Studenti FF UK stále čekají odpovědi na své otázky, tvrdí Zaorálek

0
739
Zaoralek
Foto: Redakce Zdravé Zprávy

„Naléhavost roste,“ říká k potřebě bezpečnostní ochrany měkkých cílů, jako jsou nemocnice, školy a jiná veřejná místa někdejší ministr zahraničních věcí i kultury a místopředseda Sociální demokracie Lubomír Zaorálek.

O tomto tématu Zaorálek promluvil na semináři sněmovního Výboru pro zdravotnictví [26.3.] k tématu Bezpečnost měkkých cílů. Ten se konal pod záštitou místopředsedkyně Výboru prof. Věry Adámkové [ANO]. Sám Lubomír Zaorálek byl v budově Filozofické fakulty UK na konci loňského roku, kdy v ní došlo ke tragické střelbě [viz níže v článku, pozn. red.]

„Stejně jako dáváme peníze na ochranu vnější bezpečnosti, měla by ČR investovat i do vnitřní ochrany,” uvedl na semináři, který Výbor pořádá od roku 2018, Lubomír Zaorálek.

„To zacházení s vnitřní bezpečností by nemělo být méně vážné než s tou vnější,“ dodal a připomněl, že zatímco na vnější ochranu a bezpečnost již Česko vydává dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP], tak vnitřní bezpečnost odbyde jednorázovou dotací v objemu tří miliardy korun.

Právě takto vysokou částku se vláda Petra Fialy [ODS] rozhodla poskytnout policejním složkám po prosincovém útoku na pražské Filozofické fakultně UK.

„Ta vnitřní bezpečnost je ale strašně důležitá a souvisí s tím vnějším bezpečnostním prostorem,“ vyjasnil Zaorálek.

Podle něj se v Česku často kojíme představou, že žijeme v bezpečné zemi. To ale neznamená, že to tak zůstane i v budoucnu. Přičemž zmínil střelbu v Uherském Brodě. Tam místní občan v restauraci zastřelil osm osob a jednu další vážně zranil. Připomněl i střelbu v ostravské fakultní nemocnici, při které střelec usmrtil sedm pacientů v čekárně tamní traumatologie.

[Ne]digitalizace zdravotnictví hrála roli i při střelbě na FF UK

„Ta naléhavost roste spolu s tím, jak roste počet obětí,“ uvedl k současné bezpečnostní situaci v Česku Lubomír Zaorálek.

V ochraně měkkých cílů se vše dělá “jen jako”

Podle něj načase, aby stát vzal více do rukou i vnitřní bezpečnost státu. Nikoliv jen sliboval, že se něco udělá v době bezprostředně po teroristických útocích, jakým byla i loňská prosincová střelba na pražské filozofické fakultě.

„Bezpečnost obyvatel, škol a nemocnic dostává nový rozměr. A vznikají rizika, která tady v minulosti nebyla,“ řekl.

Situace kolem zajištění bezpečnosti uvnitř státu si podle jeho slov žádá komplexní řešení. A nezajistí ji jedna dotace, za kterou si policie doplní balistickou ochranu.

„Připadá mi, že jsou to jenom náplasti, není v tom koncepční přístup,“ uvedl.

Odvolal se i na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] z roku 2021. Už v ní kontrolní úřad hodnotí naplňování koncepce ochrany měkkých cílů z roku 2017. A závěr je jasný. V posílení bezpečnosti škol, nemocnic, divadel a dalších veřejných míst se podle NKÚ téměř nic neudělalo. Obdobný závěr Úřad konstatuje i ve své aktuální Výroční zprávě o činnosti NKÚ za rok 2023. A to i přesto, že už v koncepci z roku 2017 mimo jiné stojí, aby nejzranitelnější místa, jako jsou školy a nemocnice, dostaly návody, jak se chovat v krizových situacích. Jak na ně reagovat a co dělat, aby nedošlo k chaotickému jednání a ztrátám na životech.

„Takový systém ale nevznikl. […] Nebere se to vážně, bere se to jako něco, co se dělá jen jako,“ zhodnotil práci státu v oblasti posilování vnitřní bezpečnosti Zaorálek.

Se studenty na FF UK se nikdo nebaví, ztratili jistoty

Sám Zaorálek má osobní zkušenost s útokem střelce na veřejném místě, na pražské FF UK, při němž loni v prosinci zemřelo 14 osob a dalších pětadvacet bylo zraněno. V době střelby přednášel studentům v učebně ve 3. patře budovy. A jeho zkušenosti s evakuací při útoku dokládají, že takzvané měkké cíle, jako jsou právě školy a nemocnice, na podobné útoky připraveny rozhodně nejsou. A stejně tak se ukázalo, že podobně připraveny na ně nejsou ani zasahující složky záchranného systému.

„Shodou okolností se stalo, že jsem byl v době útoku na filozofické fakultně ve 3. patře, měl jsem tam asi 45 studentů,“ popisuje čtvrteční odpoledne 21. prosince 2023.

Tvrdí, že učil ještě zhruba patnáct minut poté, kdy začala střelba, protože nikdo v učebně nic netušil. O útoku se on a jeho studenti dozvěděli tak, že do učebny přišli dva studenti, kteří jim řekli, že se na fakultně střílí. Studenti reagovali podle něj rychle.

