Modrá je dobrá. A navíc i léčí

0
94
modra
Foto I: Pixabay.com / Foto II: Sea Sanctuary

U cornwallského pobřeží, na palubě jachty Irena, se plaví šest pasažérů. Právě podstupují terapii. Ta se místo v ordinaci odehrává na palubě lodi. Přičemž platí, že modrá je pro pacienta dobrá.

Britská charita Sea Sanctuary, která Irenu vlastní, věří, že kombinace námořní aktivity a terapie má unikátní vliv na duševní zdraví. Praktikování „modrého zdraví“, konceptu spojujícího modré dálavy, řeky, jezera, nebo moře, podporuje duševní rovnováhu. Charita Sea Sanctuary se sloganem „Sail into Life“ aktivitu provozuje od roku 2006.

Mnoho jejích klientů – námořníků, kteří trpí napětím a depresemi, se plaveb zúčastňuje spolu s terapeuty. A přitom se učí mnoha novým věcem. Terapii na palubě lodi jim doporučí lékaři nebo se na ni sami přihlásí. Na Ireně se plaví i Steve Ridholls, bývalý policista. Pomocí terapie na moři se chce zbavit napětí a posttraumatické stresové poruchy [PTSD].

„Mluvil jsem s lidmi, kteří stáli na kraji útesu a na mostech. Byl jsem svědkem sebevražd a automobilových nehod. Viděl jsem věci, které z hlavy nedostanu. Příčinou mé PTSD je bezmocnost, když jste svědkem něčeho, čemu nemůžete zabránit,“ popisuje Steve.

V roce 2014 od policie odešel ze zdravotních důvodů. Když se neplaví na Ireně, sám pádluje na své červené kánoi podél pobřeží, zajíždí do ústí řek a zálivů. Moře a oceán zklidňuje jeho mysl. Věří, že mu pomáhá k uzdravení.

Andy Thornton, terapeut přítomný na palubě Ireny [obr. vpravo], říká, že tento způsob terapie je mnohem efektivnější než klasická terapie v ordinaci nebo jiném běžném terapeutickém prostředí.

„Existuje něco, co souvisí s barvou, pohybem a rozlehlostí oceánu… Je znát podstatná změna, kterou procházejí lidé na palubě a je důležité vědět, že si tuto pohodu odnesou s sebou domů,“ vysvětluje.

Lidé se vracejí „domů“

Když se před 300 000 lety objevil Homo sapiens, žil na širých travnatých pláních a v lesích sousedících s jezery a řekami. Nyní lidé žijí většinou ve městech a jak urbanizace pokračuje, ztrácejí s přírodou kontakt úplně. Uvádí v článku The surprising benefits of blue spaces server BBC.

Ztráta kontaktu se podle BBC spojuje s narůstajícím rozvojem poruch duševního zdraví. A důkazů, že lidské zdraví, duševní i fyzické, se úzce váže na propojení s přírodou, přibývá.

Stačí jen krátký pohled na přírodní scenérii a vliv na psychiku a fyziologii člověka se obratem projeví na krevním oběhu, tlaku a aktivitě mozku. Navíc kontakt s mikroby posiluje imunitní systém. Jak ale uvádí BBC, odborníci věří, že modré prostředí, jezera a řeky, jsou mnohem účinnější než pohled do zeleně.

„Modré dálavy nám poskytují rozptýlení, které odvede naše myšlenky od každodenních starostí. Zvuk vln, slaný mořský vzduch a písek křupající pod nohami… To vše působí blahodárně na naše tělo a říká naší mysli, aby se uvolnila,“ cituje server psycholožku z Te Herenga Waka z Victoria University of Wellington na Novém Zélandu, Kate Campbellovou.

Podle Campbellové má lidstvo vrozené dispozice vnímat přírodní prostředí, které přispělo k vývoji jeho druhu. Příroda poskytovala předmodernímu člověku potravu, pohodlí a bezpečí, jako dnes města. Čas strávený v modrých dálavách, jak říká Campbellová, dává pocit „návratu domů.“

Kontakt s modrým prostředím snižuje stres

Myšlenka na příznivé působení modrých dálav na zdraví člověka se objevila už před deseti lety, kdy se výzkumníci z University of Sussex zeptali 20 000 lidí na jejich pocity při různých příležitostech. Získali milion odpovědí a zjistili, že se lidé cítili mnohem šťastnější v kontaktu s mořem a obecně „modrým prostorem, který ostatně nabízí i obloha.

Odborníci z Glasgow Caledonian University [GCU] nedávno zjistili, že trávení času v modrých dálavách snižuje riziko stresu, napětí, obezity, kardiovaskulárních nemocí a předčasných úmrtí.

