Experti Sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] a odborníci na násilné útoky zrevidovali metodiky k ochraně měkkých cílů. Mezi ně patří nemocnice, školy, obchodní domy, nádraží a jiná veřejná místa.
Aktualizované i nové dokumenty o tom, jak postupovat v prevenci násilného útoku na veřejných místech s velkým počtem lidí, ale zároveň slabým bezpečnostním zajištěním, ale i jak při takovém útoku nebo po něm postupovat, představilo v pondělí 11. srpna ministerstvo vnitra. Metodiky jsou určené především pro zřizovatele a provozovatele nemocnic, školských zařízení a dalších institucí, v nichž se pohybuje vysoký počet lidí – jde o takzvané měkké cíle. A těch je v Česku hodně.
„Vzhledem k vysokému počtu měkkých cílů neexistuje lepší systém plošného zvýšení odolnosti než metodickým vedením měkkých cílů ze strany státu či místní samosprávy. Ale také sdílením dobré praxe mezi samotnými měkkými cíli,“ uvedl vrchní ředitel Sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání MV ČR Jan Paďourek.
Ten veřejnost ujišťuje, že bezpečnostní situace v Česku je stále dobrá. Nicméně přesto, jak uvedl, je vhodné se věnovat ochraně veřejných prostranství. S postupy by podle jeho doporučení měli provozovatelé jmenovaných zařízení seznámit i své zaměstnance, především ty v první linii. To jsou například pracovníci na recepci, ostraha a ti, kteří se s případným útočníkem setkají jako první.
K ochraně měkkých cílů pomůže metodika resortu vnitra
Část dokumentů, návodných postupů, ministerstvo ve spolupráci s odborníky – Gabrielou Ben David a Zdeňkem Kalvachem, aktualizovalo. A nově pak sepsalo metodiku zvanou „Koordinace měkkého cíle pro fázi po bezpečnostním incidentu“.
Slučování rodin v ČR po konci války na Ukrajině nebude bez rizik
„Koordinační plány pro měkké cíle se postupně stávají standardní výbavou bezpečnostní dokumentace a nedílnou součástí připravenosti měkkých cílů,“ píše se v metodice.
Jejich autoři zmiňují útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023. Právě ten totiž ukázal, že na takové a podobné násilné útoky na veřejných místech nejsou instituce jako školy, nemocnice, nádraží či obchodní domy v Česku připravené. A jejich vedení často neví, jak při nich prakticky postupovat, aby došlo k co nejmenšímu utrpení a ideálně žádné ztrátě na životech.
I ochrana uvnitř státu něco stojí
A jak už v minulosti upozornili někteří politici i odborníci na terorismus, ani vnitřní bezpečnost se neobejde bez finančních investic.
„Stejně jako dáváme peníze na ochranu vnější bezpečnosti, měla by Česká republika investovat i do vnitřní ochrany,“ uvedl například na semináři sněmovního Výboru pro zdravotnictví k tématu bezpečnost měkkých cílů exministr zahraničních věcí i kultury a místopředseda Sociální demokracie [SOCDEM] Lubomír Zaorálek.
To zhruba čtyři měsíce od střelby na pražské filozofické fakultě. Sám Zaorálek pobýval v budově Filozofické fakulty UK v době, kdy v ní došlo ke střelbě.
„To zacházení s vnitřní bezpečností by nemělo být méně vážné než s tou vnější,“ řekl.
Studenti FF UK stále čekají odpovědi na své otázky, tvrdí Zaorálek
Připomněl, že zatímco na vnější ochranu a bezpečnost Česko vydává dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP], a do roku 2035 to má být pět procent, tak vnitřní bezpečnost odbývá jednorázovými dotacemi. Po střelbě na fakultě, která ukázala na téměř žádnou ochranu ve školách či nemocnicích, slíbil kabinet Petra Fialy [ODS] poskytnout policejním složkám jednorázovou dotaci v objemu tři miliardy korun.
„Ta vnitřní bezpečnost je ale strašně důležitá a souvisí s tím vnějším bezpečnostním prostorem,“ vyjasnil Zaorálek.
Podle něj se v Česku stále kojíme představou, že žijeme v bezpečné zemi. To ale neznamená, že to tak zůstane i v budoucnu. Dále zmínil střelbu v Uherském Brodě. Tam došlo ke střelbě v restauraci, při níž pachatel zastřelil osm lidí. A další osobu vážně zranil. Připomněl i střelbu v ostravské fakultní nemocnici, při které muž zastřelil sedm pacientů v čekárně tamní traumatologie.
„Ta naléhavost roste spolu s tím, jak roste počet obětí,“ uvedl k nutnosti co nejsilnějšímu zabezpečení takzvaných měkkých cílů v Česku Zaorálek.
Riziko útoku se nemá podceňovat
Ke snížení dopadů případných násilných útoků na měkké cíle, návody, jak se při takovém útoku zachovat a evakuovat, i hovořit s lidmi, poslouží právě revidované dokumenty ministerstva vnitra. A jak upozorňují zástupci resortu, stojí za nimi zkušení lidé.
Gabriela Ben David, spoluautorka metodiky, se věnuje krizovému plánování měkkých cílů. Asistovala například institucím po teroristických útocích v Bruselu, Paříži nebo Kodani.
Zdeněk Kalvach, další z autorů metodiky, se ochraně osob v organizacích ohrožených extrémními formami násilí věnuje přes dvacet let. Měl na starosti bezpečnost českých židovských organizací. A byl i zástupcem ředitele Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda.
–VRN–
