Nákaz lymskou boreliózou za rok 2025 v Česku přibylo více než dvojnásobně. Zatímco v roce 2024 šlo o 4 029 zachycených případů, v roce 2025 se potvrdila nemoc u 11 386 osob. A loni přibylo i nákaz klíšťovou encefalitidou.
I když ne takovým tempem jako tomu bylo u boreliózy. Klíšťová encefalitida se v roce 2025 potvrdila u 703 osob. To je meziroční nárůst o 23 případů, když v roce 2024 šlo o 680 nákaz klíšťovou encefalitidou. Obě nemoci patří do skupiny zoonóz, to jsou onemocnění přenosná ze zvířat na člověka. Mezi klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou je ale z pohledu pacienta hned několik zásadních rozdílů.
„Nutno připomenout, že na rozdíl od boreliózy, kde máme k dispozici účinnou léčbu antibiotiky, pro léčbu klíšťové encefalitidy se dosud nepodařilo vyvinout účinné protivirové léky,“ upozorňuje na jeden z rozdílů týkající se léčby ředitelka Protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje doktorka Renata Ciupek.
Boreliózy i letos přibylo, důležité je klíště co nejdříve odstranit
Léčba infekce klíšťovou encefalitidou tak není cílená, ale využívají se při ní pouze léky na tlumení příznaků. Velmi matoucí při tomto onemocnění bývá to, že obvykle probíhá ve dvou odlišných fázích.
„V první fázi příznaky připomínají lehkou chřipku, objevují se bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů,“ popisuje začátek nemoci Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Klíšťová encefalitida zanechává i vážné poruchy
Po několika dnech obtíže odeznívají. Poté obvykle následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů nemoc touto fází skončí a dojde k úplnému uzdravení, to v tom ideálním případě. U části pacientů ale přichází podstatně dramatičtější fáze onemocnění, často s trvalými následky.
„Druhá fáze nemoci se projevuje krutými bolestmi hlavy provázenými horečkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení,“ popisuje SZÚ s tím, že tady už dochází k zásahům do nervového systému.
Pacient pociťuje ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, má poruchy spánku, paměti a je dezorientovaný.
„Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu,“ uvádí SZÚ.
Asi u třetiny pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví už od začátku závažnými příznaky druhé fáze. Zhruba u čtvrtiny pacientů zanechá nemoc trvalé následky, jako jsou obrna končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, spánku a nálady, deprese a snížená výkonnost.
K úmrtí po nákaze klíšťovou encefalitidou dochází spíše výjimečně, ale dochází. V roce 2025 podlehlo na následky encefalitidy šest osob, o rok dříve, v roce 2024, to byly tři osoby.
Prevence nákazy lymskou boreliózou
Tím se dostáváme k dalšímu zásadnímu rozdílu mezi klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou, a tím je očkování. Zatímco na boreliózu se snaží farmaceutické firmy účinnou očkovací látku stále vyvinout a úspěšně otestovat, u klíšťové encefalitidy už ji mají několik desítek let.
„Již více než 30 let je i u nás k dispozici vysoce účinná očkovací látka, využívaná úspěšně v řadě evropských zemí. Očkování je dostupné a možné celoročně,“ připomíná Ciupek.
A je to Česko společně s pobaltskými republikami, kde je v Evropě soustředěno vůbec nejvíce klíšťat nakažených touto nemocí. To neznamená nic jiného než vysoké riziko nákazy pro obyvatele těchto zemí. Přesto je v Česku proti nemoci naočkováno asi jen třicet procent populace. K mírnému zvýšení proočkovanosti přispělo zavedení úhrady očkování pro osoby nad 50 let věku.
Česko a Pobaltí mají v EU nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy
„Vzhledem k riziku závažných průběhů onemocnění zejména u osob nad 50 let věku je u nás toto očkování od roku 2022 plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Bohužel je však stále málo využíváno, neboť počty nemocných neklesají,“ podotýká doktorka Ciupek.
Ostatní lidé, mladší 50 let, si musejí očkovací látky a jejich podání sami zaplatit. Včetně malých dětí, pro které představuje klíšťová encefalitida podobně jako pro starší ročníky vyšší riziko co do průběhu onemocnění. Základní očkovací schéma proti klíšťové encefalitidě se skládá ze tří dávek s nutností přeočkování v intervalu 3 až 5 let.
Za zmínku stojí i to, že klíšťovou encefalitidou se člověk nejčastěji nakazí přisátím klíštěte. Další z možných cest nákazy je po konzumaci syrového, to je tepelně neopracovaného mléka, nejčastěji od kozy nebo ovce. I tato zvířata pasená na loukách se mohou nemocí od klíštěte nakazit a virus pak vylučovat do mléka.
–VRN–
