Na financování rezidenčních míst pro školicí se praktické lékaře v ambulancích se mají podílet i kraje, míní Sdružení praktických lékařů [SPL]. To by podle jeho předsedy Petra Šonky pomohlo k obsazení prázdných praxí mladými lékaři.
Přirozené mezigenerační obměně u všeobecných praktických lékařů brání podle Petra Šonky především chybějící rezidenční místa pro absolventy lékařských fakult.
„Nyní jich je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet. Takový počet bohužel nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná,“ přibližuje situaci Šonka.
I loni podle něj dostalo specializační vzdělávání v oboru všeobecný praktický lékař dotaci na 140 rezidenčních míst. A to znamená, že i když je podle jeho informací o obor zájem už mezi mediky stejně jako absolventy lékařských fakult, mladí doktoři se kvůli nedostatku školicích míst nakonec rozhodnou pro jinou specializaci.
„Zájemci o náš obor z řad absolventů lékařských fakult tak často končí jinde,“ dodává předseda Sdružení.
Dětské lékaře do regionů přivede jiné financování dotací, míní ministr Válek
Ministerská opatření, kdy se už před několika lety navýšila místa pro studenty na lékařských fakultách, se tak docela míjí účinkem. Lékařské fakulty sice letos opustí zhruba o 25 procent více absolventů než před několika málo roky, primární péči si však velká část i přes jejich zájem o obor ale nevybere kvůli nedostatku přidělených dotací.
To přesto, že se Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] i na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] připravuje na vysoký nárůst seniorních, a tedy i více nemocných lidí. Což si žádá hlavně posílení primární péče, tedy všeobecných praktických lékařů.
Na školicí se praktické lékaři mají přispět kraje
Rezidenční místa, v nichž se specializují, školí, absolventi lékařských fakult ve vybraném lékařském oboru, se nyní financují dotacemi z rozpočtu MZd ČR. O tom, do jakých oborů a kolik peněz pro daný kalendářní rok půjde, tam rozhoduje akreditační komise. V ní je zastoupená Česká lékařská komora, ČLS JEP i lékařské fakulty. V budoucnu, jak říká Petr Šonka, mají na tato školicí místa jít i peníze z evropských fondů. A do jejich financování chtějí praktici nově vtáhnout i municipality, konkrétně kraje.
„Snažíme se přesvědčit hejtmany, aby se na financování stávajících rezidenčních míst podílely i kraje. Ty navíc mohou zřizovat i místa vlastní,“ potvrzuje.
Dětských praktiků už mohlo být víc, ale peníze míří do nemocnic
Dalším zdrojem financování školicích míst pro absolventy lékařských fakult má být veřejné zdravotní pojištění. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zdravotní pojišťovny by podle návrhu povinně zřizovaly nový Fond obecně prospěšných činností. A z něj by šly peníze i na rezidenční místa pro lékaře v předatestačním vzdělávání. Nově by si na peníze z veřejného pojištění sáhly i zdravotní instituce, jako je například zmiňovaný ÚZIS. Sdružení praktických lékařů ale upozorňuje, že nadále se má udržet i přidělování prostředků na tato místa z ministerstva zdravotnictví.
Praktici zakládají ordinace pro více lékařů i sester
Aktuálně je bez svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře přes milion lidí, tvrdí Šonka. I když, jak v rozhovoru na Zdravé Zprávy tento týden upozornila praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, důvodů, proč jsou lidé bez praktického lékaře je víc. Nikoliv jen kvůli naplněným kapacitám. Více v rozhovoru s lékařkou níže.
V Česku nyní funguje asi 2 000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují asi o dva miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je pět tisíc. Současná doba a trendy si podle Šonky žádají mimo vtažení více mladých lékařů do primární péče i změny v organizaci práce ambulantních praktiků. Tady hovoří o postupném zavádění týmových praxí.
„Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo více než sto padesát,“ říká ke změnám v organizaci práce v ordinacích.
Ministerstvo zdravotnictví má plán, jak zvládne stárnutí lidí v ČR
Jde o systém práce, kdy v jedné ambulanci pracuje více lékařů na různé úvazky. Stejně tak i zdravotní a třeba i terénní sestra. Což je vhodné řešení pro mladé lékařky i nelékařský zdravotní personál po rodičovské dovolené. Anebo naopak pro lékaře ve vyšším věku, kteří tak postupně přecházejí do penze a nahrazují je mladí lékaři. Těm navíc postupně předají své praktické zkušenosti.
Veronika Táchová
Mně se zdá, že jediný sektor který tu funguje bez zádrhelu a z vlastní iniciativy, je ten zbrojní. To je tak, když to někoho opravdu baví. Zdá se, že dělat něco opravdu užitečného je otrava.