Důvodem soustředění náročných onkologických výkonů do specializovaných center, ta obvykle fungují ve fakultních nemocnicích, je vyšší kvalita v nich poskytnuté péče. A tak i mírnější dopady výkonů na zdraví pacientů.
Náročné onkochirurgické výkony by měla tato centra naplno převzít do roku 2030. Od letošního září přejdou na tato centra onkochirurgické operace jater, jícnu a slinivky břišní. Od ledna 2027 se rozšíří o onkogynekologii a onkochirurgii konečníku. A v letech 2028 až 2030 přejdou pod specializovaná centra naplno onkooperace plic a onkourologické výkony.
„Centralizace není o tom, že bychom regionálním nemocnicím něco brali. Je o tom, že u nejnáročnějších operací, kde data jednoznačně ukazují vztah mezi zkušeností pracoviště a šancí pacienta, chceme mít jistotu, že se dělají tam, kde je na ně tým připraven,“ uvedl k plánům na vymezení náročné onkopéče ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Ministr se v procesu centralizace této péče odvolává na tuzemská a zahraniční data sledující úspěšnost léčby u náročných onkochirurgických operací provedených ve specializovaných centrech a v regionálních menších pracovištích.
Operace nádorů slinivky, jícnu a jater se soustředí do několika center
Nikoli zanedbatelné rozdíly jsou podle něj jasně patrné například u nádorů konečníku. U pacientů hospitalizovaných v letech 2021 až 2024 ve třetím stadiu onemocnění dosahovalo tříleté přežití v centrech vysoce specializované péče zhruba 75 %. Oproti tomu na ostatních pracovištích přibližně 65 %. U pacientů ve čtvrtém stadiu nemoci byl rozdíl ve tříletém přežití rovněž asi desetiprocentní, když šlo o 36 % oproti 25 % ve prospěch specializovaných center. Právě z dat o úspěšnosti léčby a jejích dopadech do života pacientů ministerstvo vychází při přesunu zmíněných výkonů pod centra.
„Centralizujeme pouze výkony, kde se jasně prokázal vztah mezi počtem výkonů a bezpečností pro pacienty. V žádném případě neplánujeme centralizovat běžné výkony typu operace žlučníku nebo slepého střeva,“ vysvětlil datový analytik MZd ČR Marian Rybář.
Onkochirurgické výkony přejdou výhradně pod centra
Před přesunem některých výkonů pod specializovaná centra, která většinou fungují ve velkých fakultních nebo krajských nemocnicích, varovala nedávno Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN]. Její předseda Michal Čarvaš v dopisu adresovaném ministru zdravotnictví uvedl, že tlak na posílení specializované péče ve velkých městech může ještě zhoršit dostupnost zdravotní péče mimo ně. Prodlouží se čekací doby na ošetření a operace pro lidi žijící mimo velká města, uvedl v dopisu. To se dle něj stane, kdy už teď jsou velké rozdíly v dostupnosti péče ve městech a odlehlých regionech, především v pohraničí.
„Přehnaná míra centralizace péče ohrožuje podle našeho názoru i zkušeností z praxe dostupnost zdravotnictví a budoucnost regionálních nemocnic,“ napsal v dopisu Čarvaš.
AČMN: Centralizace péče jen do velkých nemocnic je nebezpečná
Soustředění náročných výkonů do center ale ani neodmítá. Stejně tak, jako se centralizuje, se má podle jeho názoru péče i decentralizovat. To společně s tím, jak se modernizují pracoviště v menších a středně velkých nemocnicích. A je třeba to zohlednit i v úhradách.
„Současná praxe podle zástupců regionálních nemocnic překračuje rozumnou míru. A povede k výraznému omezování dostupnosti péče, oslabování regionálních zdravotnických zařízení a zhoršování podmínek pro pacienty a ve finále i zdravotníky,“ uvedl Čarvaš.
Potíže mohou mít podle něj menší nemocnice kvůli přehnané centralizaci i se zajištěním odborného personálu. Ten totiž dá přednost moderním a dobře placeným pracovištím ve velkých městech.
Většina onkovýkonů se provádí už nyní v centrech
Obavy z nezájmu mladých lékařů o menší pracoviště bez postavení vysoce specializovaného centra nejsou podle ministra Vojtěcha namístě. Uvedl, že chystané změny ve vzdělávání lékařů umožní, že se budou moci mladí lékaři školit i v menších nemocnicích v regionech.
Dalším argumentem týmu ministra Vojtěcha pracujícího na centralizaci onkovýkonů je to, že už dneska se většina z nich provádí ve zmíněných centrech. Ve jmenovaných oblastech se jich ročně provede více než 17 tisíc. A více než 75 procent z nich připadá na specializovaná centra. Podle Mariana Rybáře zbývá přesunout zhruba 4 100 výkonů ročně.
„Když se podíváte na čísla, zjistíte, že se nechystá žádný převrat. Tři čtvrtiny této péče už v centrech jsou. A centru přibude necelý jeden pacient týdně. To je zvládnutelné bez nových lůžek i bez nových úvazků,“ uvedl k objemu přesunované péče předseda Pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a centra vysoce specializované péče ministerstva zdravotnictví Tomáš Hauer.
Babiš: Centralizace specializované péče je cesta ke kvalitní péči
Změna se týká podle něj menších pracovišť, která dneska provedou třeba jen dva tři takové výkony za rok. Což je jeden z důvodů soustředění vysoce specializované péče na pracoviště se zkušenými odborníky, kteří v nich provedou stovky i tisíce takových operací za rok.
Zákonná úprava náročných onkochirurgických výkonů
K postupnému přesunu onkochirurgických výkonů na centra dojde skrze ministerskou vyhlášku. V ní ministerstvo zdravotnictví vymezí péči zajišťovanou výhradně v těchto centrech. Zdravotní pojišťovny podle tohoto následně upraví smluvní rozsah jmenovaných výkonů u nemocnic bez postavení centra.
Šance na 5leté přežití u rakoviny slinivky je v USA 12%, v Česku 6%
V souvislosti s dokončováním přesunu náročné operativy do vybraných pracovišť slibuje ministerstvo pečlivě sledovat čekání pacientů na takto vymezené výkony. Například centra chirurgie jater a slinivky dostanou povinnost každý týden hlásit čekací dobu na operaci měřenou od prvního kontaktu pacienta s centrem. Tím by se měl získat přehled o tom, zda centralizace nezpůsobila obávané prodloužení čekací doby na operaci.
–VRN–
