Stabilní záchranná sociální síť, fungující zdravotnictví, veřejné školství, kvalitní veřejná doprava, příroda na dosah a skoro žádná korupce a zejména pevné vztahy v rodinách. To vše dělá šťastnými obyvatele těch nejšťastnějších zemí na světě.
V letošní první pětce nejšťastnějších zemí na světě se podle Světové zprávy o štěstí umístily Finsko, Island, Dánsko, Kostarika a Švédsko. Do širší desítky se pak dostaly i Norsko, Nizozemsko, Izrael, Lucembursko a na desátém místě skončilo Švýcarsko.
Česko si oproti loňsku pohoršilo o dvě příčky, když skončilo na dvacátém místě. A například sousední Slovensko se v hodnocení propadlo ze 45. na 54. pozici.
Deset nejšťastnějších zemí světa v roce 2026
- Finsko
- Island
- Dánko
- Kostarika
- Švédsko
- Norsko
- Nizozemsko
- Izrael
- Lucembursko
- Švýcarsko
Světovou zprávu o štěstí, v níž se sleduje 140 zemí světa, sestavuje každoročně americký Gallupův ústav. Ve své analýze vychází z dotazování lidí v jednotlivých státech a teritoriích na hodnocení života podle více faktorů. To na stupnici od nuly do deseti [hrubý domácí produkt, sociální podpora, délka života ve zdraví, zdravotní péče, vzdělání, korupce, aj.].
Hodnocení deset je nejlepší možný život. Výsledky se pak zprůměrují s daty za poslední tři roky. A vznikne žebříček ukazující na to, jak se lidé cítí ve svém zemi spokojení, šťastní.
Finsko je v čele dlouhodobě
Finsko se na 1. místě v žebříčku letos umístilo už podeváté za posledních deset let. Země dostávala vysoké hodnocení díky silné státní sociální podpoře, dostupné zdravotní péči a dostupnému veřejnému vzdělávání. A korupci v zemi vnímají její obyvatelé jen minimálně.
Přední příčky žebříčku tradičně obsazují severské země. Letos ale došlo i na velké překvapení. Poprvé za 14 let, kdy zpráva o nejšťastnějších zemích vychází, se do první pětky dostala latinskoamerická země Kostarika, která se umístila na čtvrtém místě. Autoři studie připisují její výsledek silným rodinným vazbám a pevnému sociálnímu zázemí tamních obyvatel, respektive rodin.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Autoři studie letos upozorňují na to, že již druhý rok v řadě se v první desítce nejšťastnějších zemí na světě neumístila anglicky mluvící země. Například Austrálie letos skončila na 15. místě, Spojené státy na 23. místě, Kanada na 25. místě a Spojené Království až na 29. místě žebříčku.
Nejšťastnější země je i letos Finsko
Britský server BBC se ve svém článku zaměřil na první pětici nejšťastnějších zemí. A zeptal se přímo jejich obyvatel na to, co je dělá tak šťastnými. A jaký je život v jejich zemi, když se cítí být šťastní.
„Miluji fakt, že Finsko je bezpečné a můžete tady důvěřovat lidem,“ uvedl pro BBC Olli Salo, spoluzakladatel helsinské společnosti Skimle.
Zmínil i to, že v zemi děti chodí do školy většinou pěšky, to už od svých sedmi let a rodiče nemají obavy o jejich bezpečí. Finové přitom nemají problém ani s vysokými daněmi. To proto, že jim za ně stát nabízí kvalitní a dostupnou síť veřejných služeb od sociální pomoci přes vzdělání až třeba k dostupné a fungují veřejné dopravě.
Olli Salo přirovnává vyšší daně v porovnání s ostatními evropskými zeměmi k tomu, že lidé si tak připlácejí za prémiovou kvalitu a komfort.
„Většina opravdu důležitých věcí v životě, jako je zdravotnictví, vzdělávání a doprava, jsou veřejné služby, tak proč si nepřiplatit a nepořídit si je ve vysoké kvalitě?“ řekl.
Saunování patří k finské diplomacii i v Praze. Lépe se při něm diskutuje
Mimo jiné zmínil to, že firmy ve Finsku hodně spolupracují, panuje v nich menší hierarchie a menší „korporátní divadlo“, dodal. Návštěvníkům Finska doporučuje navštívit vyhlášené sauny, kterých mají v zemi, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, asi tři miliony. K tomu se jen tak projít po metropoli, kde jsou k vidění i moderní zajímavé stavby. Například Helsinská centrální knihovna Oodi, kterou navštěvují místní obyvatelé stejně jako turisté. Zároveň varuje před nabitým cestovatelským itinerářem.
„Nikdy jsem nepochopil ty, kteří si rezervují čtyři aktivity denně a pak spěchají z jízdy na husky na výlety za polární září,“ uvedl s tím, že toto není finský způsob života.
Island: Lidé jsou tady štědří a otevření
Islanďané si ve své zemi považují stejně jako Finové stabilní sociální podpory, na kterou se mohou v těžkých časech spolehnout. Uvědomují si i to, že díky zdravotní péči a pozitivnímu přístupu k životu se dožívají vysokého věku ve zdraví. A to, že lidé na Islandu jsou k sobě štědří, otevření a zvyklí žít společně a pomáhat si.
