejich orgánů. Pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů. Podle studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.

Mikroplasty v pohodě procházejí čističkami

„Zjistili jsme, že se viry váží na mikroplasty, které jim umožňují přežít ve vodě tři dny, možná i déle,“ uvedl vedoucí výzkumníků projektu prováděného na University of Stirling profesor Richard Quillliam.

„Dokonce i v případě, že čističky pracují efektivně a snaží se odpadovou vodu vyčistit co nejlépe, zůstávají v ní mikroplasty, které se dále dostávají do řek, do ústí řek a skončí na plážích,“ dodal.

Upozornil, že mikroplasty jsou tak malé, že mohou být plavci vdechnuty a někdy se mohou spojovat ve formě malých barevných čoček, které lákají děti k ochutnání. Zdravotní dopady mají samozřejmě i na vodní faunu a flóru.

„K onemocnění není zapotřebí mnoha virů. A pokud se z plastů uvolní do vody nebo do písku, doba jejich přežívání se ještě prodlužuje. Nebyli jsme si jisti, jak viry navázané na mikroplasty cestují, jisté ale je, že přežívají a zůstávají aktivní,“ upřesnil Richard Quillliam.

Dle něj výsledky studie jednoznačně potvrzují, že viry ve spojení s mikroplasty značí nebezpečí pro šíření virů.

V Číně vyvinuli rybu na pohlcování mikroplastů

Znečištěním vody mikroplasty se zabývají i vědci ze Sečuánské univerzity v Číně. Ti dokonce vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty. Na dotek měkký robot měří 13 milimetrů a dokáže pohlcovat mikroplasty v mělké vodě.

„Vyvinuli jsme lehkého miniaturizovaného robota. Využití nachází nejen v řekách a mořích. Své místo technologie najde v biomedicíně a při nebezpečných operacích,“ uvedla Jü-jen Wangová, která se podílela na sestrojení robotické ryby.

Ryba absorbuje blízké volně plovoucí kousky znečišťujících látek a hojí se, je-li poškozená. Pokud by ji omylem pohltila jiná ryba, bez obtíží ji prý stráví. Robotickou rybu vědci vyrobili z polyuretanu, který je takzvaně biokompatibilní.

Černá robotická ryba reaguje na světlo, které jí pomáhá při pohybu. Plave rychlostí téměř čtyři centimetry za vteřinu, tedy rychleji než většina dosud vyvinutých robotických ryb. Její pohyb vědci ovládají rovněž pomocí světla, čímž předcházejí srážce s jinými rybami či lodí.

Vědci nyní zjišťují, jak by šlo malé robotické ryby využít v hlubokých vodách. A to nejen ke sběru mikroplastů, ale také ke shromažďování informací pro analýzu znečištění oceánů.

–AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here