Rozdíly ve zdravotní péči mezi západní a střední a východní Evropou [CEE] patří k dlouhodobým strukturálním problémům Evropské unie. Nejvíce se to projevuje v objemu investic do veřejného zdravotnictví.
Ze svého úhlu pohledu se touto problematikou ve svém reportu zabývala Evropská federace farmaceutických společností a asociací [EFPIA]. Konstatuje v něm, že i když mnoho zemí EU v posledních letech posílilo investice do zdravotnictví a modernizovalo své zdravotní systémy, nerovnosti v dostupnosti inovativní léčby i ve zdravotních výsledcích přetrvávají. Více v článku spolupracovníka redakce Zdravé Zprávy Jakuba Štega.
—
Ze zprávy EFPIA jasně vyplývá, že zásadním zdrojem rozdílů mezi zeměmi regionu CEE a vybranými západními zeměmi je dlouhodobě nižší míra veřejných investic do zdravotnictví v zemích CEE. Zatímco státy takzvané EU4, sem patří Německo, Francie, Itálie a Španělsko, investují do veřejného zdravotnictví v průměru více než 3 200 eur [cca 78 112 Kč] na obyvatele ročně, v regionu CEE je to přibližně 1 600 eur [cca 39 072 Kč]. To je tedy zhruba polovina.
Investice do zdravotnictví vůči hrubému domácímu produktu v %
[Zdroj: EFPIA]
Strukturální investiční deficit se promítá nejen do kapacit systému, ale i do samotných zdravotních výsledků populace. Důsledkem je mimo jiné přibližně pětiletý rozdíl v průměrné délce života mezi CEE a západní Evropou a výrazně vyšší míra úmrtí na onemocnění. A to na onemocnění, kterým lze při adekvátní léčbě předejít. Studie EFPIA poukazuje na to, že takzvaná „léčitelná mortalita“ je v regionu CEE zhruba o 137 procent vyšší než v EU4!
Zdravotnictví jako motor ekonomického růstu
Pozitivním signálem je, že výdaje na zdravotní péči i léčiva v zemích CEE v posledních letech rostou rychleji než v západní Evropě. Pokud by tento trend pokračoval, některé státy – například Slovinsko, Polsko, Chorvatsko či Bulharsko – by se mohly přiblížit úrovni investic zemí EU4 již kolem roku 2040.
EFPIA: Investice do výzkumu léčby rakoviny není jen morální povinnost
Analýza zároveň naznačuje jasnou vazbu mezi vyššími investicemi do zdravotnictví a celkovou ekonomickou výkonností. Země CEE, které jsou nejblíže průměru EU z hlediska podílu výdajů na zdravotnictví vůči hrubému domácímu produktu [HDP], jako je Česko nebo Slovinsko, zároveň vykazují relativně vyšší HDP na obyvatele v rámci regionu CEE. Investice do zdraví tak nepředstavují pouze náklad, ale i nástroj ke zvýšení produktivity či posílení účasti na trhu práce.
Přístup k inovacím
Jedním z nejviditelnějších projevů nerovností je dostupnost inovativních léčiv. Mezi lety 2020–2023 měli pacienti v zemích CEE hrazený přístup pouze k přibližně 31 procentům nových léčiv schválených Evropskou agenturou pro léčivé přípravky [EMA], zatímco v EU4 to bylo 76 procent.
Plná dostupnost nových léků v ČR se nelepší. Ukazuje to i onkologie
Rozdíly se neprojevují jen v rozsahu dostupnosti, ale i v rychlosti schválení úhrad. Od roku 2020 až 2023 průměrná doba od schválení EMA k zařazení do systému úhrad činí v CEE 705 dní. To je o 260 dní déle než v západní Evropě. Tento časový skluz může mít pro pacienty s vážnými onemocněními zásadní dopad.
Udržitelnost financování a demografický tlak
Situaci dále komplikuje nepříznivý demografický vývoj. Do roku 2050 se očekává pokles populace v produktivním věku v regionu CEE přibližně o 20 procent. To povede k nižším příjmům do systémů veřejného zdravotního pojištění a vyšším nárokům na zdravotní a sociální péči. Zdravotní výdaje přitom po 55. roce života rostou až trojnásobně. Což zase zvyšuje tlak na dlouhodobou fiskální udržitelnost.
Co by přineslo dorovnání investic?
Modelace uvedené v analýze EFPIA naznačují, že pokud by země CEE investovaly do zdravotnictví na úrovni zemí EU4, mohly by každoročně zachránit více než 100 000 životů a zaznamenat ekonomický přínos v řádu stovek miliard eur. Naopak setrvání na současné úrovni výdajů by znamenalo desítky milionů ztracených let života v důsledku nemocí, tzv. DALYs [ztracených roků života v důsledku zdravotního postižení, pozn. red.].
Cesta vpřed
Překlenutí zdravotnické propasti mezi západními zeměmi a regionem CEE vyžaduje dlouhodobý, strategický přístup. Klíčovou roli hraje předvídatelné rozpočtové plánování, reforma mechanismů úhrad a posilování HTA procesů, hodnocení zdravotních technologií.
MZd ČR: Ve věci změn dohodovacího řízení není nic projednáno
V Česku je v současnosti intenzivně pod taktovkou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] diskutována reforma stávajícího dohodovacího řízení. Ta by měla přinést dlouhodobě udržitelný finanční rámec, ale i jasnou strategii, jež by odstranila obecně přetrvávající nejistotu brzdící investice do inovací ve zdravotnictví.
Jakub Šteg, spolupracovník redakce Zdravé Zprávy
