Aspirin starý čtyři tisíce let. Běžně užívaný proti bolesti, jenž ale i braní vzniku nádorů a jejich šíření. To vrhá na medicínu zcela nové světlo. V článku Aspirin can reduce the risk of cancer – and we´re starting to understand why to uvádí BBC.
Nick James, britský výrobce nábytku, od té doby, kdy jeho matka zemřela na rakovinu a další členové rodiny onemocněli rakovinou střev, pečlivě sleduje svůj zdravotní stav. Podstoupil i genetické testy. Při nich se zjistilo, že jeden z jeho genů může vyvolat Lynchův syndrom – dědičnou formu kolorektálního karcinomu. Z lékařského hodnocení tak byl Nick „ve vyšším riziku vzniku nádorového onemocnění“.
Pomoc přišla z nečekané strany. Nick se stal prvním pacientem, který se podrobil klinickým testům, aby se zjistilo, zda ho denní dávka aspirinu, volně prodejného léku proti bolesti, ochrání před rozvojem rakoviny.
„Užívá aspirin už deset let a zatím je negativní,“ tvrdí John Burn, profesor z Newcastle University.
Podle něj ale záleží na konkrétním typu genetické mutace. Avšak až 80 procent lidí s Lynchovým syndromem může onemocnět rakovinou kolorekta.
„Zatím se ale James drží,“ doplňuje profesor.
Dokázat, že aspirin zabraňuje rozvoji rakoviny, se však dosud nepodařilo. V ideálním světě by měli vědci k dispozici velký počet lidí. Polovina z nich by užívala aspirin, zbytek placebo látku. Potom by bylo možné porovnat četnost výskytu rakoviny. Zhoubné onemocnění se ale může rozvíjet desítky let, než se projeví, proto by tento výzkum byl nesmírně drahý.
„Vlastně zcela nemožný,“ říká Anna Martlingová z Karolinska Institute ve Švédsku.
Proto se vědci zaměřili ve výzkumu aspirinu pouze na specifickou skupinu lidí. Na ty, kteří již rakovinu měli, nebo na ty, kteří k ní mají genetické předpoklady. A právě tento program řídí zmíněný profesor John Burn.
Výsledky testování aspirinu
Profesor Burn v roce 2020 zveřejnil výsledek pozorování 861 pacientů s Lynchovým syndromem. Za dobu deseti let jeho tým zjistil, že u pacientů, kteří brali denní dávku 600 mg aspirinu alespoň dva roky, se snížilo riziko rakoviny tlustého střeva na polovinu.
Kolonoskopie nejsou žádná muka, zákrok je šetrnější než kdy dříve
Nyní je výzkum ve druhé fázi. Předběžné výsledky naznačují, že i podstatně nižší dávka [75 až 100 mg] je stejně účinná, ne-li více.
„Lidé, kteří brali aspirin dva roky, měli o 50 procent méně případů rakoviny,“ tvrdí Burn a dodává: „To, co chceme udělat, je získat další údaje.“
V úvodu zmíněný Nick James byl prvním účastníkem výzkumu a byl mezi prvními, u něhož se prokázaly pozitivní účinky. Podle Burna je dávka 75 až 100 mg stejná jako v těch případech, kdy se aspirin lidem podává z důvodu prevence kardiovaskulárních chorob. Studie už ovlivnila praxi.
„Ve Velké Británii se změnily postupy,“ říká profesor a doplňuje, že od roku 2020 se doporučuje lidem s Lynchovým syndromem užívat aspirin ve 20. roku života. V lehčích případech se doporučuje od 35. roku.
Aspirin je tu s námi odnepaměti
Nejnovější výzkumy aspirinu podle BBC znamenají přelom v chápání tohoto nejstaršího a nejefektivnějšího léku. Totiž už koncem 19. století archeologové objevili v Mezopotámii 4 400 let staré hliněné tabulky se seznamem léků z rostlin, zvířat a minerálů. Mimo jiné i návod na výrobu léku z vrby. A je známo, že ta obsahuje salicin, který tělo přemění na salicylovou kyselinu utišující bolest. Složením se velmi podobá dnešnímu aspirinu. Lék užívali i staří Egypťané, Řekové a Římané.
Dnešní vědci objevili příznivé účinky aspirinu u prevence kardiovaskulárních onemocnění. Mimo jiné totiž snižuje riziko tvoření krevní sraženiny. Proto například britská National Health Service doporučovala lidem, kterým hrozilo nebezpečí infarktu nebo mrtvice, nízkou denní dávku aspirinu.
Už v roce 1972 vědci objevili jeho další přínos, a tím je ochrana před rakovinou. U zvířat, která pila vodu s aspirinem, se podstatně omezilo riziko, že se rakovina rozšíří dál do těla, tedy metastazování.
„Nebylo hned zřejmé, jak by to mohlo ovlivnit klinickou praxi,“ říká Ruth Langleyová, profesorka onkologie.
