Hantaviry od hlodavců se nakazí člověk spíše vzácně, v Evropě se jimi ročně nakazí jednotky tisíc osob, v USA či Jižní Americe ještě méně. I přes nízký počet nakažených osob vykazují hantaviry vysokou smrtnost, to od 15 do 50 procent.
Obavu z většího rozšíření hantaviru na lidi vyvolala u veřejnosti situace na výletní lodi plující po Atlantiku s registrací v Nizozemsku. Na palubě se plaví asi 149 osob. Na lodi se nákaza podle stávajících informací Světové zdravotnické organizace [WHO] laboratorně potvrdila zatím u dvou osob. Ostatní vzorky se vyšetřují. Avšak tři osoby z výletní lodi už podlehly příznakům typickým pro nákazu hantavirem. Jedna je v kritickém stavu a další tři osoby mají rovněž respirační obtíže typické pro hantavirovou nákazu, informuje WHO.
„U cestujících na výletní lodi plující po Atlantiku a registrované v Nizozemsku byl hlášen výskyt závažného akutního respiračního onemocnění. Včetně tří úmrtí a jednoho těžce nemocného. Loď se v současné době nachází u pobřeží Kapverd a na palubě je 149 lidí,“ uvádí k situaci na výletní lodi, kde se pravděpodobně několik lidí nakazilo hantavirem, Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí [ECDC].
Kvůli západonilské horečce platí omezení darování krve po návratu z některých zemí
Výletní loď vyplula z Argentiny. Po připlutí na ostrov Svatá Helena zemřel sedmdesátiletý Nizozemec. Jeho o rok mladší manželka zemřela později na stejné příznaky, vážné potíže s dýcháním, to již v péči lékařů v johannesburské nemocnici. Ve stejné nemocnici je hospitalizovaný další člen posádky, devětašedesátiletý Brit. Třetí osoba, která se plavila na výletní lodi a zemřela, je německé národnosti, informují mezinárodní zdravotní instituce.
Nákaza hantavirem je vzácná, ale má vysokou smrtnost
Nizozemská společnost Oceanwide Expeditions, která cestu organizuje, se snaží dojednat odvoz těla a evakuaci dvou členů posádky s příznaky infekce a dalšího jednoho cestujícího. I když byl tento cestující v blízkosti zemřelé osoby zatím žádné příznaky nevykazuje, informuje agentura Reuters. Plavební společnost nyní údajně dojednává vylodění a převzetí všech cestujících do zdravotní péče na Kanárských ostrovech. Španělská strana k tomu uvedla, že žádnou takovou žádost zatím nedostala.
Hantaviry patří do skupiny zoonóz. To jsou nemoci přenosné ze zvířat na člověka. Jak ale upozorňuje ECDC, jen některé z hantavirů se přenášejí ze zvířete na člověka. A velmi vzácně pak z člověka na člověka.
„Hantavirus šíří hlodavci. Existuje několik typů hantavirů a každý hantavirus je spojen s určitým druhem hlodavce. Lidé se jím mohou nakazit vdechováním částic z moči, trusu nebo slin infikovaného hlodavce,“ popisuje ve své zprávě ECDC.
Obecně pak vyjasňuje, že hantaviry vyvolávají tři typy onemocnění podle konkrétního kmene hantaviru. Hantaviry nacházející se ve Spojených státech podle WHO způsobují závažné respirační onemocnění postihující srdce a plíce. I když se počty nákaz hantaviry na území Spojených států pohybují ve stovkách případů ročně, úmrtnost tam na ně dosahuje podle WHO až 50 procent.
Bornaviry, které do EU zavlekly indonéské veverky, řádí v SRN
Oproti tomu v Evropě a Asii vyvolávají hantaviry hemoragickou [krvácivou] horečku a zánět postihující hlavně ledviny a cévy. Virus andes, který se nachází v Jižní Americe, je nyní známý hantavirus, u kterého došlo k omezenému přenosu z člověka na člověka mezi kontaktními osobami.
„Infekce hantavirem jsou celosvětově relativně neobvyklé. Ale v Asii a Evropě jsou spojeny s úmrtností 1 až 15 %, v Americe až 50 %,“ informuje WHO.
Hantavirové onemocnění může mít různé příznaky, od žádných až po ty nejzávažnější.
Hantaviry nepřenáší komáři, výjimečně se šíří mezi lidmi
Nákaza hantavirem, jak zdůrazňuje WHO, může probíhat i bez příznaků. Komplikace se obvykle odvíjí od konkrétního kmene hantaviru a zdravotní kondice nakaženého. To znamená, že některé kmeny jsou smrtelnější než jiné. Podle WHO se dosud neprokázal případ, kdy by se v Evropě hantavirus přenesl z člověka na člověka, stejně tak odborníci vylučují přenos hmyzem, typicky komáry. Nejčastěji se jimi lidé nakazí z moči, trusu či slin hlodavců. A to respirační cestou, kdy vdechnou drobné částice virem kontaminovaných výkalů, popisuje WHO.
„Přenos z člověka na člověka se dosud prokázal pouze u viru andes, který se vyskytuje v některých oblastech Jižní Ameriky,“ dodávají.
Cílená léčba infekce vyvolané hantavirem ani očkovací látka dosud neexistuje. Léčba tak spočívá v tlumení příznaků nemoci. Za nejúčinnější prevenci zdravotní úřady považují vyhýbat se kontaminovaným předmětům a ochranu dýchacích cest, například zdravotní rouškou či respirační maskou tak, jako to známe z doby epidemie covidu-19.
Riziko rozšíření nákazy hantavirem mimo pasažéry zmíněné výletní lodi Světová zdravotnická organizace vyhodnocuje jako velmi nízké a nepravděpodobné.
„Vzhledem k tomu, že na palubách lodí jsou nyní zaváděna vhodná opatření pro prevenci a kontrolu infekcí. A že se hantaviry mezi lidmi jen tak snadno nešíří,“ uvádí WHO.
Veronika Táchová
