Úrazů u dětí přibývá. Mnohdy se jim ale dá předejít

Přibývá dětí, které si způsobí zranění. Nejčastějším úrazem, se kterým jdou k lékaři na ošetření, je povrchní poranění zápěstí a ruky. Praxe přináší ale i vážnější úrazy. Vyplývá to z dat České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP].

Ta jen za loňský rok eviduje 8 699 těchto diagnóz. O rok dříve se na rukou či zápěstí zranilo 8 179 dětí. Meziročně se také zvýšily počty dětí, které utrpěly povrchní poranění hlavy. Za rok 2023 jich podle dat ČPZP bylo 7 720, zatímco loni již 8 244.

„Úrazy se dětem stávají nejčastěji ve věku 12 až 15 let, konkrétně v roce 2023 nejčastěji docházelo k úrazům ve věku 13 let, bylo to 5 553 pojištěnců. A pak v roce 2024 bylo nejvíce úrazů u čtrnáctiletých. Šlo o 5 356 pojištěnců,“ říká mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Celkově podle ní pojišťovna eviduje 52 213 zraněných dětí za rok 2023 a 52 012 zraněných dětí za rok 2024.

„Pokud jde o jednotlivé úrazy, nejnákladnějším za rok 2024 byl s částkou přesahující 1,33 milionu korun případ desetiletého chlapce s mnohočetnými poraněními včetně zlomeniny bederní páteře. Za rok 2023 to bylo nitrolební poranění třináctiletého chlapce, které si vyžádalo náklady ve výši 1,35 milionu korun,“ doplňuje.

Jen loni ČPZP vynaložila na léčbu zraněných dětí více než 197 milionů korun, zatímco v roce 2023 to bylo 182 milionů. Z toho nejvíce prostředků z veřejného zdravotního pojištění, téměř 23 milionů korun, loni putovalo na léčbu 3 210 zlomenin lokte a předloktí.

Prevence úrazů je základ

Elenka Mazurová dále upozorňuje, že zbytečným úrazům dětí například při provozování sportovních aktivit, jako je jízda na kole, koloběžce, koni nebo zdolávání lezeckých stěn, může zabránit ochranná přilba. Říká, že se to může zdát jako banalita, ale právě absence helmy například u cyklistů, má na svědomí nejeden lidský život. To ostatně potvrzují lékaři. Ti navíc upozorňují na populární elektrokoloběžky, u nichž se na helmu často zapomíná.

Loni na elektrokoloběžkách zahynuli tři lidé. Další stovky se zranily

„A třeba i na tu helmu my v ČPZP v rámci svých preventivních programů poskytujeme dětem příspěvek ve výši 500 korun. Loni i předloni si o tento příspěvek zažádalo shodně téměř 21 tisíc rodičů,“ říká Mazurová.

I když se může zdát 500 korun jako zanedbatelný benefit, při ceně velice zhruba tisíc korun za helmu jde o 50 procent ceny. Mluvčí pojišťovny navíc upozorňuje, že vyřízení příspěvku neprovází tolik byrokracie, jako tomu bývá u jiných pojišťoven. A helma je podle ní nutná i při zimních sportech.

Nejčastější úrazy dětí a náklady na jejich léčbu v Kč v letech 2023 a 2024

[Zdroj: ČPZP]

Zároveň varuje před úrazy, které plynou z autonehod. Ty podle jejích slov patří vůbec k nejrizikovějším z hlediska zdravotní újmy a také nákladů na léčbu.

Cyklisté v Česku jezdí často opilí, za což i draze platí

„Spousta úrazů vzniká z nepozornosti a roztěkanosti. Proto pravidelně nabádáme veřejnost k větší opatrnosti zejména při přecházení silnice, při jízdě na kole či při sportování,“ tvrdí Mazurová.

Za úrazem dětí, ale i tragédií je často neopatrnost

Odborníci v případě dětí upozorňují na další rizika. Ty často pramení z nedostatku informací a touze po dobrodružství. Své zkušenosti s tím má i Simona Riedlová, která přežila zásah elektrickým proudem poté, kdy se svými kamarády „jen“ vylezla na odstavené vagony. Vedení se ale ani nedotkla.

„Bylo mi sedmnáct a myslela jsem si, že jsem nesmrtelná, že mě nemůže nic porazit,“ říká k vážné nehodě Simona Riedlová.

„Pak jsem se probrala v nemocnici. To si jen pamatuji pípání přístrojů. Nevěděla jsem, kde jsem a co se se mnou děje, nemohla jsem se pohnout a byla mi strašná zima,“ vzpomíná.

Simona přežila zásah vysokým napětím. Myslela si, že je nesmrtelná

To, že se drátů elektrického vedení nesmí dotýkat, dobře věděla. A věděli to i její kamarádi. Nic takového neudělali, i přesto elektrický proud Simonu zasáhl.

„My jsme ani ty dráty nevnímali a nevnímali jsme žádné nebezpečí. Sice jsme věděli, že tam nemáme co dělat, ale že je tam nějaké nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životě, to jsme si neuvědomovali,“ vypráví dnes Simona, která patří do úzké skupiny přeživších po zásahu proudem vysokého napětí. Ne každý takový úraz přežije.

Pozor na elektrický oblouk

Chyba byla, že Simona stejně jako její kamarádi nevěděli, že elektrický proud vysokého napětí vysílá výboje i na desítky centimetrů daleko. A za vlhkého počasí pak ještě dál. Jde o fyzikální jev známý jako elektrický oblouk. Ten Simonu zasáhl ve chvíli, kdy se na vagonu postavila a přiblížila se elektrickému vedení. Právě to vytvořilo takzvaný elektrický oblouk. A v ten moment začala proudit do jejího těla elektřina, která jí uvnitř těla i navenek způsobila rozsáhlé popáleniny a vážně poškodila vnitřní orgány.

Její ošetřující lékař a přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady doc. Robert Zajíček na její případ vzpomíná takto: „Léčba obnášela mnoho chirurgických zákroků, používání umělé kůže, užívání některých nejmodernějších technologií a s tím i náročnou rehabilitaci.“

Až 40 % zranění elektrickým proudem končí amputací

Úrazy způsobené elektrickým proudem podle docenta Zajíčka patří k těm nejzávažnějším a mají vysokou úmrtnost. Nedochází při nich „jen“ k poranění kůže, jak se může na první pohled zdát. Elektrický proud vážně zasahuje i vnitřní orgány, jako jsou srdce, játra a plíce. Následky takových poranění bývají pak celoživotní, dodává docent Zajíček.

–DNA–