Evropané se potýkají se stresem i pocitem vyhoření

0
269
Evropane
Foto: Stada

Kvalita duševní pohody Evropanů loni propadla. Evropané zažívají zvýšenou míru stresu a více než polovina z nich se potýká s pocitem vyhoření. Vyplývá to z průzkumu v 15 evropských zemích STADA Health Report 2022.

Loni v průzkumu každý čtvrtý respondent uvedl, že od vypuknutí pandemie covidu se u něj výrazně zvýšila míra stresu. Stejný trend výsledky šetření potvrdily i letos. Dlouhodobějším problémem je pocit vyhoření. Už před pandemií podíl osob, které uváděly, že trpí syndromem vyhoření nebo mají pocit, že jsou na pokraji vyhoření, anebo jsou s tímto pocitem alespoň obeznámeny, přesahoval 50 procent. Letos jejich počet stoupl o deset procent na 60 procent. A platí to i pro Českou republiku.

„Asi nepřekvapí, že syndrom vyhoření či pocit, že se k němu schyluje, podstatně výrazněji potvrzují lidé, kteří mají finanční potíže,“ stojí v závěrech průzkumu.

V celé Evropě jsou vyhořením výrazně více ohroženy ženy [65 %] než muži [53 %]. Lidé mladší 25 let [68 %] a mladí profesionálové ve věku 25 až 34 let [72 %] se cítí být výrazně ohroženější než všechny ostatní věkové skupiny. Mezi lidmi staršími 55 let je riziko vyhoření mnohem nižší [22 %].

Syndrom vyhoření podle jednotlivých zemí

I když 59 procent Evropanů tvrdí, že se jejich duševní zdraví v posledních dvou letech v podstatě nezměnilo, míra sebehodnocení vyhoření nebyla nikdy vyšší. Počet lidí, kteří buď alespoň jednou v životě zažili pocit vyhoření, často mají dojem, že jsou na pokraji vyhoření, nebo skutečně „vyhořeli“, nyní dosahuje 59 procent. To je o pět procentních bodů víc než v loňském roce. Tato tendence je obzvlášť vysoká v rámci střední a východní části kontinentu.

  • V Polsku: 70 procent
  • V Rumunsku: 67 procent
  • V Česku: 60 procent

Průzkumníci zjišťovali i počty lidí, kteří už pocit vyhoření zažili. V Nizozemsku potvrdilo 22 procent respondentů, že už si takovým pocitem prošli. V Srbsku to uvedlo 20 procent respondentů, v Belgii 19 procent. 16 procent respondentů to samé uvedlo v České republice.

Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

O něco lepší hodnoty výzkumníci naměřili v Itálii. Tam pocitem vyhoření prošel „jen“ jeden z deseti Italů. To je celkem devět procent tamější populace. Na druhé straně každý čtvrtý Ital se cítí být na pokraji vyhoření, celkem jde o 24 procent Italů. Stejnou hodnotu u této otázky výzkumníci naměřili v Rumunsku.

Naopak 17 procent Francouzů a 18 procent Němců jsou si nejvíce jisti, že se pro ně vyhoření v budoucnu nestane problémem. To už ale potvrdilo jen sedm procent Čechů.

Přes 35 procent Evropanů nespí dobře

S nárůstem úrovně stresu roste i počet Evropanů s nedobrým spánkem. Více než každý třetí [35 %] si stěžuje na špatnou kvalitu spánku. To je o 20 procent více než v roce 2021. V České republice dosahuje počet lidí s nekvalitním spánkem 33 procent dospělé populace. K respondentům s nejhorší kvalitou spánku patří lidé ze Spojeného království a Francie [shodně 43 %]. Následuje Španělsko se 42 procenty.

Naopak lepší situace panuje v Nizozemsku, kde má problém se spánkem každý čtvrtý [27 %] obyvatel. Pouze 22 procent Evropanů pak tvrdí, že pravidelně spí celou noc nerušeně. Což odpovídá výsledku v České republice. Problémů, které Evropany připravují o kvalitní spánek, je nespočet. V průměru každého třetího účastníka průzkumu v noci trápí každodenní starosti, včetně českých respondentů. V Polsku je to už téměř polovina [47 %].

Spánek je důležitý pro zdravou činnost mozku

Ženy [38 %] jsou podle průzkumu výrazně častěji než muži [29 %] vystaveny myšlenkám na všední problémy. Pocity úzkosti se umístily na druhém místě s 26 procenty. Přičemž zvlášť postiženi jsou lidé v Itálii [42 %]. V Česku jsou až na čtvrtém místě. Finanční starosti způsobují, že zhruba každý pátý Evropan [19 %] nespí „klidně“. Dalších 16 procent si stěžuje na rušení hlukem zvenčí a 13 procent na chrápání partnera. Návštěvy toalety nutí 15 procent lidí vstávat v noci. V Česku je to hned druhým nejčastějším důvodem. Uvedlo to celkem 20 procent respondentů.

Jak Evropané řeší problémy

Aby se Evropané vyrovnali se zvýšenou úrovní stresu a odstranili duševní problém, snaží se každý druhý z nich podle průzkumu [53 %] dodržovat zdravou stravu. U českých respondentů to ale platí jen ve 43 procentech případů. Dalších 42 procent Evropanů myslí na dodržování spánkového režimu, Čechů dokonce 47 procent.

Přibližně každý třetí evropský respondent [32 %] směřuje přebytečnou energii do fyzické aktivity. U Čechů je to opět o trochu méně [26 %]. Aktivity, jako je jóga a pilates využívá 24 procent Evropanů. Překvapení je, že v Polsku to je 45 procent.

I poruchy spánku mají své řešení, říká psycholog

Více než pětina Evropanů [22 %] se při podpoře duševního zdraví spoléhá na léky na předpis. V Česku je to 19 procent. Užívání doplňků stravy pro zlepšení celkové vitality využívá 31 procent respondentů. Jejich nejoddanějšími zastánci jsou lidé v Česku, Rumunsku a Srbsku [shodně 40 %]. Obecně lze říci, že ženy pečují o své duševní zdraví více než muži. 90 procent z nich se věnuje alespoň jedné konkrétní aktivitě pro zlepšení vlastní pohody.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here