Dosažení vysokého věku ve zdraví je i věcí politického přístupu. Příklad dává Singapur, kde se průměrná délka dožití od 60. let minulého století prodloužila zhruba o dvacet let. A většina lidí v zemi se dožívá vysokého věku ve zdraví.
Průměrná délka dožití v Singapuru nyní narozených dětí se podle demografických dat odhaduje na více než 86 let. Oproti tomu děti narozené v 60. letech minulého století měly šanci na dožití kolem 65 let. A nejde pouze o rychlý nárůst průměrné délky dožití u lidí v Singapuru, ale o to, že se většina z nich dožívá vysokého věku ve zdraví. O pozitivním trendu, o jehož dosažení usiluje i Česká republika, píše britský server BBC v článku The world’s sixth ‚Blue Zone‘: Why Singapore values both quantity and quality of life.
„Počet stoletých lidí v Singapuru se navíc za deset let, v letech 2010 až 2020, zdvojnásobil,“ píše mimo jiné BBC.
A jsou to právě dva roky, kdy se Singapur zařadil mezi země takzvané modré zóny. V ní jsou regiony, v nichž se dožívají lidé vysokého věku ve zdraví. Do modré zóny patří například řecký ostrov Ikaria nebo Okinawa v Japonsku či Nicoya v Kostarice. Zatímco v těchto zemích ale hraje roli v dosažení dlouhověkosti ve zdraví tamní kulturní tradice a životní styl obyvatel, tak v Singapuru toho lidé dosáhli především pomocí vládních kroků.
„Singapur byl prvním novým regionem, který byl za několik desetiletí přidán do modrých zón, a od ostatních se odlišuje tím, že dlouhověkost jeho obyvatel pochází spíše z progresivní politiky než z dlouholetých kulturních tradic,“ vysvětlují autoři článku.
Takzvaných pět modrých zón zprvu definoval americký novinář Dan Buettner v roce 2005 pro National Geographic Magazine. A v srpnu 2023 mezi ně přibyl Singapur, který Buettner i sám procestoval.
V Singapuru si lidé nežijí, jak chtějí, ale dodržují pravidla
Autoři článku o vládních krocích a každodenním životě v Singapuru hovořili i s místními obyvateli. Mnozí z nich si pamatují postupné změny, které tamní politické vedení přijímalo právě kvůli zlepšení života a zdraví místních lidí.
„Vyrostl jsem zde a na vlastní oči jsem viděl transformaci v povědomí komunity o zdraví,“ uvedl pro server BBC Firdaus Syazwani, který provozuje blog o finančním poradenství Dollar Bureau.
A přidává i konkrétní příklady, jak především ve městě dosáhnout lepších podmínek pro život. A nejde o nic převratného a zvlášť nákladného.
„Vysoké zdanění cigaret a alkoholu spolu s přísnými zákazy kouření na veřejnosti nejen zlepšuje zdraví jednotlivců, ale také vylepšuje veřejné prostory. Tím je činí příjemnějšími a čistšími,“ říká Syazwani.
Jakékoli kouření zabíjí, varuje lékařka s odkazem na nádory na plicích
V Singapuru totiž platí nejen přísný zákaz kouření na veřejnosti, to i kvůli ochraně zdraví nekuřáků, vyhazování odpadků mimo k tomu určená místa, ale platí i vysoké pokuty za porušení těchto zákazů, respektive pravidel. A tak je lidé dnes už automaticky dodržují. A považují to za správné. V zemi platí vysoké daně na auta a pohonné hmoty, z nichž se hradí rozšiřování a provoz veřejné dopravy. Vlastní vůz tam má ani ne polovina z necelých šesti milionů obyvatel.
Mimo to v zemi platí například regulace obsahu cukru v dochucovaných nápojích. A v potravinách koupí lidé výrobky, na kterých je povinně uváděna jejich nutriční hodnota.
„Opatření, jako je povinné označování nutričních hodnot a snížení obsahu cukru v nápojích, přinesla znatelný rozdíl v povědomí veřejnosti o zdraví a v jejím výběru,“ říká Syazwani s tím, že se zatím přesně neví, jak efektivní jsou tyto kroky. Slazené nápoje ale nekupuje.
A dobře dostupná je v Singapuru i zdravotní péče. Zdravotní systém v zemi nabízí jedno univerzální zdravotní pojištění, které doplňuje nabídka soukromého připojištění. Z něj se pokrývají výdaje na péči nehrazené z národního jednotného účtu.
Fungující veřejná dopravní síť, drahá auta a drahá paliva
Singapur platí za druhý nejhustěji osídlený stát na světě, kde většina lidí žije ve městě. Přitom se tam lidem dobře dýchá, mají dostatek parků, zelených ploch a míst, kde si můžou zacvičit. I to ovlivňuje zdraví tamních obyvatel, kteří se dožívají velmi vysokého věku bez chronických nemocí jako cukrovka, vysoký tlak nebo cholesterol.
„Vládní kroky, které protěžují a dělají vše pro zajištění parků, zahrad a přírodních rezervací v městské aglomeraci, vynesly Singapuru pověst zahradního města,“ říká Charu Kokate, seniorní partnerka společnosti Safdie Architects, která byla vedoucí projektu známých budov jako Sky Habitat Residential Towers či letiště Jewel Changi.
„Od mladých dospělých až po seniory tady najdete širokou skupinu, která se pravidelně věnuje cvičení. K tomu napomáhají veřejné parky, fitness koutky a po celém městě dobře dostupné tělocvičny,“ popisuje fungování města Syazwani.
Lidé žijící v Singapuru uznávají, že některým hlavně turistickým návštěvníkům města se mohou zdát singapurské zákony přísné. Díky nim se lidem ve městě ale žije dobře a zdravě. O čemž svědčí i v úvodu zmíněná doba dožití ve zdraví, která je údajně jedna z nejvyšších na světě.
Jednotná politická strategie
Za zmínku stojí podle Kokate i jedno velmi oblíbené místo ve městě, a tím je Singapurská botanická zahrada. Nachází se v centru města a jde o jedinou tropickou zahradu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO.
„Její pozoruhodná sbírka orchidejí a zaměření na výzkum a ochranu rostlin z ní činí útočiště pro milovníky přírody, rodiny s dětmi a turisty hledající klid a krásu v centru města,“ řekla.
Hypertenze ohrožuje i děti a mládež do 18 let. Mnozí jsou tlustí
Zmiňuje dále i to, že v Singapuru hrozí vysoká pokuta třeba jen za přecházení ulice mimo k tomu vyznačené místo. I díky tomu, jak tvrdí, platí místo za jedno z nejvíce bezpečných měst na světě.
„Vládní politika je pečlivě sladěna s potřebami obyvatelstva a zaměřuje se na zlepšení celkové kvality jejich života, na podporu ekonomické stability a udržování sociálního smíru,“ shrnuje přístup politického vedení Kokate.
Podle ní sehrává významnou roli v dobře fungující společnosti a uspořádání pravidel právě i politická stabilita. Ta se drží jedné strategie a nahodile nemění investiční plány například do veřejné infrastruktury. Mimo jiné Singapur platí i za zemi s nejnižší mírou korupce na světě.
„Město má zkrátka něco pro každého, bez ohledu na věk,“ uzavírá pro BBC Charu Kokate.
–VRN–
