Čtyři afričtí miliardáři jsou bohatší než polovina kontinentu. Uvádí to aktuální zpráva britské neziskové organizace Oxfam. Ta dlouhodobě upozorňuje na to, že nůžky mezi chudými a nejbohatšími lidmi se rozevírají. To nejen v Africe.
A na krizích, jako byla pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině, podle ní vydělávají hlavně ti nejbohatší. V Africe ale rostou nerovnosti vůbec nejrychleji ve světě a nachází se tam téměř polovina nejchudších států. Sedm z deseti lidí, kteří žijí v extrémní chudobě, pocházejí také z Afriky.
„Čtyři nejbohatší muži Afriky mají dnes majetek v hodnotě 57,4 miliardy dolarů [cca 1,2 bil. Kč]. To je více, než vlastní 750 milionů lidí. Ti představují polovinu celkové populace kontinentu,“ stojí ve zprávě Oxfam.
Tom Brown živí miliony podvyživených dětí, ale i tak to nestačí
Podle médií jde o Nigerijce Alika Dangoteho, Jihoafričany Johanna Ruperta a Nickyho Oppenheimera a Egypťana Nasífa Savíríse. Dangote podniká v potravinářství a průmyslu [cement, cukr, hnojiva a jiné, pozn. red.], Rupert prodává luxusní zboží, Oppenheimer obchoduje s diamanty a Savírís se věnuje stavebnictví.
Prohlubování rozdílů na kontinentu je podle Oxfam do velké míry způsobeno tím, že tamním lídrům chybí politická vůle měnit stávající situaci. Snižují výdaje na veřejné služby, jako jsou školství a zdravotnictví, a zároveň ponechávají v platnosti nejnižší zdanění majetku ultrabohatých na světě.
Nelegální adopce dětí: Dívky stojí v Africe méně než chlapci
Jako příklad nerovností nezisková organizace uvádí, že jen za tři dny si někdo z jednoho procenta nejbohatších Afričanů vydělá tolik, kolik si člověk z nejchudší vrstvy africké společnosti vydělá za celý rok.
„Africké bohatství nikam nemizí. Čerpá z něj ale systém, který umožňuje malé elitě nashromáždit obrovské bohatství, zatímco stovkám milionů lidí odpírá dokonce i ty nejzákladnější služby. Jde o naprosté politické selhání,“ sdělila v prohlášení ředitelka africké pobočky Oxfam Fati N’Zi-Hassaneová.
Oxfam upozornil i na covid a válku na Ukrajině
„22 nejbohatších mužů světa má větší majetek než všechny ženy v Africe dohromady. Naše narušené ekonomiky plní kapsy miliardářů a velkých firem na úkor obyčejných mužů a žen,“ doplnil celosvětový kontext již dříve ředitel indické pobočky Oxfam Amitabh Behar.
Novartis má lék na malárii pro kojence a hned jej dodá do Afriky
Organizace dlouhodobě upozorňuje i na to, že nůžky mezi chudými a bohatými se stále rozevírají. V roce 2023 na Světovém ekonomickém fóru [WEF] uvedla, že velké korporace využily covid a válku na Ukrajině ke zvýšení cen. Podle tehdejší zprávy organizace se tak vůbec poprvé za pětadvacet let extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně.
„Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství,“ uvedl konzultant Oxfam Manuel Schmitt.
Podle něj celkový majetek všech miliardářů od roku 2020 roste v průměru o 2,7 miliardy USD [cca 57 mld. Kč] denně. Avšak bezmála dvě miliardy lidí žije v zemích, kde náklady na život rostou rychleji než mzdy. Zhruba každý desátý člověk ve světě podle zprávy hladoví.
Za vítěze nedávné energetické krize a pandemie covidu i ve vyspělém světě označili zástupci Oxfamu korporace a superboháče. Ti třeba uvedli, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě v posledních letech více než zdvojnásobilo své zisky. A vyšší náklady firmy přenesly na spotřebitele.
Organizace považuje za východisko z krize zavedení vyšších daní pro bohaté. Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnosti ve světě, jak tvrdí zástupci společnosti, prohloubilo. Dokonce v některých zemích mají nejchudší lidé vyšší daňové sazby než miliardáři.
„Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru,“ uvedl Schmitt.
Podle Oxfamu pocházejí na celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta celkových daňových příjmů.
Extrémní nerovnosti ohrožují demokracii
„Extrémní nerovnosti ohrožují demokracii, znemožňují boj proti chudobě a brání růstu. Dále zhoršují změnu klimatu, prohlubují nerovnosti mezi pohlavími a jiné nerovnosti a v neposlední řadě vedou k popírání základních práv obyčejných občanů včetně jejich důstojnosti,“ stojí v aktuální letošní zprávě britské organizace.
Ta již dříve uvedla, že se ekonomická nerovnost globálně vymkla kontrole. To i proto, že kolem dvou tisíc světových miliardářů je bohatších než 4,6 miliardy lidí dohromady.
[Statistiky, které Oxfam používá, se opírají o zprávy Global Wealth švýcarské banky Credit Suisse, pozn. red.]
Amitabh Behar dodal, že není divu, že se lidé začínají ptát, jestli mají miliardáři vůbec existovat. Vyzval proto vlády, aby se to pokusily změnit. Podle organizace totiž nedostatečně zdaňují bohaté a korporace a málo peněz dávají na veřejné služby.
Do Zambie a Angoly míří čeští politici i podnikatelé ve zdravotnictví
Oxfam upozorňuje, že potravinářství a energetika patří mezi odvětví, kterým nadále dominuje jen malý počet hráčů. A tak mají efektivní oligopol. Nedostatek konkurence jim dovoluje udržovat vysoké ceny. Řešením podle analytiků neziskovky jsou vyšší daně pro jejich majitele.
Zpráva nevládní organizace si všímá i genderových nerovností. Ženy a dívky se potýkají s nepoměrně větší zátěží ve formě péče o druhé a mají méně příležitostí k výdělku.
–DNA/ČTK–
