V Česku loni do konce listopadu přibylo 272 nových pacientů s virem HIV. Počet za loňských 11 měsíců je o tři vyšší než za celý předminulý rok a o 20 nižší než v dosud rekordním roce 2022. Ukrajinské uprchlíky s HIV evidují úřady odděleně.
Počty pacientů s HIV v Česku začaly prudce stoupat současně s příchodem občanů Ukrajiny. Ty zdravotní úřady evidují zvlášť. Aktuální údaje ke konci loňského listopadu poskytla Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Z nich vyplývá, že kumulativně za celou dobu konfliktu od března 2022 do listopadu 2025 včetně bylo evidováno 939 HIV pozitivních uprchlíků z Ukrajiny, a to 365 mužů a 574 žen. Jedná se pouze o občany Ukrajiny s dočasnou ochranou.
„Celkově za prvních jedenáct měsíců roku 2025 to bylo 83 případů, 48 mužů a 35 žen,“ doplňují zástupci SZÚ počty nově evidovaných Ukrajinců s dočasnou ochranou nakažených virem HIV.
52 % nových případů HIV jsou cizinci. Nejčastěji Ukrajinci a Slováci
Nejvíce ukrajinských běženců s HIV pozitivitou, a to 578, přišlo do Česka podle dat SZÚ v roce 2022, to je v prvním roce války na Ukrajině. V následujícím roce 2023 jich SZÚ nově evidoval 149 a v roce 2024 pak dalších 129 Ukrajinců s HIV pozitivitou.
Celkový počet vyšetření a počet HIV+ od 1.1. 2025 do 30.11. 2025
[Zdroj: SZÚ]
Pak jsou tu ale ještě rezidenti z Ukrajiny, kteří nemají status uprchlíka. V jejich případě tuzemské zdravotní úřady evidovaly za prvních 11 měsíců letošního roku 65 osob s HIV. Z toho bylo 32 mužů a 33 žen.
Ukrajina patří v Evropě mezi země s nejvyšším ročním přírůstkem HIV pozitivních osob. Zároveň v zemi žije v přepočtu na obyvatele nejvíce lidí nakažených tímto virem.
Roční záchyty osob s HIV na Ukrajině se podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC] pohybují kolem 16 tisíc ročně [před válkou měla Ukrajina cca 40 mil. obyvatel, pozn. red.]. Přičemž virus se tam nejčastěji přenáší při heterosexuálním styku [cca 9-10 tisíc případů].
Relativní počet nově hlášených případů HIV na 100 000 obyvatel / rok 2023
[Zdroj: ECDC]
Což je rozdíl oproti jiným evropským zemím i Česku, kde se tato nemoc nejvíce přenáší mezi muži, kteří mají pohlavní styk s muži. Dalších zhruba pět tisíc případů přenosu nemoci na Ukrajině připadá na injekční uživatele drog. Pro úplnost dodejme, že podobně je na tom Rusko [viz mapa výskytu výše, pozn. red.].
„V roce 2021 se odhadovalo, že na Ukrajině žije 244 900 lidí s HIV. To je asi 0,6 procenta ukrajinské populace,“ uvádí v poslední dostupné statistice ECDC.
SZÚ: Je dobře, že se Ukrajinci s HIV u nás léčí
„To, že se stát rozhodl podporovat léčbu v režimu dočasné ochrany, tak u HIV infekce to mělo pozitivní efekt. Ti lidé, kdyby se nedostali k léčbě, tak by to pro nás představovalo obrovskou epidemiologickou zátěž,“ vysvětlil na nedávném semináři České lékařské komory [ČLK] s názvem HIV: současná realita a výhledy do budoucna doktor Vratislav Němeček z Národní referenční laboratoře pro HIV a AIDS Státního zdravotního ústavu [SZÚ].
Převážně v první uprchlické vlně z Ukrajiny, to znamená v prvním roce ruské invaze na Ukrajinu, do Česka podle něj přicházeli hlavně ti HIV pozitivní uprchlíci, kteří o své nákaze věděli. Doktor Němeček uvedl, že si s sebou do Česka přinesli tito pacienti často potvrzení, certifikát, dokládající, že se s HIV infekcí léčí. A tak na probíhající léčbu v České republice v podstatě navázali.
