Plochy oseté mákem pro výrobu opia v Afghánistánu meziročně klesly o pětinu. Letos zabírají 10 200 hektarů. Loni to bylo 12 800 hektarů. To ale neznamená, že se země vzdala produkce drog. Naopak se přeorientovává na syntetické drogy.
Plochy oseté mákem setým pro produkci opia jako suroviny na výrobu heroinu stejně jako objem sklizně a ceny sleduje Úřad OSN pro drogy a kriminalitu [UNODC]. Afghánistán přitom dlouhodobě patří k největšímu světovému producentovi opia na výrobu heroinu.
„Celková plocha pěstování máku setého v roce 2025 byla odhadnuta na 10 200 hektarů. To je o 20 procent méně než v roce 2024 a zlomek úrovně před zákazem v roce 2022, kdy bylo v celé zemi oseto mákem 232 000 hektarů,“ uvádí ve své zprávě z 6.11. UNODC.
Afghánistán zakázal ženám studovat medicínu i ošetřovatelství
Ještě více se propadla podle Úřadu výroba samotné drogy, a to téměř o třetinu. Zároveň se i přes výrazně menší sklizeň suroviny meziročně snížila cena suchého opia, a to o 27 procent na 570 dolarů [cca 12 000 Kč] za kilogram. Příjmy afghánských zemědělců z prodeje opia se tak za stejné období propadly téměř na polovinu.
Region se soustředí na syntetické drogy
Podle UNOCD avšak produkci opia pro výrobu heroinu v Afghánistánu, ale i jeho sousedních zemích nahrazují syntetické drogy. Největší podíl z nich připadá na metamfetamin [výroba pervitinu].
„V roce 2024 vzrostly záchyty jeho výroby a distribuce v Afghánistánu a jeho blízkém okolí zhruba o polovinu oproti předchozímu roku,“ uvádí zástupci UNOCD.
Nárůst výroby syntetických drog podle nich souvisí nejen se zákazem pěstování máku v Afghánistánu Tálibánem v roce 2022, ale především s tím, že chemická výroba drog je snazší a lacinější. A mimo to se jejich výroba hůře odhaluje a neovlivňují ji klimatické podmínky, jako je tomu u máku setého.
A proto je podle zástupců UNOCD potřeba i rychle změnit přístup v trasování pašeráků drog s ohledem na rychlý nástup syntetických drog a změnu hlavních tras obchodu s drogami.
Rychlý nástup syntetických drog i v Evropě
Na rychlý nástup syntetických drog a měnící se způsoby jejich užívání v Evropě upozornilo loni ve své zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti [EMCDDA].
Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové zločinci neustále vytvářejí nové drogy ve snaze předejít jejich detekci.
„V minulém roce to byly především nitazeny,“ uvedla s odkazem na nový druh syntetických opioidů.
Kokain se stává hrozbou pro Evropu, je levnější než pervitin
Ty mohou být ještě silnější než fentanyl. V několika zemích EU již způsobily tyto drogy otravy, a dokonce úmrtí. Eurokomisařka dodala, že užívání dvou nebo více psychoaktivních látek současně nebo postupně je dnes v Evropě docela běžným trendem. Ať už jde o užívání benzodiazepinů s opioidy nebo kokainu s alkoholem. Podle ní i to souvisí s propadem produkce heroinu v Afghánistánu.
Vyhnat čerta ďáblem
Produkce opia se začala v Afghánistánu strmě propadat od roku 2022, kdy tamní islamistické hnutí Tálibán vydalo celostátní zákaz pěstování máku setého pro výrobu opia. Hnutí převzalo vládu v zemi v polovině roku 2021.
Ředitel EMCDDA Alexis Goosdeel avšak už loni uvedl, že „nedostatek heroinu“ bude velmi rychle „vyřešen“. A vážně hrozí, že uživatelé v takové situaci přejdou k syntetickým opioidům. Což se podle aktuální zprávy UNODC už také stalo.
Zákaz pěstování máku pro produkci opia přinesl i závažné problémy do hospodaření farmářů v Afghánistánu. Jenom část z nich podle terénních pracovníků Úřadu dokázala přejít na pěstování jiných plodin, nejčastěji obilovin. Těm se v zemi kvůli dlouhotrvajícímu suchu a nedostatku vláhy ne úplně daří. A už více než 40 procent zemědělské půdy zůstává v Afghánistánu ladem, bez úrody.
„Zároveň se do země v posledních letech vrátily přibližně čtyři miliony Afghánců ze sousedních zemí. A tím se zvýšil tlak na pracovní místa a zdroje obživy. Což by mohlo část z nich přimět i k nelegálnímu pěstování máku,“ uzavírají s odkazem na související problém zástupci UNODC.
–VRN–
