Ze srovnání průměrné výše důchodů v zemích EU vyplývá, že ženy žijící v EU pobírají v průměru o čtvrtinu nižší důchod oproti mužům. Největší 40% rozdíl vykazuje Malta, dále i Rakousko, Německo a o něco méně Francie s Německem.
Rozdíl mezi průměrným důchodem muže a ženy v Česku je jeden z nejmenších v bloku, když dosahuje zhruba deseti procent. Na rozdíly poukazují statistická data Eurostatu.
Při zprůměrování starobního důchodu mužů a žen v zemích Evropské unie [EU] vychází, že penzistka starší 65 let žijící v EU pobírala v roce 2024 v průměru o 25 procent nižší důchod než stejně starý muž. Největší rozdíly v průměrném důchodu muže a ženy vykazují vyspělé západní státy. Oproti tomu postsovětské země mají tento rozdíl kolem deseti procent a mnohde i menší.
Největší rozdíly v průměrných důchodech mužů a žen jsou na Maltě, kde je rozdíl 40 procent. Za ní následují Nizozemsko a Rakousku shodně se 36 procenty, Francie s 27 procenty a Německo s 26 procenty.
Nejšťastnější země nejsou nejbohatší, ale ty s pevnou rodinnou vazbou
Nejmenší rozdíl mezi průměrným důchodem muže a ženy vykazuje Slovensko, kde činí tento ukazatel 8 procent. Dále Estonsko s šesti procenty. V Maďarsku činí rozdíl stejně jako v Česku 9,6 procenta.
Ženy v EU vydělávají méně, a tak mají i nižší důchody
I když východní země unijního bloku vykazují nejmenší rozdíly mezi průměrným důchodem muže a ženy, tak na druhou stranu mají tyto země zároveň nejnižší výdělky ve srovnání se západními a severskými zeměmi EU. Nejvyšší výdělky mají lidé v Lucembursku, Dánsku, Německu, Belgii nebo Nizozemsku. Například průměrná hrubá mzda v Německu činila v roce 2024 kolem 4 500 euro [cca 110 000 Kč]. Obdobně na tom bylo sousední Rakousko.
Oproti tomu průměrná mzda v Česku v roce 2024 dosáhla cca 46 000 Kč s meziročním růstem o cca sedm procent. A to znamená, že průměrná hrubá mzda v Česku je o více než polovinu nižší než ve vyspělých unijních státech jako Německo, Rakousko nebo Dánsko.
Mladí evropští poslanci mluví o důchodcích jako o hospodářské zátěži
Z toho je i zřejmé, že důchody v těchto zemích budou podstatně vyšší ve srovnání s Českem, Slovenskem, Polskem či Maďarskem v situaci, kdy ceny potravin, bydlení a další spotřebitelské položky se v zemích EU na rozdíl od výdělků rychle přibližují. Což se odráží především v životní úrovni, a to i v době pobírání penze, mezi lidmi žijícími ve východní části EU a západních zemích EU.
Vysoké pojistné odvody v Česku, ale i nízké důchody
Starobní důchod v Česku od ledna 2026 vzrostl v průměru o 668 Kč měsíčně a dosáhl průměrné hodnoty 21 839 Kč. S průměrnou výší důchodu souvisí i odvody na sociální pojištění, jejichž součástí je důchodové pojištění.
Češi platí druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění
A právě sociální pojištění v Česku patří v zemích EU k těm nejvyšším. Za to Česko roky kritizuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Například v roce 2022 mělo Česko druhé nejvyšší sociální pojištění mezi zeměmi EU, to za Slovinskem. Což bylo navíc ještě předtím, než došlo k zavedení dalšího zatížení zaměstnanců nemocenským pojištěním v lednu 2024.
OECD ve své kritice vysoko nastavených odvodů na sociální pojištění argumentuje tím, že vysoké odvody zdražují cenu práce v Česku a negativně ovlivňují trh práce a ekonomiku. Mimo to podporují šedou ekonomiku, takzvanou práci „načerno“. Čímž přispívají i k tomu, že někteří lidé výdělky nepřiznávají. Těžko pak splňují povinnou pojistnou dobu pro přiznání starobního důchodu a jejich důchody jsou často i velmi nízké.
–RED–
