Útočí na nás odevšad – trysková letadla, doprava, sousedova sekačka. Zahlcení hlukem způsobuje stres, zvyšuje krevní tlak a ohrožuje srdce. Editor britských novin The Sunday Times se ale ptá, zda je možné veřejný prostor trochu ztišit.
„Společnost je čím dál více hlasitější,“ cituje Charlotte Clarckovou, profesorku environmentální epidemiologie na University of London.
Soundtrack moderního života je podle něj velmi hlučný – hned ráno řev motorek, vyzvánění telefonů a přehrávání videí, vrtačky a bourací kladiva na staveništích.
„Osídlení se stále zahušťuje a města se rozrůstají,“ doplňuje už sama Clarcková.
Podle ní vnímáme tuto zvukovou kulisu jenom jako velmi obtěžující, ale stále více výzkumů potvrzuje, že jde o zdravotní riziko. Přičemž my vnímáme i ruchy jen od svých sousedů. Jednou je to pračka, jindy sekačka na trávu. A co je snad vůbec nejhorší, je vyzvánění sousedova budíku v době, kdy se ještě ani zdaleka nechystáme vstávat.
Co o hluku říkají zdravotní statistiky
Podle odhadu Evropské agentury pro životní prostředí je 13,8 milionu Angličanů dlouhodobě vystaveno pouličnímu ruchu v hodnotě vyšší než 55 decibelů. To je hladina, kterou Světová zdravotnická organizace [WHO] považuje již za obtěžující. Hluku železničnímu je vystaveno 1,7 milionu Britů a hluku z letecké dopravy pak dalších 1,1 milionu lidí v Británii.
Zátěž hlukem negativně dopadá na zdraví obyvatel:
- Trvalá hluková zátěž způsobila v roce 2017 v Británii tisíc předčasných porodů.
- V Evropě hluk způsobený dopravou stojí za 1,1 procenta předčasných úmrtí.
„A je to vážný zdravotní problém,“ říká Clarcková.
Přitom se hluk celá léta opomíjel a chápal jen jako nevýznamný přívěšek ostatních problémů životního prostředí. Sem patří znečištění vod, ovzduší a klimatická změna. Znečištění ovzduší či vody je totiž vidět a cítí se, oproti tomu hluk je pomíjivý a neviditelný. Jeho dopad na zdraví nepůsobí bezprostředně. Vědci ale vědí, že je to vážný problém.
„Zvuk vnímaný uchem je zpracovaný amygdalou. Což je část mozku určující, zda tělo bude na hrozbu reagovat bojem, nebo útěkem. To uvede srdce do pohotovosti. Uvolní se stresové hormony, sympatetický nervový systém se nabudí a roste krevní tlak,“ vysvětluje Clarcková.
Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko infarktu a mrtvice
Tato kombinace reakcí je dokonalý recept na infarkt. Při dlouhodobém působení se objeví zánět, stěny tepen tvrdnou, hladina cukru a tuku v krvi se zvyšuje. Smrtelné může být i krátkodobé působení hluku, upozorňuje profesorka.
Co dále říkají data vědců o zahlcení hlukem
Studie z roku 2003 prokázala, že v případě 6,3 milionu lidí, kteří bydlí poblíž londýnského letiště Heathrow, v noci, kdy jsou letadla hlučnější, významně přibývá počet příjmů v nemocnicích se srdečními problémy. Následující den s dalšími kardiovaskulárními potížemi.
„Každé zvýšení hluku o 10 decibelů mezi 22. a 23. hodinou zvyšuje počet příjmů v nemocnici o 0,7 procenta. Každé zvýšení hluku o 10 decibelů v ranních hodinách mezi 4,30 a šestou zvyšuje počet příjmů o 1,2 procenta. To je podle studie bezprostřední reakce, ovšem dlouhodobý vliv je mnohem zásadnější,“ uvádí ve svém textu Ben Spencer.
Lidé žijící u golfových hřišť mají častěji Parkinsona, uvádí studie
Jiná studie téže lokality vypracovaná rovněž výzkumníky Imperial College London podle něj potvrzuje, že obyvatelé v blízkosti nejhlučnějšího působení letadel vykazují mnohem vyšší počet, to o 24 procent, příjmů v nemocnici než obyvatelé tišších oblastí.
Jak nám rámus ukradl svět
Chris Berdik, americký publicista, ve své knize o hlukovém znečištění [Hluk: Jak nám rámus ukradl svět a jak si ho vezmeme zpět, pozn. red.] říká, že politici už celá desetiletí tento problém odmítají brát vážně. Zčásti je to proto, že tišší, ale ustavičný hluk, zvuk klimatizace, vrčení datových center, mohou zdravotnické orgány jen těžko řešit.
„Druh hluku, který ruší náš spánek, vede ke stresu a negativním zdravotním následkům,“ tvrdí Berdik, ale i dodává: „Avšak právní úprava obtěžujícího městského ruchu se zabývá pouze velmi hlučnými občasnými projevy.“
Umělé světlo se v Česku nadužívá a rozvíjí nemoci, i rakovinu
Dále uvádí, že vliv hluku na kvalitu spánku je škodlivý i v případě, že nás zrovna neprobudí. Berdik tak věří, že bychom neměli usilovat pouze o ztišení hluku, ale o jeho zlepšení. A upozorňuje, že další studie ukazují, že například ptačí zpěv snižuje stres a upevňuje duševní zdraví. Stejný vliv má prý i tekoucí voda.
„Kdyby každý kousek našeho světa zněl lépe, přispělo by to ke zdravější, odolnější a přívětivější společnosti,“ uzavírá téma o škodlivosti hluku na zdraví lidí.
Michal Achremenko
