Bornaviry, které do EU zavlekly indonéské veverky, řádí v SRN

0
2409
bornaviry
Foto: Pixabay.com

Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu [SZÚ] informovalo o výskytu a šíření smrtelné encefalitidy. Tu způsobují bornaviry, jež se šíří na evropském kontinentu.

Bornaviry, které vyvolávají u lidí těžkou a často smrtelnou encefalitidu, se do evropských zemí dostaly dovozem exotických veverek z Indonésie. Dosud se bornavirem lidé nakazili od rejsků a veverek převážně v Německu. Na území Německa se dle tamních úřadů vyskytnou každoročně dva až šest případů akutních onemocnění bornavirem. Aktuálně se v zemi šetří jeden případ onemocnění bornavirem v oblasti Mühldorf am Inn.

Přitom již v roce 2021 na severu a východě Německa laboratorní analýzy potvrdily tři případy encefalitidy způsobené bornaviry [BoDV-1]. Pacienti pocházeli ze spolkových zemí Durynsko, Sasko-Anhaltsko a Dolní Sasko.

„Všichni byli rezidenti endemických oblastí pro bornaviry u zvířat, avšak v těchto oblastech nebyla do té doby diagnostikována onemocnění u lidí,“ přibližují zástupci SZÚ.

Dva případy odborníci klasifikovali jako potvrzená encefalitida BoDV-1 a jeden z případů pak jako pravděpodobný. Ostatní evropské země dosud onemocnění bornavirem nehlásily.

Bornaviry zabíjejí zejména v Německu

Vůbec prvně nákazu bornavirem u člověka popsaly zdravotní úřady v Německu zhruba před sedmi lety, v roce 2015. Byť šlo o nákazy z let 2011 až 2013. Infekce se potvrdila u tří chovatelů exotických veverek pestrých [Sciurus variegatoides] ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Pacienti prodělali progresivní encefalitidu s podobnými příznaky, zemřeli dva až čtyři měsíce po nástupu příznaků onemocnění.

O tři roky později se virus bornaviru [BoDV-1] potvrdil u několika pacientů s encefalitidou, jejichž zdravotní stav vyžadoval transplantaci. Laboratoře v Německu dnes potvrdí dva až šest akutních onemocnění vyvolaných bornaviry.

„Bornaviry jsou RNA viry z čeledi Bornaviridae, řádu Mononegavirales, s vysokou afinitou k limbickému systému způsobující chronické progresivní meningoencefalitidy projevující se abnormálním chováním až úmrtím postižených jedinců,“ popisují odborníci SZÚ.

Bornaviry typu BoDV-1 a BoDV-2 dle SZÚ laboratorní analýzy sporadicky prokázaly u teplokrevných živočichů, hlavně koní a ovcí. Jejich výskyt nevylučují ani u dalších savců.

„Rezervoárem viru BoDV-1 jsou velmi pravděpodobně rejsci. V Německu se jedná o dvoubarevnou bělozubku bělobřichou [Crocidura leucodon],“ přibližují zástupci SZU.

Bornaviry vylučují rejsci a veverky

Tento rejsek se ve volné přírodě pohybuje i na českém území. Převážně v níže položených oblastech jižní Moravy, na Českobudějovicku, Plzeňsku a Domažlicku. Dále v Podkrušnohoří a na jižním okraji Českomoravské vrchoviny. Bornaviry dle odborníků rejsci pravděpodobně vylučují se slinami, močí a stolicí.

„Bornavirus schopný způsobovat onemocnění u lidí je extrémně vzácný, mezilidský přenos nebyl popsán. Přenos od jiných zvířat než rejsků a veverek rovněž nebyl dosud zaznamenán,“ upozorňují pracovníci SZÚ s tím, že NRL pro arboviry v Česku bornaviry nevyšetřuje.

Sledování epidemiologické situace je tak plně v kompetenci Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC].

Tularémie v Česku ročně postihne padesát až sto lidí

Na území Německa se virus u zvířat endemicky potvrdil na jihu země, konkrétně v některých oblastech Bavorska, Bádenska-Württemberska, Saska-Anhaltska, Saska a Durynska. Dále jej zachytily laboratoře ve Švýcarsku [oblast Alpenrhein], v Lichtenštejnsku a Rakousku. Nedávno bornavirus, jež vyvolává těžkou a často smrtelnou encefalitidu u lidí, laboratoře izolovaly i od veverky pestré [VSBV-1]. Člověk se jím nakazil po kontaktu s exotickými veverkami v soukromých chovech a zoologických zahradách. Virus se do evropských chovů dle SZÚ dostal dovozem veverek Prevostových z Indonésie.

Léčba na infekci bornaviry zatím neexistuje

Bornaviry se na člověka přenáší kontaktem s výměšky rejsků. Virus zůstává v prostředí infekční delší dobu, takže přímý kontakt se zvířaty nemusí být pro infekci nezbytný. Virem se člověk nakazí pravděpodobně i konzumací kontaminované potravy nebo vody. Dále vdechnutím kontaminovaného prachu nebo přímým kontaktem, třeba škrábancem či kousnutím od zvířat. Přenos z člověka na člověka je dle SZÚ velmi nepravděpodobný.

„Většina dosud popsaných pacientů trpěla zpočátku bolestmi hlavy, horečkou a necítili se celkově dobře. Ve všech případech se dále rozvinuly neurologické symptomy,“ popisují příznaky onemocnění zdravotníci ze SZÚ.

Klíšťata udeřila! Nejvyšší riziko je ve středních Čechách

K dalším symptomům dle nich patří problémy s chováním, poruchy řeči a chůze následované kómatem během dnů nebo týdnů. Všichni nakažení na onemocnění zemřeli, s jednou výjimkou.

Na infekci vyvolanou bornaviry zatím neexistuje žádná specifická terapie. Léčba tak spočívá v podpůrných opatřeních a intenzivní lékařské péči. Vzorky pacientů s akutní encefalitidou při podezření, že ji vyvolal některý z bornavirů, vyšetřují jen laboratoře v Bernhard Nocht Institute for Tropical Medicine v Hamburku.

„Provádí se PCR v reálném čase z cerebrospinálního moku a post mortem z mozkové tkáně. Detekci protilátek lze provádět ze séra a likvoru [IIFT, imunoblot],“ přibližují odborníci SZÚ.

K retrospektivnímu vyšetření lze dle nich odeslat sérum, likvor nebo post mortem mozkovou tkáň od osob s encefalitidou s nejasnou diagnózou. Existuje také možnost vyšetření formalínem fixovaných archivních vzorků zalitých v parafínu.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here