Na sociální pohřby stát loni vydal 25,2 milionu korun

0
108
socialni_pohrby
Foto: Redakce Zdravé Zprávy

Na sociální pohřby v roce 2025 vyplatil stát 25,2 milionu korun. Sociální pohřby vypravují zemřelým bez dědice obce. O proplacení nákladů po ukončení dědického řízení pak žádají Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR].

Ministerstvo pro místní rozvoj loni proplatilo náklady na 1908 sociálních pohřbů. To je meziroční pokles o 54 takových pohřbů, když v roce 2024 MMR refundovalo samosprávám náklady na 1854 sociálních pohřbů. Nicméně i přes meziroční pokles žádostí o proplacení nákladů na pohřby bez dědice vzrostly za toto období náklady na ně o 2,6 milionu korun.

Zatímco v roce 2024 činily obcemi vykázané náklady na jeden sociální pohřeb zhruba 11 500 Kč, tak v roce 2025 už to bylo 13 200 Kč. To značí meziroční růst nákladů na jeden sociální pohřeb přibližně o 1 700 Kč, ukazují data MMR.

Pozůstalí se soudí o umístění urny s popelem. Ten si nakonec rozdělí

Vypravit pohřeb pro zemřelou osobu bez dědice, tedy tu, o kterou se nemá, kdo postarat, je povinností obce. Náklady na něj pak samosprávě proplatí MMR. To ale jen pokud o to obec požádá a úřadu doloží doklady jako úmrtní list, dokument prokazující identitu, fakturu od pohřební služby, doklad o úhradě nákladů na pohřeb a rozhodnutí dědického soudu o vypořádání dědictví po zemřelém.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o úhradu hrazenou ze státního rozpočtu, je nutné všechny stanovené dokumenty řádně doložit,“ upozorňuje na svém webu k podmínkám proplacení nákladů na sociální pohřeb MMR.

Sociální pohřby vyjdou levněji než klasické pohřby

V současnosti neexistuje statistika, která by se věnovala všem uskutečněným pohřbům v České republice. Anebo která by mapovala počet hrobů a pohřebišť na území ČR. Obce totiž nemají povinnost údaje o pohřbech sdílet s dalšími úřady.

K údajům o počtu sociálních pohřbů, u nichž náklady obcím proplatil stát, MMR upozorňuje, že obce často nežádají o refundaci výdajů na ně hned v roce úmrtí osoby. To kvůli neukončenému dědickému řízení. Podmínkou úhrady je totiž mimo jiné i doložení rozhodnutí o ukončení dědického řízení.

Pozůstalí si nechtějí odnášet věci po zemřelých v pytlích na odpadky

Samosprávy ve většině případů u sociálních pohřbů upřednostňují kremaci před uložením do rakve, protože jde o snazší a levnější variantu pohřbu. Urny s popelem pak obvykle ukládají buďto do obecního hrobu, nebo hrobky.

Výjimkou jsou pohřby cizinců. U nich není možný pohřeb žehem, pokud k němu nevydal souhlas zastupitelský úřad. Stejné je to u osob neznámé totožnosti. Jejich těla se ukládají povinně do hrobu nebo hrobky v rakvích, jak ukládá zákon.

Žádosti obcí o proplacení sociálních pohřbů a jejich náklady
Rok Počet uplatněných žádostí o refundaci Celkem proplaceno v milionech Kč Průměrné náklady na jeden pohřeb v Kč
2007 140 8,490 6064
2008 345 2,027 5875
2009 410 2,499 6096
2010 726 4,600 6335
2011 918 5,756 6269
2012 1362 8,999 6593
2013 1445 9,404 6508
2014 1312 8,750 6670
2015 1444 9,605 6651
2016 1448 9,584 6618
2017 865 6,370 7365
2018 1209 9,691 8016
2019 1124 9,870 8788
2020 1317 11,992 9106
2021 1891 17,887 9257
2022 1950 19,197 9844
2023 2006 21,926 10.930
2024 1962 22,610 11.523
2025 1908 25,198 13.200

[Zdroj: MMR]

MMR samosprávám od roku 2007 na sociální pohřby uhradilo celkem zhruba 206,8 milionu korun. Klasické pohřby jsou podle úřadu oproti sociálním podstatně nákladnější. Důvodem je, že si pozůstalí sjednávají například formu pohřbu, místo a čas obřadu nebo rozloučení. V nákladech hraje roli také výběr rakve nebo urny. Díky tomu obce sjednávají pohřby rychleji a levněji ve srovnání s klasickými pohřby. Ty jsou náročnější na organizaci i na finance.

–VRN/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here