„Chtěli se zabarikádovat, hlavně dveře, vše bylo ale přišroubované. Nic nešlo odmontovat,” popisuje situaci Zaorálek.

„A tak jsme vypochodovali ven,“ dodává s tím, že jedna studentka chtěla vyskočit z okna.

Když jsme šli dolů, tak zdola šli civilové s pistolemi. A ta studentka mi říkala, že si myslela že jsou to teroristé, a my jsme poslední, koho z té budovy pouštějí,“ vzpomíná s tím, že studentka se záhy sesypala, zkolabovala.

„Potom jsme pochodovali přes celé náměstí a on nás z ochozu uviděl a začal po nás střílet, a my jsme začali utíkat před tou střelbou a schovali se za rohem,“ vypráví.

Všude podle jeho slov vládl zmatek, chaos. Mezi studenty se začaly šířit informace, že je v Praze střelců více a jsou po městě rozmístěné bomby.

Souhra záchranných složek na FF UK moc nefungovala

K rozpoutání zmatku přispělo podle něj i to, že studenti stejně jako ostatní evakuovaní nevěděli, zda ti lidé, co na ně míří pistolemi, jsou policisté, nebo teroristi.

„Někteří studenti proto začali chaoticky utíkat,“ uvedl.

Na velké mezery v evakuaci a organizaci zásahu upozornil na stejném semináři generál v záloze a bezpečnostní poradce Andor Šándor.

„Ukázka toho, jak skutečně ta koordinace nefunguje je na hlouposti. A to je ta tramvaj, která projíždí a policista křičí: Jeď, jeď!,“ nastiňuje jednu ze situací při zásahu proti střelci.

Šándor si pokládá otázku, proč někdo z policie nezavolal na dopravní dispečink, aby se stopla veškerá veřejná doprava směřující přes Palachovo náměstí.

„Zaplať pánbůh, že ten idiot neuměl střílet. Jinak z toho balkónu mohl způsobit hrozné škody,“ poznamenal Šándor.

Studenti ztrácejí důvěru i ve společnost

Střelba na fakultě dopadla do životů některých studentů podle Zaorálka “vyloženě strašně”. Někteří se do budovy podle něj už nikdy nevrátí. Ale i upozornil, že ho překvapilo, že ti studenti chtěli o té události otevřeně hovořit. Chtěli si událost postupně rekonstruovat, aby zjistili, co se na fakultně skutečně odehrálo.

„Každý student to prožíval rozdílně, ta rozmanitost byla neuvěřitelná,“ uvedl.

Podle něj chtěli hovořit i o motivech pachatele, svého spolužáka, kterého mnozí z nich znali a potkávali se s ním.

„I když jsme měli pocit, že se o tom mluvit nesmí,“ podotkl Zaorálek.

Další, co ho překvapilo bylo, kolik studentů si tuto tragickou událost dává do souvislosti s tím, co se děje kolem nás, ve společnosti.

„Sám jsem byl v takových úvahách opatrný,“ říká s tím, že studenti ale byli daleko víc přesvědčeni, že existuje souvislost mezi tím, co se stalo a tím, co se děje ve společnosti.

Komentář: Táhněte do háje, všichni pryč…!

A je podle něj chyba, že na mnoho zásadních otázek kolem střelby na FF UK se veřejnosti dosud nedostalo odpovědí. Odpovědné orgány, jak poznamenal Zaorálek, odkazují až na výsledky vyšetřování.

„Od kterého si ale moc neslibuji,“ podotkl.

I to je podle něj důvod, proč studenti, jak mu říkají, ztrácejí důvěru ve společnost, ve státní instituce.

„U studentů vzrostla nedůvěra ve společnost, ve stát,“ shrnul jejich náladu Zaorálek.

Studenti chtějí znát odpovědi na otázky, ale stát mlčí

Ty dopady a devastace těch, kteří tam někoho ztratili i těch, kteří tu událost přímo prožili, se ale podle něj nedá vyřešit tím, že se o tom nebude mluvit.

„Je mnoho otázek, na které chtějí studenti ale odpovědi,“ podotkl.

Chtějí vědět a vysvětlit třeba to, proč se policie vydala do budovy v Celetné, když bylo zřejmé, že se střelec vydá do budovy fakulty, na které studuje. Dále se ptají, kde byl v době zásahu útvar rychlého nasazení, proč je nechala policie pochodovat přímo před střelcem, proč nemají policisté dostatečné vybavení.

Dále studenti stejně jako další chtějí vysvětlit, proč když policie střelce lokalizovala v nedaleké Pařížské ulici, jak je pak možné, že se nezajímali o hlavní budovu Filozofické fakulty UK. A proč z ní odešli a proč nesdíleli informace získané při zásahu v domě, kde pachatel zavraždil sekyrou svého otce a zanechal zprávu, že jede do Prahy.

„Ti studenti říkají, že mají pocit, že nikoho nezajímají. Že se událost i motiv pachatele staly tabu,“ tvrdí Zaorálek.

„Vždyť o tom se přeci musí mluvit,“ řekl a odvolal se přitom jako vyučující i na studenty pražské Filozofické fakulty UK.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here