„Historicky naše izolace znamenala, že přežití bylo skupinovým úsilím. Po staletí neexistovala žádná vnější pomoc. Byli jsme tu jen my a museli jsme stát spolu,“ řekla Ingibjörg Friðriksdóttirová, obyvatelka Reykjavíku, která pracuje jako manažerka digitálního marketingu v místním hotelu.
Podle Ingibjörg si váží Islanďané i těch nejběžnějších okamžiků, jako je pití kávy, pobyt v teplém bazénu nebo vycházka do přírody.
Šéfka jedné z lagun v Reykjavíku, Bryndís Björnsdóttirová, říká, že Islanďané se naučili dobré adaptaci díky mrazivým a temným zimám.
„A když přijde léto, najednou máme téměř celou noc denní světlo a všichni se stanou energičtějšími a šťastnějšími,“ doplňuje s tím, že k pocitu štěstí na Islandu přispívá otevřená krajina, svěží vzduch a dobré jídlo, hlavně čerstvé ryby.
Dánsko si cení silného sociálního zázemí
Dánsko v žebříčku nejšťastnějších zemí nikdy nekleslo pod čtvrté místo. A podobně jako lidé ve Finsku si i obyvatelé Dánska cení na své zemi silné sociální podpory a nízké korupce. To i přes vyšší daně, které lidé v zemi platí.
„Nejde jenom o to, abychom se usmívali a smáli,“ říká Laura Hallová, novinářka z Kodaně.
Tvrdí, že jde hlavně o důvěru ve společnost, jeden v druhého a vědomí, že lidé spolu fungují. Hallová ve městě vychovává dvě dcery a říká, že pocit bezpečí je všudypřítomný. Mimo bezpečí si lidé v Dánsku považují vzdělávacího systému, kde děti ze všech ekonomických vrstev navštěvují deset let stejnou veřejnou školu.
Turisté zničili oslavy jara ve města Fudži Jošida. Bylo jich moc!
Turistům, kteří přijíždějí do Kodaně, doporučuje, aby si nechali volný itinerář a jen tak se procházeli ulicemi města a nasáli jeho atmosféru. Pak poznají kousek štěstí, které tady prožívají místní obyvatelé.
„Většinou pak návštěvníci odcházejí s pocitem klidu a míru. Ale i s trochou závisti, když vidí, jak si tady lidé jezdící na kole, jak si uvolněně užívají svůj den,“ říká Hallová.
Kostarika si cení svobody při vlastním rozhodování
Skokanem roku se stala Kostarika, která se letos v žebříčku umístila na čtvrtém místě. Přitom ještě v roce 2023 byla na 23. místě. Podle autorů studie se sice Kostarika v hodnocení ekonomiky či vládní podpoře neumisťuje tak vysoko jako zmíněné severské země. Obyvatelé Kostariky v hodnocení ale uvádějí silný pocit svobody při vlastním rozhodování. Zajímavé je i to, že lidé na Kostarice podle zprávy hodnotí svůj život výrazně výše, než by předpovídaly měřené faktory.
„Věřím, že Kostarika má nejlepší kvalitu života ze všech zemí Střední Ameriky,“ uvedl její obyvatel z Las Catalinas, Adrian Hunt.
Na otázku, co dělá Kostariku tak šťastným místem, datový analytik Hunt bez váhání odpověděl: „Komunita, komunita, komunita.“
Lidé na Kostarice si podle něj považují i místní přírody, pláží, možnosti procházek u moře a přítomnost zvířat.
Švédsko: Město a příroda na jednom místě
Švédsko je další ze severských zemí, která se v poslední dekádě pohybuje v žebříčku mezi čtvrtým až desátým místem. Letos se umístilo na pátém místě. V hodnocení lidé vyzdvihovali především délku dožití ve zdraví, nízkou korupci a provázanost života ve městě s životem v přírodě.
„Jedním z hlavních důvodů, proč se Švédsko trvale umisťuje tak vysoko v žebříčku štěstí, je to, že jsme malá země,“ řekl Micael Dahlen, profesor blahobytu, sociální péče a štěstí na Stockholmské ekonomické škole.
Vzdálenosti mezi městy stejně jako lidmi v zemi jsou podle něj velmi krátké. Lidé ve Švédsku si důvěřují, spoléhají se na sebe a váží si toho, co mají, říká Dahlen.
„Miluji lidi a jejich laskavost, pomalejší tempo života, krásnou přírodu a krajinu a pocit, že jsem se rozhodla dobře pro svou budoucnost a pro budoucnost svých dětí,“ tvrdí Karolina Pikusová, která se do Švédska přestěhovala z Polska.
V Göteborgu, kde nyní žije, se jí obzvlášť líbí to, že si může v jeden den zaplavat v moři, navštívit jezero a projít se v lese.
„To vše díky dobrému spojení veřejnou dopravou,“ říká.
Turistům Dahlen stejně jako Pikusová doporučuje se opět jen tak projít ulicemi města, zastavit se v restauraci nebo kavárně. Ochutnat tradiční švédský jahodový koláč a užít si skandinávské večery, a tak i kousek místního štěstí.
Veronika Táchová