Niamh Smith, výzkumník z GCU a spoluautor studie uvádí, že jeho tým doložil vliv stráveného času v modrých dálavách na mentální i obecné zdraví. Výzkum rovněž zjistil jeho vliv na snižování body mass indexu [BMI] a pokles rizika úmrtnosti.

„Lidé opravdu oceňují terapii prostorem. Milují zvuk tekoucí vody, rádi si v tomto prostředí posedí a vyčistí si hlavu od problémů každodenního života,“ uvedl Smith.

Vlastně by pobyt v modrých dálavách měli podle jeho slov lékaři pacientům předepisovat.

„Víme, že existují čtyři hlavní způsoby, jak modré dálavy přispívají ke zlepšení zdraví. Fyzickou aktivitou, snížením stresu, využíváním prostoru k socializaci a rovněž faktory prostředí, které mají vliv na naše zdraví. Například, pokud je řeka obklopena stromy, které nám poskytují stín,“ vysvětlil.

Modrý recept na lidi dobře funguje

„Deprese se mi pravidelně vracely,“ říká 27letý Harune Akthar z Londýna, kterému před deseti lety lékař diagnostikoval poruchu ADHD, deprese a napětí.

„Když jsem měl špatný den, trvalo mi tři až čtyři dny, abych se z toho vzpamatoval. Spal jsem a nevšímal jsem si nikoho, včetně členů rodiny, a to je mám rád. Nejedl jsem a nevycházel ven,“ vzpomíná Akthar.

Několik let zkoušel různé terapie. Žádná mu ale nepomohla. Letos v červnu mu lékař předepsal „modrou terapii“, kterou nabízela Wildflow and Wetlands Trust [WWT].

„První den moc úspěšný nebyl. Po absolvování druhého dne jsem tomu ale přišel na chuť. […] Pobyt u vody dovolil mé mysli, aby se zbavila bolesti a odpočinula si. Nyní, když je mi zle, vím, že se musím uvolnit a dýchat, místo toho, abych byl čtyři dny v posteli. Stačí mi jeden, dva dny, je to úžasné,“ pochvaluje si terapii Akthar.

Mezi pacienty, kteří prodělali šestitýdenní ozdravný program ve WWT, byli bezdětní manželé, lidé, které trápila covidová pandemie, pacienti s chronickými nemocemi i lidé s duševními poruchami.

Jednou týdně se klienti WWT vypravují na organizovanou procházku do mokřadů, kde podnikají různé aktivity. Pozorují ptactvo, modelují z bláta, vaří bylinné čaje nebo vytvářejí aromatické koktejly. Podle partnera WWT, nadace Mental Health Foundation [MHF], 65 procent lidí pocítí v blízkosti vody zlepšení svého zdraví.

„Pokud lidé zjistí, jak na ně psychologicky povzbudivě toto prostředí působí, často uvádějí, že si modré dálavy oblíbili,“ říká Jonathan Reeves z WWT.

„Vodní prostředí nevyžaduje takové soustředění jako každodenní zápřah a hlučné okolí. Vyvolává příjemnou fascinaci. Pomyslete, jak je jednoduché pozorovat vlnky na vodě,“ dodává.

Modré dálavy na lékařský předpis? Proč ne…

University of Exeter, která spolupracuje s WWT a MHF na zavedení předepisování modrých dálav, k tomu letos vypracovala studii. Ta, pokud bude úspěšná, vyústí v klinické zkoušky s účelem předepisování přírodní terapie. Zkoušky účinnosti přírody na zdraví člověka budou stejně náročné jako zkoušky nových léků.

Reeves říká, že předepisování modrých dálav lidem pomůže předcházet zdravotním problémům.

„Náš zdravotnický systém se soustředí většinou až na léčbu nastalých problémů. Měli bychom víc peněz vydávat na prevenci a propagaci zdravého způsobu života,“ tvrdí a dodává: „Ke zmírnění stresu pomáhá i pouhé naslouchání vodě.“

A také to blíže vysvětluje. Podle něj existují dva způsoby pozornosti. Jedna je „nadirigovaná“, tu využíváme například při řízení automobilu. Druhá je „nenadirigovaná“, bezděčná. Tu věnujeme vzdáleným zvukům stejně jako třeba plynoucím oblakům.

„Zvuk vody vyvolává nenadirigovanou pozornost, a ta umožňuje mysli odpočívat,“ vysvětluje.

Zdaleka tu podle něj nejde jen o lelkování „u modrých vln“. Od nepaměti se totiž ví, že i takové ponoření do vody rovněž přispívá k uzdravování. Anebo, že plavání, ale obecně vodní aktivity vyvolávají pocit sounáležitosti s prostředím. Propojuje nás s ním a my se stáváme jeho součástí.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here