Bílé plomby, které si lidé u zubařů platí, zlevní, tvrdí prezident ČSK

Bílé zubní plomby, které si lidé v ordinacích dosud sami platí, budou od roku 2026 o 930 korun levnější. Začnou na ně přispívat zdravotní pojišťovny. Novinářům to dnes [12.6.] řekl prezident České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler.

Odvolal se na dohodu ČSK se zdravotními pojišťovnami. Počítá se podle něj dál i s variantou plně hrazené výplně. Podle něj je ale ve většině případů vhodnější fotokompozitní materiál, který už bude s doplatkem.

„To, že se platí výplně ve stomatologii, není vůbec běžné,“ řekl.

I ve velmi vyspělých zemích je podle něj hrazené stomatologické ošetření vytržení zubu. Naopak stejně jako od příštího roku v Česku na bílé zubní výplně podle něj přispívá Německo, Chorvatsko, Lucembursko nebo některé skandinávské země.

To, co se stalo ve stomatologii, je šílená ostuda, říká Milan Kubek

Levnější plomby se dotknou pacientů jen těch zubních ordinací, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Příspěvek na bílé plomby je bude stát podle Šmuclera každý rok několik miliard korun navíc. Loni za zubní péči zaplatily 19,2 miliardy korun, za pět let částka vzrostla o 60 procent. Celkem bylo na zdravotní péči loni vynaloženo 504,6 miliardy korun.

Proč se řeší bílé plomby

Změny úhrad zubních plomb odstartoval zákaz amalgámu obsahujícího rtuť, ze kterého se dělaly plomby hrazené pojišťovnou dosud. Podle Šmuclera zubaři lidem těchto plomb udělají asi 2,5 milionu ročně. Kolik je bílých výplní, které si lidé platí, podle něj nikdo neví. Odhaduje se, že dohromady jich bude pět až sedm milionů ročně.

Šmucler mi akorát tak položil telefon, říká Patrik Lenárt

Bílé plomby zubaři vyrábějí z různých materiálů, aplikují je buď v jedné, nebo ve více vrstvách. Cenový rozdíl mezi těmi materiály prakticky není, rozdíl je v práci.

Zatímco takzvaný skloionomerní cement lékař nanáší podobně jako amalgám najednou, u takzvaného fotokompozitu nanese tenkou vrstvu, tu vytvrdí speciálním modrým světlem a pak nanáší další vrstvu. Obvykle jde o tři až pět vrstev.

Srovnání materiálů pro zubní výplně a způsob jejich úhrady

[Zdroj: ČSK]

„Což trvá i adekvátně delší dobu […] Rozdíl mezi fotokompozitem a skloinomerním materiálem je v mnoha miliardách korun,“ uvedl Šmucler.

Vrstvené výplně podle něj mají menší riziko, že se plomba od zubu odtrhne. To, jaký materiál pojišťovna pacientovi uhradí zcela, se odvíjí například od toho, zda kaz postihuje jednu plošku zubu nebo více. Jiný je vhodný například na kousací plochu stoličky a jiný na kaz mezi dvěma zuby, vysvětlil šéf stomatologů.

Přednost má vždycky fotokompozit

Za pozitivum skloionomerního materiálu považuje uvolňování fluoridu, který je pro zuby prospěšný. Horší je z něj naopak tvarování kontaktních míst mezi dvěma zuby.

„Prioritu má vždycky fotokompozit,“ dodal Šmucler.

Zubaře bych vyškrtl ze zdravotního pojištění, říká Miroslav Kalousek

Jeho cenu si mohl dosud zubní lékař stanovit podle svého, musel ji jenom uvést v ceníku v ordinaci nebo na webu, aby o ní pacient věděl dopředu. Mezi jednotlivými ordinacemi tak jsou významné rozdíly.

Čeští zubaři se postavili proti změnám zástupců pětikoalice

„Chybí nám tu doporučené ceny. K jejich zveřejnění pojišťovny vyzýváme dlouhodobě,“ řekl prezident ČSK. Komora podle něj chtěla údaj zveřejnit, její záměr ale znemožnilo stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

–ČTK/RED–