Růst minimální mzdy od ledna 2027 o 2 500 korun na 24 900 korun zvedne mzdové náklady firem o téměř 6 miliard korun, státu a veřejným rozpočtům pak o 20,6 miliardy korun. Minimální mzdu v Česku pobírá cca 181 000 zaměstnanců.
Nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy pro rok 2027 schválila dnes [7.9.] na svém jednání vláda. Při 40hodinové týdenní pracovní době vyjde hodinová sazba v příštím roce na 148,30 koruny. Růst minimální mzdy upravuje od ledna 2025 valorizační mechanismus, který je součástí zákoníku práce.
„Cílem této vlády je, aby minimální mzda dosahovala 47 procent průměrné mzdy, jak je to v zákoníku práce. Zachováváme dynamiku růstu minimální mzdy o 1,2 procentního bodu,“ uvedl po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO].
Juchelka zvažuje vyšší příspěvek na péči 4+. Jasno má být do konce roku
A to znamená, že od ledna 2027 vzroste minimální mzda na 24 900 korun a v roce 2028 zatím vychází růst o 2 000 korun na predikovaných 26 900 korun, dodal ministr práce. Za minimální mzdu v Česku pracuje podle dat MPSV více než 180 000 zaměstnanců.
„Což je necelých pět procent,“ doplnil Juchelka.
Vláda schválila střídání letního a zimního času
Na jednání vlády předložilo jeho ministerstvo dále návrh na udržení letního času na další pětileté období [2027 až 2031]. I když ministr Juchelka doplnil, že u evropských úřadů se řeší jeho zrušení a zachování pouze zimního času. To však až Evropská komise vyhodnotí dopadovou studii o střídání časů. To se očekává na konci letošního roku. Podle Juchelky průzkumy ukazují, že stále více občanů EU je pro zrušení střídání letního a zimního času, především kvůli zdravotním dopadům.
Dále uvedl, že jednání vlády se zúčastnil dětský ombudsman Martin Beneš s tím, aby inicioval vznik komise vyšetřující náhlá úmrtí dětí. Juchelka vyjasnil, že takovou komisi zřídil poté, co převzal vedení ministerstva.
„My už několik měsíců připravujeme novou legislativu, která se týká ohrožených dětí,“ řekl.
Ministr Juchelka chystá nový úřad ochrany dětí přímo podřízený MPSV
Již dříve ministr Juchelka oznámil, že plánuje založit nový úřad pro rodinu a ochranu dětí. A také jednotný informační systém pro sociálně právní ochranu dětí, který by snížil administrativní nároky na úředníky. Ti by se mohli víc věnovat problematice přímo v terénu.
„Součástí je i legislativní komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí,“ dodal.
Minimální mzda roste a s ní i náklady na zaměstnance
Růst minimální mzdy stanovuje každý rok od ledna 2025 automaticky valorizační mechanismus. Ten vychází ze směrnice EU, která doporučuje nejnižší výdělek na úrovni 60 procent mediánu hrubé mzdy nebo na úrovni 50 procent průměrné hrubé mzdy. Podle schváleného nařízení má koeficient pro výpočet minimální mzdy pro příští rok být 0,446 a přespříští rok 0,458. Nejnižší výdělek tak má od ledna 2027 odpovídat hodnotě 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Letos s částkou 22 400 korun je to 43,4 procenta průměrné mzdy.
Zatímco odbory žádají pokračovat i po roce 2029 ve zvyšování podílu na polovinu průměrné mzdy, zaměstnavatelské svazy uvádí, že by se kvůli rychlému růstu průměrného výdělku mohlo nynější nastavení naopak změkčit. Náklady na mzdy firmám rychle rostou, uvádí.
Pojišťovny: Jednorázové finanční injekce potíže zdravotnictví neřeší
V roce 2027 zvýší navrhovaný růst mzdové náklady firmám o 5,9 miliardy korun, státu a veřejným rozpočtům o 20,6 miliardy korun. Na sociálním a zdravotním pojištění získá státní rozpočet podle ministerské predikce 11,5 miliardy korun a v roce 2028 pak 13,3 miliardy korun.
Odhadované zvýšení minimální mzdy o 2 000 korun pro rok 2028 značí růst nákladů pro firmy ve výši 4,7 miliardy korun v daném roce. A pro stát, samosprávy a zdravotní pojištění 25,7 miliardy korun, uvedlo ministerstvo práce.
–VRN/ČTK–
