Za prvních osm měsíců letošního roku se jen v Praze potvrdila žloutenka typu A u více než 500 osob a každý týden přibývají desítky dalších. Patnáct lidí letos na žloutenku A zemřelo. Další osoba podstoupila kvůli infekci transplantaci jater.
Šíření žloutenky typu A, virové hepatitidy A [VHA], v metropoli nepolevuje. Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka a 1., 2. a 3. LF UK Hynka Bartoše ani u žloutenky typu A, o které se u laické veřejnosti hovoří jako o nemoci špinavých rukou, neplatí, že jde o nijak zvlášť zdraví ohrožující onemocnění. Je tomu zrovna naopak.
„S rostoucím počtem případů hepatitidy A se u pacientů stále častěji setkáváme s velmi závažnými komplikacemi, zejména u osob s chronickým onemocněním jater, poruchou imunity nebo u starších pacientů,“ říká přednosta Bartoš.
A dodává, že s infekcí jsou bohužel spojena i úmrtí. Letos se jich v souvislosti s nákazou v Česku potvrdilo patnáct. A nemusí jít o konečné číslo.
„Téměř každý týden komunikujeme s resuscitačním oddělením pražského IKEM, protože pro některé pacienty je jedinou šancí na záchranu transplantace jater,“ popisuje situaci.
K poslednímu srpnovému dni pražští hygienici zanesli do Informačního systému infekčních nemocí 505 potvrzených případů žloutenky typu A. To jsou v Praze vůbec nejvyšší záchyty nakažených od roku 2008. A jak upozorňuje přednosta Bartoš, jenom v Praze přibývají každý týden desítky dalších nově nakažených.
„I v případě relativně lehkého průběhu onemocnění stráví pacient minimálně týden v nemocnici na infekčním oddělení, týdny v pracovní neschopnosti a měsíce bez sportu či jakékoliv větší fyzické námahy,“ dodává.
Pražští hygienici čekají, co udělá nový školní rok
Jelikož žloutenka typu A spadá mezi infekční a vysoce nakažlivá onemocnění, přidělává její letošní šíření v Praze práci i tamním hygienikům. Ti musejí trasovat kontakty nakažených, řešit pracovní i dětské kolektivy nebo nařizovat lékařský dohled. V místech většího šíření VHA, kterými jsou často komunity lidí bez domova, závislých na drogách nebo sociálně slabých lidí, pak hygienici zajišťují i bezplatné očkování proti nemoci.
Letos do konce srpna vydali pražští hygienici přes 3 000 rozhodnutí k tomuto onemocnění.
„Zpracování každého případu je velmi individuální. Pokud nemocný nepřišel do styku s dalšími lidmi, může šetření trvat půl hodiny,“ říká ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy [HSHMP] Martina Marešová.
Žloutenka „áčko“ v Česku nabírá na síle, varují epidemiologové
Oproti tomu u případů, kdy se nákaza potvrdí třeba u dítěte ve škole, hygienici trasují a prověřují spolužáky. Přitom komunikují s jejich rodiči, případně nařizují lékařský dohled.
„Pak jde někdy o práci na celé dny,“ dodává Marešová.
Možná dojde i na posílení personálu
Pro představu říká, že na probíhající epidemii žloutenky A v Praze pracuje téměř celý protiepidemický odbor hygienické stanice. Ten čítá asi pětatřicet lidí. A nevylučuje, že budou žádat o posílení pracovníků.
„Zatím zvládáme vlastními silami. Ale se začátkem školního roku může nastat potřeba zapojit i další kolegy z jiných odborů,“ potvrzuje ředitelka pražské hygieny.
Návrat dětí do školních lavic vnímají hygienici jako nemalé riziko pro šíření žloutenky A. Jsou to právě děti, mezi kterými se žloutenka A velmi rychle a jednoduše přenáší.
„V létě se stávalo, že jsme dětem museli znemožnit účast na táborech nebo rodiče museli dítě z takové akce dokonce odvézt,“ říká Marešová s tím, že na děti připadá zhruba šestina z celkového počtu nákaz hepatitidou A na území hlavního města.
Proto i připomíná, aby lidé mysleli na základní hygienu. Jako je pravidelné mytí a dezinfekce rukou. Hlavně po jízdě veřejnou dopravou a příchodu ze školy a práce. Za zvážení podle šéfky pražské hygieny stojí očkování proti žloutence typu A, které si lidé obvykle vyžádají u svého praktického lékaře. Další možností je se na něj objednat do některého z očkovacích center.
–VRN–
