Prémii Otto Wichterleho převzali vědkyně a vědci zkoumající působení léků na nádorová onemocnění pomocí světla či přesné uchování DNA. Cenu získala i vědkyně za výzkum kožních nemocí, které se přenášejí z morčat na děti.
Prémie Otto Wichterleho 2025 udělil ve středu 11. června pětadvaceti úspěšným vědkyním a vědcům předseda Akademie věd ČR [AV ČR] Radomír Pánek.
„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Mnoho z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ řekl při předávání prémií předseda AV ČR Radomír Pánek.
Ocenění získávají vědkyně a vědci dosahující špičkových výsledků ve svých oborech. Podmínkou i je, aby byli nositeli vědeckých titulů CSc., Dr., Ph.D. a DrSc. Dále nesmí v době podání návrhu přesáhnout věk 35 let. Do této doby se nepočítá doba strávená na rodičovské dovolené.
Prémie Otto Wichterleho obdrželo 25 vědkyň a vědců
Prémii uděluje AV ČR od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 540 laureátů a laureátek.
Mezi letos oceněnými jsou i vědkyně a vědci rozvíjející výzkum v oblasti onkologie, kožních onemocnění a farmacie obecně.
- RNDr. Eva Bednářová, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Eva Bednářová spojuje ve výzkumu organickou chemii a světelnou energii. Potenciální využití její práce nachází například v cíleném doručení neaktivního léčiva do místa nádoru, kde se světlem aktivuje. Tím by se měly minimalizovat vedlejší účinky chemoterapeutik.
Bednářová studovala na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Montpellier ve Francii. Následně vyjela na stáž do Kolumbijské univerzity v New Yorku, kde se věnovala rovněž cíleným chemoterapeutikům.
Akademickou prémii za výzkum poruch růstu získal Pavel Krejčí
Obecněji se zaměřuje na přeměnu světelné energie na energii chemickou za pomoci nových fotoaktivních molekul. Vyvíjí nové syntetické metody, katalyzátory a fotoaktivní molekuly. Eva Bednářová získala za svou práci mnoho ocenění. Například Cenu Alfreda Badera nebo Cenu Josefa Hlávky.
- Mgr. Hana Polášek-Sedláčková, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR
Hana Polášek-Sedláčková vede Laboratoř replikace DNA a stability genomu v Biofyzikálním ústavu AV ČR. Zaměřuje se na molekulární mechanismy zajišťující přesné kopírování DNA a uchování genetické informace při dělení buněk. Používá nástroje genetického inženýrství, metodu CRISPR-Cas9. A rozvíjí špičkovou kvantitativní vysokoobsahovou mikroskopii.
Vystudovala Masarykovu univerzitu v Brně, doktorát získala na Univerzitě v Kodani, kde působila jako postdoktorandka v prestižní laboratoři Jiřího Lukáše. Její práce přináší zásadní objevy v oboru. Hana Polášek-Sedláčková získala řadu ocenění. Mimo jiné Undergraduate Awards známou jako „Nobelova cena pro mladé“.
Se soukromou firmou spolupracuje i na vývoji nových zobrazovacích metod využívajících umělou inteligenci, které mají pomoci při objevování nových léčiv proti rakovině.
Výzkum kožních nemocí přenášejících se z morčat na děti
- Mgr. Adéla Wennrich, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR
Adéla Wennrich se věnuje výzkumu zánětlivých kožních onemocnění, které se přenášejí ze zvířat na člověka. A kde jsou na vině houby zvané dermatofyty.
V roce 2021 se podílela na úspěšném článku o přenosu kožních onemocnění z morčat na děti. Wennrich absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, během studií vyjela na mnoho zahraničních stáží. Například do Estonska, Jihoafrické republiky, Keni a do Helmholtzova centra pro výzkum infekčních onemocnění v Německu.
V Mikrobiologickém ústavu AV ČR Wennrich založila vlastní vědeckou skupinu s bohatou publikační činností. Aktivně získává granty na výzkum dermatofytů a antimikrobiálních látek z hub.
- RNDr. Klára Vokáčová, Ph.D., Ústav experimentální medicíny AV ČR
Klára Vokáčová se při svém pregraduálním studiu na Přírodovědecké fakultě UK zaměřila na výzkum mikroRNA v plazmě u pacientů s rektálním karcinomem. V doktorském studiu na 1. LF UK se věnovala studiu molekulární biologie, genetiky a virologie. Od roku 2015 působí v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, kde se zabývá identifikací cirkulujících biomarkerů, které by mohly přispět k časné detekci nádorových onemocnění. Nebo odhalovat reakce pacientů na zvolenou léčbu, a tím podpořit personalizaci medicíny.
Kláře Vokáčové se podařilo určit dvě cirkulující mikroRNA s nadějným potenciálem pro predikci úspěšnosti léčby pacientů s rektálním karcinomem. V další významné práci byly pod vedením Veroniky Vymetálkové objeveny specifické mutace v plazmě, které souvisely s odpovědí na chemoterapeutickou léčbu. A poukázaly na možnost využití volné DNA pro neinvazivní monitoring.
- Ing. Eliška Zmeškalová Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
Monokrystal je pevná látka, ve které jsou všechny atomy uspořádány pravidelně v celé její struktuře. Jako dokonalá mřížka, která se opakuje ve všech směrech. Monokrystalová difrakce je přesná analytická metoda, která se používá především k určování krystalové struktury pevných látek na atomární úrovni. Může pak sloužit například k analýze struktur léčivých molekul nebo jinak obtížně analyzovatelných látek.
Právě to je hlavním směrem výzkumu Elišky Zmeškalové, která působí jako vedoucí Laboratoře monokrystalové difrakce oddělení Strukturní analýzy ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Eliška Zmeškalová se snaží odhalit klíčové faktory ovlivňující rozpustnost, stabilitu a biologickou dostupnost farmaceutických látek.
Prémie Otto Wichterleho
Prestižní Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku významného českého chemika, vynálezce měkkých kontaktních čoček. Otto Wichterle byl mimo to prvním polistopadovým prezidentem Československé akademie věd.
Ocenění uděluje AV ČR od roku 2002. I letos laureáti převzali ocenění při slavnostním ceremoniálu v bubenečské vile Lanna. Tato novorenesanční stavba patří od roku 1993 do vlastnictví Akademie věd ČR.
–RED–
