Laická resuscitace zachraňuje životy. K zástavě srdce dochází na ulici, v obchodě, na úřadě i doma. Právě v takové chvíli závisí život na reakci přítomných lidí. A ne každý ví, že má ihned masírovat srdce, volat záchranku a nasadit defibrilátor.
Průměrná doba dojezdu zdravotnické záchranné služby v Česku je osm minut. Což je vynikající výsledek. Pro záchranu života při srdečním selhání to ale ne vždy stačí. V takovém případě rozhodují o zachování života první minuty od zástavy, v nichž dostane pacient první pomoc, resuscitaci. To znamená masáž srdce, případně umělé dýchání a elektrický výboj k srdci pomocí externího defibrilátoru [AED]. Právě ty jsou určené pro laické poskytnutí první pomoci při srdečním selhání.
„Při náhlé zástavě oběhu dochází ke chvění srdečního svalu a srdce přestává pumpovat krev do těla. Elektrický výboj z AED mu dává šanci vrátit se do přirozeného rytmu,“ vysvětluje fungování přístroje prof. Jozef Rosina, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.
Když už infarkt myokardu, tak jedině v Česku, tvrdí tuzemští lékaři
Také říká, že externí defibrilátory jsou dnes i v Česku dostupné na místech s vysokou frekvencí lidí, na úřadech, v obchodních domech i supermarketech. A mnozí lidé o nich i vědí. Jejich použití si ale nedovedou představit. Podle prof. Rosiny se není čeho bát. Jakákoli pomoc při zástavě srdce je lepší než žádná pomoc.
„Lidé mají strach, že situaci nezvládnou nebo že pacientovi ublíží. Přitom česká legislativa chrání každého, kdo jedná v dobré víře,“ vysvětluje.
Defibrilátor a poskytnutí první pomoci při zástavě srdce
Obavy podle něj nejsou namístě ani při poskytování první pomoci s použitím defibrilátoru. Použít ho může zdravotník stejně jako nezdravotník.
„Nemusíte se bát ani v případě, když bude ten člověk vytažený třeba z bazénu. AED je chytrý a bezpečný nástroj,“ říká prof. Rosina s tím, že jej může při zachraňování života použít kdokoli z laické veřejnosti.
Přístroj je, jak říká, návodný, se zachráncem komunikuje, dává mu pokyny co dělat, kam na hruď umístit elektrody, zda pokračovat v masáži srdce a zda pacientovi naordinovat elektrický výboj. Před jeho vypuštěním okolí upozorní, ať na pacienta v tu chvíli nikdo nesahá a přeruší na tu dobu srdeční masáž.
Při první pomoci jde ostych stranou, vědí záchranáři
Obdobnou zkušenost s ostychem k použití externího defibrilátoru, ale i k masáži srdce při kolapsu pacienta na veřejném místě má i předsedkyně České resuscitační rady doktorka Jana Djakow. A hůře jsou na tom podle ní v dostupnosti první pomoci při srdečním selhání ženy než muži.
„Lidé se stále bojí AED použít a nevěří si v krizové situaci. Přičemž výraznější bariéry přetrvávají při poskytování pomoci ženám,” říká.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Lidé se podle ní v takové chvíli bojí nevhodného kontaktu. Anebo v jejich ostychu sehrávají roli společenské předsudky. Podle Djakow ale nejsou v takové situaci předsudky, ostych a ani nic podobného vhodné. Jediné, co je v tu chvíli správně, je okamžitě poskytnout masáž srdce, přivolat záchrannou službu na lince 155, případně si nechat donést externí defibrilátor a zahájit s jeho pomoci resuscitaci. Stud kvůli kontaktu zachránce s hrudníkem ženy – pacientky ničemu nepomůže.
„V případě jakékoli nejistoty je vždy k dispozici operátor tísňové linky 155, který s resuscitací i použitím AED poradí komukoli,“ dodává doktorka Djakow.
K defibrilátorům se staví Češi velmi opatrně
Na povědomí veřejnosti o externích defibrilátorech [AED] se zaměřil průzkum agentury YouGov realizovaný pro řetězec Kaufland letos v březnu na vzorku 1500 respondentů ve věku 18 až 69 let. A výsledky průzkumu neukazují na dobrou připravenost české společnosti k poskytnutí první pomoci při zástavě srdce s pomocí tohoto přístroje.
Zhruba dvě třetiny Čechů o přístroji AED něco ví, většinou to, že slouží k resuscitování. Pokud ale dojde na praktickou stránku věci, pak jen čtyři procenta z dotazovaných uvedla, že vědí, jak při jeho použití přesně postupovat, aby se cítili jistě. A stejně jako říkají prof. Rosina a doktorka Djakow, největší překážkou v poskytnutí první pomoci AED je obava a ostych. Zhruba 30 procent Čechů se obává nesprávného použití AED. A polovina má strach, že pacientovi ublíží. Část z dotazovaných projevila stud a ostych při samotném zásahu.
Z průzkumu tak vyšlo, že jen 27 procent lidí v Česku si je jistých, že přístroj při resuscitaci použijí správně i bez předchozího proškolení. Ze zkušeností lékařů přitom plyne, že muži si v tom věří podstatně více než ženy.
„AED je bezpečný přístroj určený i laikům, který uživatele navádí krok za krokem a sám vyhodnocuje stav pacienta,“ říká Martina Motshagen, místopředsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění [ČAKO].
Lidé jsou závislí zas jenom na lidech
Ta srdeční selhání sama prodělala před několika lety při návštěvě divadla. Tehdy na ni, jak uvedla, sice zíraly čtyři stovky lidí, žádný z nich jí ale první pomoc neposkytl. Dočkala si jí až od přivolaného zdravotníka, který ženě okamžitou masáží srdce tehdy zachránil život.
„Cílem koalice ‚Z lásky k srdci‘ je podpořit instalaci AED na dalších veřejných místech. A ukázat, že jeho použití zvládne téměř každý,“ odkazuje na akci, na které spolupracuje její pacientská organizace s již už zmíněným maloobchodním řetězcem.
Ta má podpořit povědomí veřejnosti o externích defibrilátorech a obecně poskytování laické resuscitace. Sám řetězec má osazené všechny své prodejny, včetně svého ústředí přístroji AED už od roku 2020. Letos k tomu přislíbil zajistit pro veřejný prostor 50 přístrojů AED. O tom, kam přesně poputují, se rozhodně po dohodě s odbornými společnostmi. Podle doktorky Djakow mezi vhodná místa, kde se pohybuje hodně lidí, sociální zařízení, ale třeba i školy, sportovní zařízení. Anebo i odlehlejší místa v horách s delší dobou dojezdu zdravotnické záchranné služby.
Veronika Táchová
