Vedra vydrží v Česku do konce týdne. Teploty vzduchu budou ještě stoupat, v neděli až ke 40 stupňům Celsia. Pražské nemocnice i záchranná služba ošetřují kvůli horku více pacientů než obvykle.
Spolu s kolapsy z horka počasí zhoršuje také stav chronických pacientů a seniorů, zvlášť ve věku 70 a více let. A mezi ošetřovanými v Ústřední vojenské nemocnici byli dneska dokonce i dehydrovaní studenti.
Až o 30 procent více lidí zamířilo v posledních dnech podle mluvčí Evy Stolejda Libigerové na urgentní příjmy Fakultních nemocnic Královské Vinohrady a Bulovka. Urgentní příjem Fakultní nemocnice Motol a Homolka podle mluvčí Martiny Dostálové zaznamenal nárůst o deset až 15 procent.
„Nejčastěji se jedná o pacienty s obtížemi souvisejícími s přehřátím organismu, tedy úžehem, úpalem nebo dehydratací,“ říká Dostálová.
Typickými příznaky takových potíží jsou bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení, celková slabost nebo krátkodobé poruchy vědomí.
„Ve vážnějších případech může dojít i ke kolapsovým stavům,“ dodala.
Studenti mají zkouškové a zapomínají na pitný režim
Také v Ústřední vojenské nemocnici byl podle mluvčí Andrey Štorchové počet pacientů na urgentním příjmu mírně zvýšený.
„Vedle osob v seniorním věku, které bývají v horkých dnech obvykle ošetřovány pro nedostatečný příjem tekutin, jsme dnes ošetřili i několik vysokoškolských studentů pro kolapsy a pre-kolapsové stavy způsobené též podceněním zavodňování organismu v průběhu zkouškového období,“ popsala situaci na urgentním příjmu mluvčí ÚVN.
Více zásahů hlásí i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Na tamní Společný příjem interně nemocných v těchto dnech přijímají desítky pacientů právě kvůli následkům horka.
„Jsou většinou přivezení záchrankou v důsledku kolapsů z horka,“ uvedla Lucie Kroupová z tiskového oddělení nemocnice. Převážně jde podle ní o starší ročníky.
Zvýšený příjem pacientů kvůli vysokým teplotám zaznamenala také Fakultní Thomayerova nemocnice v Krči.
„Do našich akutních ambulancí se dostávají pacienti z důvodů dehydratace, náhlé nevolnosti, se srdeční slabostí či s bolestí hlavy,“ popsal mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Potí se i záchranáři
Napilno mají i záchranáři. Přímo ke kolapsu z vedra vyjížděli podle mluvčího Karla Kirse pražští záchranáři ve středu [24.6.] ve 44 případech, dneska [25.6.] do zhruba 13:00 k dalším dvaceti případům. Vzrostl podle něj ale i počet zásahů celkově. Zatímco obvykle vyjíždějí sanitky pražských záchranářů za 24 hodin ke zhruba 400 případům, ve středu to podle něj bylo přes 300 jen za ranní směnu.
„Horké počasí zhoršuje zdravotní stav některých skupin, jako jsou senioři nebo chronicky nemocní, takže i nárůst počtu výjezdů k nim spojujeme s počasím,“ řekl Kirs.
Za nejohroženější při těchto teplotách lékaři považují seniory, zejména ve věku 70 a více let. A dále pacienty s nemocemi srdce, epilepsií nebo onkologické pacienty. Což potvrzuje i místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Připraveni na horko? 5 látek, které jsou ideální pro teplé dny
Vedra podle něj představují oproti běžným teplotám podstatně vyšší riziko pro srdce a oběhový systém. Za zásadní považuje dostatečné doplňování tekutin, které tělo ztrácí pocením. V horku není vhodné pít alkohol a energetické nápoje. V nejteplejších hodinách dne by se lidé měli i vyhýbat fyzicky náročným sportům.
„Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo,“ upozorňuje kardiolog.
Opatrní by podle něj měli být lidé i s klimatizací. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být větší než čtyři nebo pět stupňů Celsia.
„Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální,“ uzavřel.
–ČTK/RED–
