Za normální považují urologové 8 až 10 močení neboli mikcí přes den. Přes noc hovoří nanejvýš o jednom až dvou močení. Častější čůrání ukazuje na zdravotní potíže a obvykle jde o hyperaktivní močový měchýř.
Před dvaceti lety měly povědomí o tom, že existuje něco jako hyperaktivní močový měchýř nebo obecně termín inkontinence sotva tři procenta lidí. Dneska už je situace lepší a podle lékařů o úniku moči a souvisejících problémech ví zhruba pětina populace. Větší povědomí o uropotížích považují specialisté sice za úspěch, nikoli však dostatečný. Stále existuje velká skupina pacientů, jež si myslí, že například časté močení ke stáří zkrátka patří. Anebo o tom nechtějí mluvit. A to ani s odborníkem – urologem či gynekologem v případě žen.
„A to je škoda, protože se to dá řešit a dá se to léčit,“ uvedl urogynekolog Lukáš Horčička, který mimo jiné zastupuje i spolek Incoforum, na sněmovním semináři „Hyperaktivní močový měchýř ovlivňuje zdraví a sociální život“.
Potíže s inkontinencí má podle něj deset procent populace. Častěji jí trpí ženy v období menopauzy, kdy u nich klesá hladina ženského hormonu. Dále se objevuje u pacientů po chirurgických zákrocích kolem močového měchýře nebo i u žen po porodu, jimž se uvolní pánevní svaly.
Hyperaktivní močový měchýř
Nikoli zanedbatelná část pacientů podle lékařů ale trpí takzvaným hyperaktivním močovým měchýřem. Jde o velmi časté nutkání na močení přes den i v noci, které při absenci včasného zákroku vede až k úniku moči.
„Příznakem hyperaktivního močového měchýře je urgence, náhlý pocit na močení. A to tak, že pokud pacient nevyhledá do dvou minut toaletu, pomočí se i přímo na ulici,“ popsal nemoc prof. Jan Krhut z Urologické kliniky FN Ostrava.
Pro hyperaktivní močový měchýř je podle profesora typická urgence, stav, kdy není pacient schopen ovládat močení. Zdravý člověk, jak říká, dokáže moč udržet do doby, než vyhledá toaletu, dokáže tuto „potřebu“ odložit, popsal dále onemocnění.
„Tuto šanci pacient s hyperaktivním močovým měchýřem ale nemá,“ uvedl.
Pacienti s tímto onemocněním navíc podle něj ani nedokáží vůbec předvídat, kdy k akutnímu pocitu na močení dojde.
„Ta urgence přijde kdykoli bez ohledu na to, jak naplnění ten močový měchýř je,“ vysvětlil s tím, že pacienty trápí právě „ta nepředvídatelnost a urgence“.
V důsledku neustálého a nepředvídatelného pocitu na močení se začnou pacienti postupně stranit společnosti, přátel a často odmítají i blízkou rodinu. Vydají se nanejvýš na místa, kde dobře vědí, že je tam k dispozici toaleta, popsal dále prof. Krhut.
„Mnoho pacientů to bere jako nevyhnutelnou věc, která souvisí se stářím. Přitom tady existují možnosti, jak jim pomoci,“ upozornil profesor Martin Huser z Urologického centra FN Brno.
A dodal, že nejde o nijak zanedbatelný počet pacientů, kteří trpí na takto hyperaktivní močový měchýř. A znovu jím trpí více ženy. Avšak výjimka mezi pacienty nejsou ani muži.
„Ta prevalence je kolem 15 procent v populaci,“ uvedl profesor.
Hyperaktivní močový měchýř není vidět, ale omezuje
Na první pohled ne příliš viditelná a závažná nemoc podle profesora výrazně ovlivňuje život pacienta. A postupně ho omezuje v jinak běžných činnostech a často i v práci. A není výjimka, že se v důsledku chybějící léčby rozvinou u pacienta psychické potíže jako deprese, úzkosti a ztráta sebevědomí.
„Je to nemoc, která není tak závažná, ale významně ovlivňuje kvalitu života a je důležité vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje prof. Huser.
Inkontinence je problém. Ale ne zas tak velký, aby se nedal léčit
K základním postupům diagnostiky podle něj patří laboratorní vyšetření moči. To i kvůli vyloučení jiné příčiny potíží, jako je zánět ledvin nebo porucha funkce ledvin. Poté obvykle následuje ultrazvukové vyšetření v ordinaci urologa nebo gynekologa. A součástí vyšetření je vedení takzvaného mikčního deníku.
„Je to jedna z nejjednodušších metod, jak od pacientů dostat informaci,“ vyjasnil prof. Huser s tím, že deníky pro evidenci čůrání nabízejí pacientům i v online podobě.
O čůrání se lidé nebaví ani s lékařem
Podle něj téma související s potížemi s močením a inkontinencí obecně patří k ožehavým tématům, o kterých se ostýchají pacienti hovořit se svými nejbližšími i lékaři. A právě evidence mikcí se v praxi osvědčuje jako snadná metoda, z níž vyvodí, jak závažný je problém u pacienta.
Hyperaktivní močový měchýř diagnostikují lékaři podle profesora Husera docela snadno. Základním ukazatelem je podle něj počet močení. A to jak přes den, tak i v noci.
„Běžný počet mikcí během dne je 8 až 10, když někdo chodí vícekrát, tak to znamená, že už může mít problém,“ říká profesor.
Stejně tak upozorňuje na časté močení v noci: „Úplně normální je, když někdo chodí jednou nebo dvakrát. Ale když už někdo chodí 4krát až 5krát za noc, tak to už úplně normální není.“
V léčbě hyperaktivního močového měchýře lékaři zprvu přistupují k režimovým opatřením. Mezi ně patří utlumit spotřebu kávy nebo čaje, které jsou takzvaně „močopudné“. Lehčí potíže řeší i opatření jako umírnění pracovního tempa a stresu v práci či rodině, změna jídelníčku a také zhubnutí. Pokud tato opatření nezaberou, ordinují na hyperaktivní močový měchýř léky. A pokud ani ty nezaberou, přichází ke zvážení chirurgický zákrok.
„Jako poslední možnost pro nejtěžší případy je chirurgická léčba hyperaktivního močového měchýře,“ uzavírá prof. Krhut.
Veronika Táchová
