Kvůli rostoucímu riziku nákazy nemocemi přenášenými komáry už i v evropských zemích doporučuje ministerstvo zdravotnictví myslet na ochranu před komáry i při cestách do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie.
V období přechodu léta do podzimu může kvůli chladnějším venkovním teplotám ubývat aktivita komárů na území Česka, ale v teplejším středomoří bývá v té době ještě hodně komárů. A rok od roku přibývá případů, kdy si lidé i do Česka dovezou z dovolené nemoc přenášenou právě bodnutím komára. I proto Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] upozorňuje na přetrvávající aktivitu komárů v jižních a jihovýchodních částech Evropy a doporučuje i nyní myslet na prevenci při cestách do těchto oblastí.
„Není důvod kvůli riziku nákazy rušit dovolenou nebo měnit cestovní plány. Je ale potřeba počítat s tím, že komár na jihu Evropy už nemusí být jen nepříjemným hmyzem, ale může přenášet i infekční onemocnění,“ říká Matyáš Fošum, pověřený hlavní hygienik ČR.
Stejně jako v létě, tak i nyní, kdy už se v Česku k večeru sice ochlazuje, ale v přímořských státech zůstává teplé a vlhké počasí, doporučuje na cesty a dovolenou přibalit repelent. K tomu lehké oblečení pokrývající ruce a nohy ideálně ve světlejších odstínech.
Data o vývoji nákaz komáry přenášených nemocí sleduje a vyhodnocuje Operační centrum pro mimořádné události ve zdravotnictví MZd ČR.
„Nezajímají nás jen čísla, ale hlavně to, kde k přenosům dochází. A zda nevzniká riziko s dopadem na Česko. Smyslem je zachytit jakýkoliv posun včas a varovat cestovatele dřív, než odjedou,“ popisuje práci Centra jeho vedoucí Tomáš Kotěšovec.
Ochrana před komáry jako nový standard
Případů, kdy se u lidí rozvine nemoc přenášená komáry, i u nás rok od roku přibývá. Mezi takové nemoci patří podle ministerstva západonilská horečka, horečka dengue, chikungunya nebo malárie. U posledně jmenované nemoci došlo o letošních letních prázdninách dokonce k přenosu na šest pracovníků frankfurtského letiště v Německu od komára, který se tam dostal letadlem z místa, kde se malárie běžně vyskytuje. Dva z šesti nakažených pracovníků letiště na nemoc zemřeli.
Komáři s malárií zabili ve Frankfurtu již dva pracovníky letiště
Takových nákaz od komára bude podle zdravotních úřadů přibývat nejen v důsledku neutuchajícího turismu, ale i v důsledku klimatických změn. Na to již před třemi lety upozornil v článku bruselského listu Politico vedoucí Světového fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií Peter Sands. Ten listu řekl, že by se spolu s klimatickými změnami mohla do Evropy brzy vrátit malárie.
„Příští zdravotní krize by mohla být ve skutečnosti dopadem změn klimatu, které podněcují šíření již existujících nemocí, na rozdíl od nějaké nové nemoci,“ uvedl Sands.
A vyjádřil přesvědčení, že příští pandemii zřejmě způsobí nemoc, která už je mezi námi přítomná, ale klimatické změny její rozsah znásobí do rozměru pandemie. Klimatické změny podle jeho slov už ovlivňují existující smrtelné nemoci. Nejde pouze o teoretický scénář budoucnosti, upozornil. Za příklad uvedl tehdejší ničivé záplavy v Pákistánu, které podle průzkumů zhoršily právě změny klimatu. O život kvůli nim v Pákistánu tehdy přišlo více než 1 700 lidí.
„V důsledku toho však vzrostl počet případů malárie. A počet úmrtí na tuto chorobu daleko převýšil přímá úmrtí způsobená záplavami,“ upozornil na souvislosti Sands.
Stojaté vody a podmáčené oblasti totiž tvoří hlavní živnou půdu pro komáry, kteří přenášejí smrtelnou infekci. A narušená zdravotní péče v důsledku přírodní katastrofy znamená, že na infekce zemře více lidí.
Komáři přenáší dengue, malárii i západonilskou horečku
Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC] nahlásily zdravotní úřady v Evropě k letošnímu 26. srpnu 877 lokálně získaných případů západonilské horečky, a to v 15 zemích. Za stejnou dobu přibylo do Informačního systému infekčních nemocí [ISIN] v České republice bezmála 80 případů nákaz horečkou dengue.
„Téměř všechny případy těchto onemocnění evidované v Česku souvisejí s pobytem v zahraničí,“ doplňuje ministerstvo zdravotnictví.
Nákaza dengue se obvykle projevuje čtyři až deset dní po bodnutí infikovaným komárem. Mezi nejčastější příznaky patří vysoká horečka, silná bolest hlavy, intenzivní bolest svalů a kloubů, bolest za očima, vyrážka, únava, nevolnost, krvácení z nosu a dásní. Lékaři umí řešit pouze příznaky, specifická léčba neexistuje.
Dalším obávaným virem, kterým se lidé nakazí štípnutím komára, je virus západonilské horečky. Většina nakažených, pokud jsou mladí a zdraví, obvykle nemá příznaky. Lidé se slabší imunitou a starší lidé po nákaze často pociťují příznaky podobné viróze. Typickými příznaky jsou horečka, schvácenost, bolest hlavy a svalů. Těžký průběh s postižením nervového systému je vzácný, ale končí i úmrtím.
„Pro naprostou většinu lidí nepředstavuje západonilská horečka závažné riziko a infekce proběhne bez příznaků. Větší pozornost je ale namístě u starších osob a chronicky nemocných. A samozřejmě při pobytu v oblastech, kde právě probíhá intenzivní přenos,“ potvrzuje Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN v Motole.
Na možnou nákazu mají lidé podle něj myslet především tehdy, když se do dvou týdnů od návratu z jižní Evropy nebo jiné oblasti s výskytem komáry přenášených nemocí objeví horečka, silné bolesti hlavy, kloubů, svalů nebo vyrážka. Pak je třeba vyrazit k lékaři. A říct mu o pobytu v zahraničí. To může podstatně urychlit diagnózu, nasazení účinné léčby a uzdravení bez trvalých následků.
–VRN/ČTK–