Nevědělo se, zda bude účinná látka stejně působit i v lidském těle. Zvrat ale přišel v roce 2010, kdy Peter Rothweil, profesor oxfordské university, opět prověřil údaje o působení aspirinu proti kardiovaskulárním onemocněním. Přitom se ukázalo, že lék působí jak proti výskytu, tak proti šíření rakoviny, což opět vzbudilo zájem vědců.
Byl by to velký zázrak, pokud by aspirin lidem pomohl v předcházení rakoviny a nemocí oběhové soustavy. Anna Martlingová z Karolinska Institute ve Švédsku zkoumala, zda aspirin může omezit riziko metastáz u lidí s již diagnostikovanou rakovinou tlustého střeva.
„Ze všech pacientů, kteří trpí rakovinou tlustého střeva, má 40 procent mutaci ve střevech či v nádoru konečníku. Výzkumy ukazují, že na podávání aspirinu reagují pozitivně,“ říká.
Tři roky sledovala 2 980 pacientů. Z nich jedna skupina brala tři měsíce po operaci 160 mg aspirinu denně a ostatní užívali placebo. Skupina léčená aspirinem vykázala poloviční riziko návratu rakoviny. Což je velmi nadějné číslo.
Aspirin jako všelék? Pozor na rizika
Je to k neuvěření, ale už dlouho existují náznaky, že tento lék může snižovat riziko rakoviny tlustého střeva. Ať už jejího vzniku, nebo rozšíření do dalších orgánů, pokračuje BBC. Uvádí, že v některých zemích se doporučuje jako první ochrana pro nejrizikovější pacienty. Ovšem vždy jen pod lékařským dozorem.
AVŠAK POZOR! Aspirin má i nepříjemné vedlejší účinky. Jde o zažívací potíže, vnitřní krvácení, žaludeční vředy, a dokonce i krvácení do mozku. Jeho nižší dávky pacienti ale obvykle snášejí lépe.
Přesto zůstává podle BBC otázkou, kdo a kdy by měl aspirin pravidelně užívat. Někteří vědci věří, že si kombinace jeho účinnosti proti kardiovaskulárním onemocněním a rakovině zaslouží pozornost. Profesor Burn, který bere aspirin preventivně, je ohledně jeho přínosu pro zdraví optimistou.
„Naše studie ukázala, že kdyby člověk okolo padesátky bral dětský aspirin deset let, klesla by úmrtnost o čtyři procenta,“ tvrdí.
Většina vědců ale upozorňuje, že se jeho pozitivní účinky týkají jen určité skupiny pacientů.
„Je jedna věc dát aspirin nemocným rakovinou, ale zcela jiná věc je nabízet zdravé populaci něco, co může i poškodit její zdraví,“ varuje Martlingová.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
To kvůli tomu, že aspirin může mít vážné vedlejší účinky a není pravděpodobné, že bude účinný pro všechny lidi a všechny typy rakoviny.
„Vždy se poraďte s odborníkem,“ upozorňuje Langleyová.
Přesto, jak říká profesor Burn, pokud trpíte Lynchovým syndromem nebo jste se léčili s rakovinou střev, stálo by za to prověřit, zda je pravidelná nízká dávka přínosem. A to po konzultaci s lékařem.
Jak jde další výzkum
Podle BBC není ani jasné, zda aspirin ochrání před jiným druhem rakoviny. Odpověď je ale na obzoru. Langleyová vede odbornou studii s 11 000 pacienty z Velké Británie, Irska a Indie, kteří měli rakovinu tračníku a konečníku, prsu nebo prostaty. Podává jim dávky 100 nebo 300 mg a doufá, že příští rok dospěje k výsledkům.
„Jsme první, kdo studuje vliv aspirinu na jiné rakoviny,“ uvedla.
Přesný mechanismus, jak aspirin působí proti rakovině, byl dlouhou dobu záhada.
„Tento fantastický lék působí jak v buňkách, tak mimo ně,“ říká Martlingová. Proto podle ní může být těch mechanismů podstatně více.
Aspirin vnáší enzym do buňky nazývané Cox-2, o níž víme, že ji aspirin utlumuje. Enzym pomáhá produkovat směs podobnou hormonu, který tlumí proces způsobující nekontrolovaný růst buněk.
Nová imunoterapie rakovinu zvládne, tvrdí vědci. Chce to jen čas
[Výzkumy Rahula Roychoudhuriho z University of Cambridge naznačují, že tu může být i jiný mechanismus, gen, který tlumí T-buňky imunitního systému. A proto nemohou nalézt a zničit metastazující rakovinné buňky, pozn. red.]
Výzkum aspirinu tak pokračuje dál a může dojít k dalším překvapivým zjištěním. Prodlouží se dlouhá historie aspirinu o dalších 4 000 let? Možná naši potomci budou užívat nějakou verzi tohoto léku způsobem, o kterém se nám dneska ani nesní.
Michal Achremenko
