Úhradovou vyhlášku upravující růst plateb ve zdravotnictví pro rok 2026 publikovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] ve Sbírce zákonů. Vyhláška počítá s deficitem 15,5 miliardy korun. Pojišťovny ho vyrovnají ještě z rezerv.
Dokument stanovuje meziroční růst plateb za zdravotní služby a další položky ve zdravotnictví spadající do úhrad ze zdravotního pojištění. V roce 2026 počítá vyhláška na základě makroekonomické predikce ministerstva financí s rozpočtem bezmála 563 miliard korun. I v příštím roce mají výdaje na hrazené zdravotnictví převýšit předpokládané příjmy. Ještě v září pracovalo ministerstvo zdravotnictví s návrhem schodku kolem 6,5 miliardy korun, nyní jej navýšilo na 15,5 miliardy korun.
„Nově jsou do těchto nákladů zahrnuty i náklady na nový fond veřejně prospěšných činností a zároveň se očekává mírné navýšení fondů prevence. Celkový meziroční růst nákladů tak je odhadován na 30,8 miliardy korun. Deficit příjmů a nákladů pak činí 15,5 miliardy korun,“ píše se v důvodové zprávě ke konečné verzi vyhlášky.
Plánované náklady na jednotlivé segmenty v letech 2025 a 2026 v mld. Kč
| Rok 2025
|
První návrh: 2026
|
Výsledný návrh | |
| Ambulantní péče celkem | 148,7 | 160,2 [+7,7 %] | 161,8 [+8,8 %] |
| – stomatologie | 19,8 | 25,04 [+26,3 %] | stejný |
| – praktické lékařství | 32,7 | 34,3 [+5,15 %] | 34,8 [+6,7 %] |
| – gynekologie | 7 | 7,07 [+0,9 %] | 7,3 [+4,9 %] |
| – fyzioterapie | 5,5 | 5,65 [+1,9 %] | 5,7 [+2,9] |
| – laboratoře a radiodiagnostika | 20,5 | 19,9 [-2,6 %] | 20,4 [-0,5 %] |
| – domácí péče | 5,57 | 6,4 [+11,5 %] | stejný |
| – ambulantní specialisté | 46,8 | 50,6 [+8,04 %] | 50,9 [+8,7 %] |
| – dialýza | 3,46 | 3,51 [+1,3 %] | stejný |
| – pobyt. zařízení soc. služeb | 7,15 | 7,7 [+7,7 %] | stejný |
| Lůžková péče celkem | 294,7 | 298,9 [+1,4 %] | 306,8 [+4,1 %] |
| – akutní lůžková péče | 258,8 | 260,3 [+0,6 %] | 267,8 [+3,5 %] |
| – bez centrových léků | 218,4 | 216,5 [-0,89 %] | 223,9 [+2,5 %] |
| – centrové léky | 40,4 | 43,8 [+8,6 %] | stejné |
| – následná lůžková péče | 35,9 | 38,6 [+7,5 %] | 39 [+8,7 %] |
| Lázně | 4,73 | 4,66 [-1,43 %] | 4,7 [+0,43 %] |
| Zdravotnická záchranná služba | 6,4 | 6,8 [+6,6 %] | 6,96 [+ 8,3 %] |
| Léky na recept | 51,6 | 53,9 [+4,6 %] | stejné |
| Zdravotnické prostředky | 14,1 | 15,3 [+8,5 %] | stejné |
[Zdroj: Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2026]
Nastavení hospodaření zdravotních pojišťoven pro rok 2026 zhruba před dvěma týdny zkritizoval zřejmě budoucí předseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ve videu na sociálních sítích uvedl, že nastavení úhrad značí pro veřejné zdravotnictví deficit ve výši až 24 miliard korun. Z toho 14 miliard připadá na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR [VZP ČR] a zbylých deset miliard na ostatní zaměstnanecké pojišťovny.
Babiš slibuje peníze do zdravotnictví, Válek mluví o práškování
Kandidát hnutí na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] v předvolebních debatách hovořil o nutnosti navýšení plateb za státní pojištěnce jako prvním svém krok v úřadu. S tím ale nesouhlasí dosluhující ministr Válek, který zásahy do valorizačního mechanismu označuje „jako práškování zdravotnictví“. Řešení spatřuje v úsporných opatřeních uvnitř systému, především digitalizaci a transformaci lůžkových kapacit.
Minusové hospodaření pojišťovny vykryjí opět z rezerv
Deficitní úhradová vyhláška prakticky znamená, že se sníží zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven kvůli pokrytí schodkových rozpočtů. Na konci roku 2024 držely pojišťovny na účtech 47,7 miliardy korun. Na konci letošního roku počítají se souhrnným zůstatkem ve výši 41,7 miliardy.
„Je zřejmé, že pro zabránění finančnímu kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění a zpožďování plateb pojišťoven bude nutné v roce 2026 provést mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce, které systém finančně stabilizuje,“ uvedli v materiálu zástupci MZd ČR.
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
Na růstu nákladů pro příští rok se podle nich nejvíc podílí stomatologie, kam by mělo směřovat o více než pět miliard korun více než letos. Nově bude úhrada i pro dospělé za základní nevrstvené bílé plomby namísto současných amalgámových výplní, které zakazuje Evropská unie. Zhruba šest miliard korun navíc dostanou praktičtí lékaři a ambulantní specialisté. Následná, dlouhodobá a domácí péče získá oproti letošku skrze úhrady o čtyři miliardy korun víc.
Méně peněz oproti letošku se plánovalo v původním návrhu vyhlášky pro nemocnice, meziročně mělo jít zhruba o dvoumiliardový pokles.
„Tento segment je od pandemie covidu-19 bezprecedentně ziskový, což je evropský unikát, proto v něm úhradová vyhláška přináší řadu úsporných opatření,“ uvedlo ministerstvo v zářijové důvodové zprávě.
Úspory v segmentu měly v původním návrhu vyhlášky přinést omezení některých bonifikací, kratší hospitalizace a soutěžení některých výkonů. Návrh kvůli tomu kritizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR nebo Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zařízení. Podle nynější vyhlášky nakonec nemocnice dostanou příští rok v úhradách o 5,5 miliardy korun více.
„Byl vytvořen mírný prostor pro navýšení osobních nákladů. Určité náklady pak představuje i přesun financování lékařské pohotovostní služby z krajů na systém veřejného zdravotního pojištění,“ uvedlo ministerstvo v aktualizované důvodové zprávě.
Meziroční pokles tak zůstává pouze u laboratoří a radiodiagnostiky. I když nikoli tak vysoký, jak se počítalo v původním znění úhradové vyhlášky.
–ČTK/VRN–
