
Spojené státy uzavřely pětiletou dohodu s Rwandou o tom, že jí poskytnou 228 milionů dolarů [cca 6 mld. Kč] na rozvoj jejího zdravotnictví. Rwanda ale bude muset zlepšit své zdravotnictví i poskytnout USA své strategické suroviny.
Rwanda se stala minulý týden po Keni druhou africkou zemí, která takovou smlouvu se Spojenými státy podepsala. Nová forma pomoci, kdy USA poskytují finanční podporu rozvojovým zemím, které se i zaváží sami do svého zdravotnictví investovat, přináší zásadní změnu v přístupu k zahraniční pomoci USA. O podpisu smlouvy zajišťující Rwandě finanční podporu pro její zdravotnictví informuje agentura Reuters.
„Rwandská vláda plánuje zvýšit své vlastní domácí investice do zdravotnictví o 70 milionů dolarů [cca 1,45 mld. Kč] a převzít tak větší finanční odpovědnost. Podpora USA se postupně snižuje,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Právě to od letošního července nově spravuje veškeré programy humanitární pomoci USA směřované do zahraničí.
USA stoply zahraniční humanitární pomoc a svět mluví o katastrofě
V rámci dohody o zdravotnictví poskytnou USA Rwandě až 158 milionů dolarů [cca 3,3 mld. Kč] výhradně na boj proti šíření HIV a AIDS, malárii a dalším infekčním nemocem, přiblížilo zacílení pomoci ministerstvo zahraničí. Peníze půjdou dále na posílení sledování nemocí a zamezení šíření infekcí v ohniscích jejich nákazy.
Trump mění přístup k zahraniční humanitární pomoci
Krátce po nástupu Donalda Trumpa letos v lednu do prezidentského úřadu Spojených států pozastavila jeho administrativa veškerou finanční i již nakoupenou materiální pomoc přerozdělovanou Agenturou Spojených států pro mezinárodní rozvoj [USAID] do afrických, ale i evropských a dalších regionů.
USAID končí! Její činnost přebírá ministerstvo zahraničí USA
Od letošního července pak programy USAID přešly na americké ministerstvo zahraničí. Jeho šéf Marco Rubio změnu vysvětlil tím, že některá zahraniční pomoc zemím ze strany USA není v souladu s politikou Spojených států. Podle něj se programy zahraniční pomoci zaměří na zájmy Spojených států tak, aby v zahraničí podporovaly pouze jejich spojence.
„Ukázalo se, že Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj [USAID] tento standard výrazně nesplňuje,“ uvedl tehdy jeho úřad.
Podobnou dohodu o podpoře zdravotnictví jako Rwanda podepsala s USA minulý týden také Keňa. V jejím případě šlo o první rozvojovou zemi, která se zavázala spolupracovat, nikoliv jenom čerpat podpory USA, v oblasti humanitární pomoci, respektive zajištění zdravotní péče pro své obyvatele.
Nový přístup k zahraniční humanitární pomoci upravují USA v dokumentu „Globální strategie zdraví Amerika na prvním místě“. Ten Bílý dům představil v září a zdůrazňuje v něm poskytnutí podpory potřebným zemím za podmínky, že i ty se budou podílet na rozvoji jejich zdravotnických systémů tak, aby se staly co nejvíce soběstačnými.
„Dohoda podtrhuje ambice Rwandy vybudovat soběstačný, adaptivní a technologicky podpořený systém zdravotní péče,“ potvrdil nový přístup k pomoci minulý týden ve Washingtonu při podpisu dohody rwandský ministr zahraničí Oliver Nduhungirehe.
Zdravotní ani jiná pomoc od USA není zadarmo
Dohoda o finanční podpoře rwandskému zdravotnictví přichází jen krátce poté, kdy rwandský prezident Paul Kagame a jeho protějšek z Konžské demokratické republiky Felix Tshisekedi opět stvrdili závazek mírové dohody zprostředkované USA o ukončení letitého konfliktu ve východním Kongu.
Ve válce a ozbrojených konfliktech žije nejvíc dětí v historii
Prezidenti afrických zemí podepsali další závazky vztahující se k dohodě o hospodářské spolupráci z minulého měsíce. Mírovou dohodu představitelé obou zemí uzavřeli již v červenu. Zároveň měli podle agentury Reuters podepsat s USA i dohodu o zajištění kritických nerostných surovinách.
- Trump si jde pro kovy ze vzácných zemin do Austrálie
- Ukrajina má nerostné bohatství. Tím to prozatím končí
Washington si tím chce zajistit přístup k potřebným přírodním zdrojům, které se nacházejí převážně v Kongu. Přístup k nim by oslabil čínské dominantní postavení v těžbě zásadních surovin nutných pro technologických vývoj. V africkém regionu se nachází bohatá naleziště na tantal, cín, wolfram, zlato, kobalt, měď, lithium a další nerosty.
„Urovnáváme válku, která trvá už desítky let,“ uvedl při podpisu dokumentu Donald Trump.
Podle médií ale střety na východě Konga s hnutím M23 i nadále pokračují. A docházelo k nim i v době, kdy se ve Washingtonu podepisovala ona mírová dohoda hlavami obou států, to za asistence Spojených států. Hnutí M23 začátkem tohoto roku obsadilo dvě největší města ve východním Kongu, což vyvolalo vážné obavy z širší války.
Desítky let trvající konflikt mezi Kongem a Rwandou
Analytici sice tvrdí, že diplomacie USA pozastavila eskalaci bojů, ale nedokázala je vyřešit.
Sexuálních napadení žen a dětí v Kongu přibývá, hlavně od ozbrojenců
Konžská armáda a hnutí M23 se vzájemně obviňují z porušování stávajících dohod o příměří. Na tiskové konferenci ve Washingtonu konžský představitel Patrick Muyaya obvinil hnutí M23 z nedávných bojů a prohlásil, že je to „důkaz, že Rwanda mír nechce“. Hnutí M23 se schůzek ve Washingtonu nezúčastnilo s tím, že není vázáno podmínkami dohody mezi Kongem a Rwandou. Zástupci hnutí se účastní rozhovorů s Kongem zprostředkovaných Katarem, nikoliv USA, vyjasnili v této souvislosti.
Nelegální adopce dětí: Dívky stojí v Africe méně než chlapci
Denis Mukwege, nositel Nobelovy ceny za mír za pomoc obětem sexuálního násilí v Kongu, uvedl, že dohody obou zemí s USA jsou motivovány spíše bojem o nerostné suroviny než snahou o ukončení krvavých bojů mezi Rwandou a východním Kongem.
–VRN–