„V tomto smyslu to bylo velmi zodpovědné rozhodnutí,“ uvedl k otevření léčby HIV v českých zdravotnických zařízeních ukrajinským uprchlíkům doktor Němeček.
Každá čtvrtá TBC připadá na Prahu. Nositelé jsou hlavně z Ukrajiny
V České republice se léčí pacienti s HIV ve specializovaných centrech, kde mají přístup k nejmodernějším léčebným terapiím. Nejčastěji jde o účinnou antivirotickou léčbu. Ta se plně hradí z veřejného zdravotního pojištění. Jde o terapeutika, která pacienta sice zcela nevyléčí, ale utlumí přítomnost viru v těle na minimum. Čímž sníží i riziko dalšího šíření nákazy. Pacienti s virem HIV dodržující antivirotickou léčbu mají předpokládanou délku života stejnou jako lidé bez této infekce. Roční náklady na léčbu jednoho pacienta s HIV se pohybují kolem 230 tisíc korun.
Počet klientů VZP ČR s HIV
| Počet klientů | Náklady v tis. Kč | |
| 2015 | 1 428 | 258 495 |
| 2019 | 1 811 | 399 045 |
| 2020 | 2 011 | 423 487 |
| 2021 | 2 093 | 417 968 |
| 2022 | 2 769 | 519 010 |
| 2023 | 2 857 | 560 264 |
| 2024 | 3 027 | 607 993 |
[Zdroj: VZP ČR]
V roce 2021, před invazí Ruska na Ukrajinu, celkové náklady na léčbu všech HIV pacientů v Česku činily přes 621 milionů korun ročně. V roce 2024 činily náklady na léčbu pacientů s HIV jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] bezmála 608 milionů korun. Právě tato pojišťovna eviduje nejvíce uprchlíků z Ukrajiny.
Situace na Ukrajině. Děti se rodí s HIV
Problém s přenosem HIV na Ukrajině není pouze v tom, že kvůli rozšíření nemoci dochází k přenosu hlavně mezi heterosexuály, potíž je i v tom, že na Ukrajině se mnoho pacientů s HIV už narodí. Související potíž je to, že kvůli slabé osvětě o nemoci a léčbě tyto děti často řeší ústrky a odpor společnosti.
Život s HIV přibližují dvě mladé Ukrajinky a jeden Ukrajinec, kteří s nákazou žijí už od narození, pro Světovou zdravotnickou organizaci [WHO]. Všichni tři se shodují v tom, že lidé se před nimi kvůli nemoci straní a od veřejnosti někdy čelí urážkám a otevřenému ponižování od ostatních.
„V životě jsem čelila diskriminaci a ignoranci,“ říká teprve devatenáctiletá Jelyzaveta Shevchuková, která si říká zkráceně Lisa.
Vzpomíná, jak špatně se cítila, když jí muž v obchodě s potravinami před všemi a nahlas řekl‚ že má AIDS, aby od ní ostatní dali ruce pryč.
Lisa i její sestra muži tehdy odpověděly, že takto virus HIV nefunguje, že takto se nepřenáší. A zdůrazňuje, že už je načase i na Ukrajině skončit se stigmatizací HIV pozitivních lidí a zajistit pro ně dobrý přístup k účinné antiretrovirové léčbě.
„Nečekám, že se probudím ve světě fantazie, bez diskriminace a stigmatu. Ale chci lidem říct o svém HIV statusu otevřeně a nahlas. Chci, aby lidé věděli, že HIV už není nebezpečný,“ říká mladá žena.
Zakladatelka společnosti Teenergizer, jež pomáhá pacientům s HIV na Ukrajině, v Kazachstánu, Kyrgyzstán a Tádžikistánu, Yana Panfilová [28], která s HIV žije od narození, říká, že válka už tak nedobrou situaci kolem vnímání lidí s HIV na Ukrajině ještě zhoršuje.
„Obávám se, že bude trvat roky, dokonce desetiletí, než se z těchto emocionálních jizev vzpamatujeme,“ říká.
–DNA–
