Biotechnologie v Evropě generují miliardy eur a rostou rychleji než tradiční průmysl. Česko má silný výzkum i talentované vědce, ale naráží na slabý vznik startupů. A tak i na nedostatek rizikového kapitálu, ale i mezery ve vývoji.
Česko potřebuje pro rozvoj biotechnologického sektoru příznivější legislativní prostředí a silnější podporu základního výzkumu. Bez toho bude jen ztěžka dohánět dynamiku už jen regionu Střední a východní Evropy.
„Vidíme tu příklady malých českých biotechnologických firem, které mají investice ve stovkách milionů i v nízkých miliardách korun, a tvrdě pracují. To, co z nás udělá technologického tygra je, aby takových firem bylo více,“ říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR profesor Jan Konvalinka.
Z farmaceutického průmyslu těží veřejné rozpočty 25 miliard korun
Celkově biotechnologický sektor ve střední Evropě a Pobaltí za posledních 15 let podle analýzy neziskové organizace Prague.bio vzrostl o 130 procent. Každoročně přitahuje do výzkumu a vývoje zhruba 600 milionů eur [cca 14,6 mld. Kč] a generuje obrat kolem 56 miliard eur [cca 1,4 bilionu Kč].
V Česku dosahují roční příjmy sektoru 97,5 miliardy korun, dalších 37 miliard přinášejí zahraniční investice. Sektor tak nejenže rychle roste, ale i zvyšuje svůj ekonomický význam rychleji než tradiční průmysl.
Investoři nesou riziko, stát má podpořit základ
V Česku působí v současnosti zhruba 430 biotechnologických firem a výzkumných institucí až se 32 tisíci zaměstnanci. Ti jsou přitom pro tuzemskou ekonomiku vysoce kvalifikovanou pracovní silou s vysokou přidanou hodnotou. A jejich základna se dál rozšiřuje, protože v oborech biologie, biochemie a chemie studovalo v předchozím akademickém roce 12 tisíc studentů. Právě ti zakládají spin-off firmy. Ve srovnání s cizinou to ale stále nestačí a počty takových mladých firem jsou stále nižší.
Generální ředitel firmy SOTIO Biotech profesor Radek Špíšek odmítá, že řešení jsou státní dotace pro startupy: „Vývoj léku je extrémně drahý, extrémně riskantní a je úkolem privátního sektoru, privátních investorů a venture fondů, kterých jsou tady stovky, aby vytipovaly programy, které vypadají zajímavě, a do programů investovaly a nesly riziko.“
Podle něj je neúspěch v tomto oboru normou, uspěje jen minimum projektů. Právě ty ale generují mimořádné výnosy, které zpětně financují další vývoj.
Prodáváme českou chytrost, říká Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund
Slabým místem Česka zůstávají klinické studie, nedostatek specializovaných investorů a omezený počet projektů, které jsou schopny kapitál přitáhnout.
„Je potřeba tuto část procesu povzbudit,“ říká prof. Špíšek.
Pozitivně naopak hodnotí rozvoj klinických studií v tuzemských nemocnicích, jichž se aktivně účastní zahraniční farmaceutické firmy i čeští lékaři.
Peníze v sektoru zůstávají, investoři jsou opatrní
V regionu Střední a východní Evropy a Pobaltí funguje téměř 1 600 mladých biotech firem. Počet investorů roste, ke konci loňského roku jich podle databáze Dealroom bylo 220. Kapitál ale mění strategii.
„Počet investičních kol v posledních letech klesá, objem peněz v sektoru ale zůstává silný. Po vrcholu kolem roku 2022, asi 160 milionů amerických dolarů, sice v roce 2023 poklesl, v roce 2025 se však znovu navrátil k růstu a pohybuje se okolo 140 milionů dolarů. Investoři jsou selektivnější a místo řady menších investic cílí na menší množství ambicióznějších projektů,“ uvedla nezisková organizace.
Jestli chceme více klinických studií, musíme zrychlit, říká Lenka Součková
Biotechnologie tak zůstávají jedním z mála odvětví, kde se setkává v regionu rychlý růst s vysokou přidanou hodnotou a globálním potenciálem. Česko má přitom solidní výchozí pozici. Ta spočívá v kvalitním výzkumu, talentu i prvních úspěšných firmách.
Odborníci si ale kladou otázku, zda dokáže posílit slabá místa, tedy především vznik nových startupů, dostupnost rizikového kapitálu a provázání výzkumu s praxí. Právě v těchto oblastech se ukáže, zda Česko zůstane jenom dodavatelem nápadů, nebo se posune mezi hráče, kteří je dokážou přetavit v byznys s globálním dosahem.
Šárka Mrázová
