Kulatý stůl o vzdělávání v klinické psychologii v nedávných dnech uspořádal Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ]. Mimo jiné na něm zaznělo, že ČR hrozí odnětí mezinárodní akreditace v oboru psychologie EuroPsy.
Kulatého stolu se účastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, Katedry klinické psychologie IPVZ, Asociace klinických psychologů ČR, Sdružení představitelů klíčových školitelských pracovišť v klinické psychologii, Sdružení kateder psychologie nebo zástupce Iniciativy 2023 a klinicko-psychologické sekce při Českomoravské psychologické společnosti. Více v textu Jana Brodského z IPVZ.
—
Hlavními tématy setkání byly kvalifikační požadavky pro specializační vzdělávání, specializovaná pregraduální příprava a provázanost specializačního vzdělávání s doktorským studiem, finanční aspekty v oblasti platů, posilování odborné úrovně specializačního vzdělávání a význam školitelských pracovišť.
Kvalifikační požadavky pro specializační vzdělávání by měly projít revizí ve smyslu regulace profese a změny legislativního rámce. Ministerstvo zdravotnictví by se stalo regulátorem pregraduálního vzdělávání. V té souvislosti by za splnění určitých podmínek došlo i k uznání doktorského [Ph.D.] studia v rámci specializačního vzdělávání.
Celkově by mělo jít o perspektivní cestu k posílení propojení akademické a klinické sféry. A to při zachování a zvyšování kvality specializačního vzdělávání a zvýšení jeho atraktivity pro zvlášť kompetentní uchazeče. V rámci tohoto propojení by byla žádoucí také společná práce na curriculu specializačního vzdělávání.
V rámci návrhu specializované pregraduální přípravy všichni účastníci vyjádřili podporu specializované pregraduální přípravy. Díky tomu by u absolventů došlo k lepší orientaci v oboru. A získali by určité znalosti ještě před vstupem do specializačního vzdělávání.
Přehlížená témata
Platové ohodnocení se dlouhodobě jeví jako zásadní faktor odrazující od vstupu absolventů VŠ do specializačního vzdělávání a zdravotnictví jako takového. V důsledku toho absolventi psychologie preferují lukrativnější profesní uplatnění mimo zdravotnictví. A to i přesto, že při nástupu na VŠ byla klinická psychologie jednou z hlavních motivací. Z finančních důvodů také kvalifikovaní psychologové opouštějí zdravotnictví.
V této otázce panoval jednoznačný konsenzus všech zúčastněných na tom, že nedostatečné finanční ohodnocení je klíčovou překážkou rozvoje oboru. Závěr zní, že bez jeho řešení nelze očekávat zlepšení situace nejen ve specializačním vzdělávání, ale v důsledku ani v dostupnosti klinickopsychologické péče.
Přehlíženým tématem je dlouhodobě v souvislosti s finančními aspekty problém vstupu absolventů VŠ do zdravotnictví, ale i udržení školitelů na lůžkových odděleních. Ta přitom představují zásadní oporu specializačního vzdělávání.
Zaznělo i upozornění na fakt, že dosavadní systém školitelství probíhá bez finančního ohodnocení, a to pouze na základě entuziasmu školitelů. Ale při navýšení počtu lidí ve specializačním vzdělávání situace nebude již udržitelná.
Mezinárodní akreditace v oboru psychologie EuroPsy
Výstupem setkání byl apel na to, aby se Ministerstvo zdravotnictví stalo regulátorem pregraduálního vzdělávání pro následný vstup do specializačního vzdělávání. Neboť současná situace ohrožuje mezinárodní akreditaci oboru psychologie v systému EuroPsy. Její odnětí by prakticky znemožnilo absolventům českých VŠ pracovat jako psychologové ve státech Evropské unie.
Účastníci akce načrtnuli i jednotlivé kroky dalšího postupu. Konkrétně se jedná o přípravu podkladů pro ministerstvo zdravotnictví. To připraví katedry psychologie ve spolupráci s odbornou společností. A to tak, aby se dosáhlo legislativního ukotvení takové změny a následného definování způsobu regulace pregraduálního vzdělávání.
Jan Brodský, IPVZ
