Na dofinancování sociálních služeb v roce 2026 půjde z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] o 1,4 miliardy korun více. A nejde o konečné číslo. O navýšení chce ministr práce Aleš Juchelka [ANO] dál jednat s předsedou vlády.
Po jednání s kraji to ve čtvrtek [5.3.] uvedl v tiskové zprávě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Dodal, že jeho předchůdce Marian Jurečka [KDU-ČSL] zanechal rozpočet pro sociální služby podhodnocený.
„Předchozí ministr nechal kraje na holičkách s trestuhodně nízkým rozpočtem, který ohrožoval základní fungování služeb,“ uvedl k objemu peněz na dotace pro územní samosprávy pro rok 2026 ministr Juchelka.
Loni v září, tedy ještě před sněmovními volbami, uvedl tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, že na sociální služby jeho resort pro rok 2026 v rozpočtu vyjednal 26,9 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 900 milionů korun.
Dotační přidělování peněz na sociální služby
Nyní ministr Juchelka tvrdí, že se mu podařilo v rámci resortu vyčlenit na dotace do sociálních služeb dalších 1,4 miliardy korun, to nad rámec původního plánu.
„Konkrétně jde o 620 milionů korun, které budou rozděleny směrným číslem namísto dřívějších nesystémových individuálních projektů, uvádí zástupci MPSV v tiskové zprávě.
Dalších 800 milionů korun úřad do sociálních služeb přesměruje z evropského programu OPZ+. Tyto prostředky mají dostat azylové domy, centra duševního zdraví [CDZ] a instituce podporující samostatné bydlení.
„Aktuální navýšení o 1,4 miliardy je maximum, co můžeme v tuto chvíli v rámci resortu udělat, ale systém potřebuje víc,“ dodal ministr s tím, že další navýšení projedná jeho resort a zástupci krajů s předsedou vlády.
V sociálních službách se v roce 2026 protočí přes 57 mld. Kč
Jednání o dalším navýšení prostředků na financování sociálních služeb kraje vítají, uvedl hejtman Královéhradeckého kraje a předseda Komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální záležitosti Petr Koleta.
„Nebudeme se tvářit, že aktuální stav je ideální, ale chápeme, že ministr dělá maximum možného v rámci toho, co mu jeho předchůdce na resortu ponechal,“ dodal.
Do sociálních služeb nyní míří každoročně kolem 58 miliard korun. Kromě dotačních prostředků z MPSV inkasují provozovatelé sociálních služeb příspěvky na péči svých klientů a platby za ubytování, stravu a další doplňkové služby, například pečovatelské služby.
Kraje na účtech drží miliardové přebytky
Financování pobytových a terénních sociálních služeb ze státního rozpočtu funguje tak, že MPSV každý rok rozděluje jednotlivým krajům finance skrze dotace. Krajské úřady je následně přerozdělují sociálním zařízením v jejich spádovém území. Na tento způsob přerozdělování veřejných financí si stěžují soukromí provozovatelé sociálních služeb. Ti tvrdí, že kraje často v přerozdělování financí upřednostňují jimi zřizovaná zařízení.
Příspěvek na péči lidem otevírá dveře do sociálních zařízení
Za nesystémové považují současné dotační přerozdělování peněz sociálním službám i samotné kraje, ale i provozovatelé těchto služeb. Současný systém považují za složitý kvůli nejistému plánování vzhledem k tomu, že o dotace na provoz žádají každý rok a není tak jisté, jakou částku nakonec obdrží.
Nový model financování?
Stejně jako nynější ministr Juchelka už jeho předchůdce Jurečka sliboval změnu v dotačním financování sociálních služeb. Podle Juchelky mají být návrhy nového modelu financování připravené už na začátku roku 2027.
Mimo to současná koaliční vláda v programovém prohlášení uvádí, že se dotační systém přežil a nevyhovuje. S kraji, obcemi a poskytovateli chce proto navrhnout nový model financování podle počtu klientů a jejich nároků. A vzniknout má jednotný státní registr žadatelů o sociální služby.
K chybějícím prostředkům územních samospráv na financování sociálních služeb v jejich územním obvodu je třeba dodat, že na jejich účtech dlouhodobě zůstávají nikoli zanedbatelné finanční přebytky.
Zdravotníci a lidé v sociálních službách dostanou přidáno až 6 %
Za první pololetí 2025 skončily územní rozpočty v přebytku bezmála 65 miliard korun, jak tehdy upozornilo ministerstvo financí. I když šlo v meziročním srovnání o snížení přebytku, tak stále šlo o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii republiky. Pololetní výsledky hospodaření územních samospráv tehdy sice zkreslily peněžní prostředky na financování platů pracovníků ve školství. Ty kraje obdržely od MŠMT ČR. Nicméně po očištění částky o tyto prostředky na účtech samospráv stále zůstával přebytek kolem 30 miliard korun.
–VRN–
