Chronické nemoci českého zdravotnictví se vládě Petra Fialy [ODS] i navzdory slibům vyléčit nepodařilo. Vyplývá to z ankety mezi stakeholdery ve zdravotnictví. Ti říkají, které problémy ve zdravotnictví se okamžitě připomenou nové vládě.
Za zásadní nedostatek považují odborníci na zdravotnictví to, že vláda Petra Fialy neudržela veřejné zdravotnictví v kladných číslech. Zdravotní pojišťovny vykazují několik let po sobě záporné hospodaření kryté z předcovidových rezerv. A očekávají, že tyto rezervy vyčerpají v následujícím roce. Například Vojenská zdravotní pojišťovna [VoZP] už ohlásila prodlevy v úhradách za zdravotní péči.
„Za hlavní hřích pokládám vytvoření deficitu v systému veřejného zdravotního pojištění, čistě vrchnostenskými rozhodnutími, a to v době, kdy k tomu nebyly žádné důvody,“ uvedl v hodnocení současné vlády v anketě Pavel Vepřek, konzultant v oblasti zdravotnictví, bývalý ředitel FN v Motole a poradce exministra zdravotnictví Leoše Hegera [TOP 09].
Současný finanční stav veřejného zdravotnictví kritizují také prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek a Ladislav Švec z Platformy pro udržitelné zdravotnictví. Švec dříve vedl Kancelář zdravotního pojištění. Šéf lékařů Kubek zmiňuje především převedení 20 miliard korun, které měl stát do zdravotnictví odvést při první automatické valorizaci plateb za státní pojištěnce od ledna 2023. Navýšení plateb tenkrát vláda ale o rok odložila. Prvně je zvalorizovala od ledna 2024. Krok zdůvodnila tím, že jde o opatření na snížení schodku státního rozpočtu.
Vyšší zdravotní pojištění politici odmítají, téma jsou pro ně státní pojištěnci
Ladislav Švec zase zmiňuje jako jednu z příčin deficitního zdravotnictví vyvedení tří miliard korun na platy lékařů. O nich rozhodl předseda vlády Petr Fiala, aby urovnal protest části nemocničních lékařů v prosinci 2023. Zdravotníci si tehdy skrze lékařský protest vyjednali přidání ze zdravotního pojištění celkem o 9,8 miliardy korun.
„Mimo zákon, mimo řešení příčiny protestu, bez analýzy nebo požadování odpovídající služby, jen tak, na základě rozhodnutí manažera, usilujícího o znovuzvolení, a okamžitého přání politika, byť předsedy vlády,“ uvedl Švec.
Jednání o růstu úhrad za zdravotní péči si žádá změny
Většina stakeholderů ze zdravotnictví proto nyní považuje za zásadní zaměřit se v příštím volebním období na finanční stabilitu systému.
„Zajištění dlouhodobé finanční stability systému nepůjde bez nového pilíře, který bude stát na vyšších příspěvcích bohatších a motivovanějších vrstvách společnosti,“ míní Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA.
„Vláda se snažila o zavedení připojištění. Ale bez toho, že by nejprve zákonem lépe definovala rozsah hrazené péče, tedy základ, nad kterým by tento slibovaný nadstandard mohl vzniknout,“ uvedl Vepřek.
Podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské, která působí v think tanku Ministr zdraví, se návrh stal obětí špatného načasování ke konci volebního období.
„A s tím spojeným strachem, jak si tento krok obhájit před voliči a opozicí,“ uvedla.
Návrh na zavedení doplatků za péči a materiál nepodpoří celá koalice
Doležal upozorňuje především na nutné změny v řízení a postavení zdravotních pojišťoven. Což ostatně uvádí i Horská.
„Je třeba upravit řízení zdravotních pojišťoven a eliminovat roli ministerstva v úhradové vyhlášce,“ soudí.
Omezit, nebo dokonce zrušit úhradovou vyhlášku by chtěl i Vepřek. Na nefungující systém vyjednávání o růstu cen za zdravotní výkony upozorňují dlouhodobě zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR]. Podle nich dochází v posledních letech ve většině segmentů k nedohodě mezi poskytovateli a pojišťovnami. Růst úhrad tak nakonec stanovuje samotné ministerstvo zdravotnictví. To ukazuje na nefunkčnost dohodovacího řízení o cenách za zdravotní výkony. Finanční stabilitě zdravotnictví nepomohlo ani přijetí opatření vlády loni v dubnu, podle kterého se mají úhrady na další rok dojednávat tak, aby bylo zdravotnictví v kladných číslech, tedy vyrovnané.
Vládní usnesení o vyrovnaném zdravotnictví nefunguje, letos je minus 14 mld. Kč
Oproti tomu prezident ČLK Milan Kubek považuje zachování úhradové vyhlášky za zásadní. Společně s tím je podle něj nutné přijmout výraznější valorizaci plateb za státní pojištěnce.
„Pro rok 2026 bude nárůst o 42 korun měsíčně, což je nejméně za posledních deset let,“ uvedl Kubek.
Zdravotnictví musí reagovat na změny
Pavel Vepřek ale tvrdí, že je žádoucí změna směrem k pojišťovnickému systému. To znamená k posílení role zdravotních pojišťoven.
„Aby bylo naše zdravotnictví schopné průběžné adaptace na demografický a technologický vývoj, je nutné v něm odstranit všechny konflikty zájmu a jednotlivým prvkům systému nastavit správné motivace a kompetence. Současná kolektivní neodpovědnost by měla skončit,“ vysvětlil svůj náhled na udržení veřejného zdravotnictví.
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
Na další z nutných opatření upozornil Doležal, když zmínil nutné změny ve struktuře péče. A to od akutních lůžek směrem k terénním službám a navýšení lůžek a personálu v dlouhodobé péči s ohledem vysoký počet pacientů s trvalými nemocemi a omezenou schopností se o sebe sami postarat.
Podle šéfa České stomatologické komory [ČSK] Romana Šmuclera je načase zavést do zdravotnictví takzvané nadstandardy. A společně s tím omezit volná lůžka v nemocnicích. Ta jsou z hlediska provozu velmi nákladná a odčerpávají finance zdravotních pojišťoven.
Zástupci iniciativy Ministr zdraví považují za nutné i zvýšit daňové zatížení zdraví škodlivých výrobků. Jako jsou alkohol, tabák, sladké potraviny včetně nápojů. A nutné je i vyšší zdanění hazardu.
Digitalizace stojí hodně peněz a zatím ji moc nevyužíváme
V oblasti elektronizace procesů ve zdravotnictví se oslovení odborníci shodují, že dochází k určitému posunu. Reálných výstupů se veřejnost ale zatím moc nedočkala.
„Na digitalizaci se tradičně utratily peníze, ale výsledek je v nedohlednu. Monitoring čekacích dob a volných kapacit se nerealizoval,“ uvedl Vepřek.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
Podle předsedy Národní asociace pacientských organizací [NAPO] Roberta Hejzáka chybí často zmiňovaný a slibovaný elektronický nástroj pro registraci k lékařům a na vyšetření.
„Pacienti stále nemají k dispozici přehledné informace o kvalitě poskytované péče. Chybí i možnost srovnání čekacích dob na plánované výkony,“ dodal Hejzák.
Nedůstojné obvolávání lékařů ukončí rezervační systém. Ten ale není
Většina služeb elektronického zdravotnictví, například elektronické žádanky nebo sdílený zdravotní záznam, má začít fungovat od roku 2026, tedy za příští vlády.
Lékárenské služby a hodnocení současné vlády
Ani v oblasti lékové politiky nebyla současná vláda podle odborníků příliš úspěšná. Podle prezidenta České lékárnické komory [ČLnK] Aleše Krebse je třeba dál řešit problém s nedostupností některých léčiv a rozšíření kompetencí lékárníků. Hovoří například o očkování. A obecně zmiňuje i změnu v nastavení financování lékárenské péče tak, aby více zohledňovalo poskytnutou péči před cenami léčivých přípravků.
Zavedení zásilkového výdeje léků na předpis Komora ale odmítá, zatímco NAPO ho podporuje. Podle průzkumu Asociace by zásilkový výdej léků uvítala i široká veřejnost, tedy pacienti. Mimo to Hejzák upozorňuje na stále velmi slabé propojení zdravotních a sociálních služeb, kdy chybějí především navazující zdravotně sociální služby pacientům propuštěným z nemocnic do domácí péče.
„Chybí návazné služby po propuštění z nemocnice, kapacity terénní i pobytové péče jsou nedostatečné. A koordinace mezi zdravotnickým a sociálním systémem je slabá,” uvedl.
Zdravotní novely schválil Senát. S účinností se počítá od ledna 2026
Dodal, že bez systémových změn bude pokračovat přetížení nemocnic a frustrace pacientů a pečujících.
Jako změnu k lepšímu ve veřejném zdravotnictví přijatou současnou vládou označil Kubek odstraňování nadbytečných formalit ve vzdělávání lékařů. Šéf stomatologů Šmucler zase ocenil zachování úhrady zubních výplní pro dospělé po zákazu amalgámu a Krebs nový systém vracení přeplatků za léky. Díky němu lidé nečekají na čtvrtletní vratky od zdravotních pojišťoven. Také ale uvedl, že lékárníkům přinášejí pozdější platby více administrativy. Ladislav Švec ocenil snahu o legislativní řešení neoprávněného výběru plateb za hrazenou péči. Anebo zvýšení vzdělávacích kapacit pro nelékařské zdravotníky.
–ČTK/VRN–
