Při jednání Senátu o unijní Strategii práv osob se zdravotním postižením do roku 2030 senátoři upozornili na nevyváženost veřejných investic do ústavní a terénní sociální i zdravotní péče. Tlačí na transpozici průkazu OZP a parkovacího průkazu.
Senátoři směrem k ministrovi práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi [ANO] uvedli, že evropská data ukazují na pokulhávání České republiky v naplňování takzvané deinstitucionalizace. Tento termín znamená, že dochází k postupnému odklonu od dlouhodobé ústavní péče k domácí nebo také komunitní péči. Tedy k takové péči, kdy lidé s omezenou soběstačností žijí v nikoli velkokapacitním sociálním zařízení, ale například v chráněném bydlení. Anebo čerpají terénní služby přímo u sebe doma.
„Z dat vyplývá, že veřejné investice do ústavní dlouhodobé péče v České republice jsou o 14 procent vyšší, než je průměr v EU, zatímco investice do domácí zdravotní a sociální péče, toho terénního charakteru, jsou naopak o 20,5 procenta nižší ve srovnání s EU,“ uvedla na jednání senátu [29.7.] zpravodajka daného tisku z výboru pro záležitosti Evropské unie, který tisk projednal, senátorka Adéla Sucharda Šípová [Piráti].
Dodala, že takový vývoj ukazuje na to, že se Česká republika od deinstitucionalizace spíše odklání, než by ji podporovala. Dále upozornila, že výbor se zabýval podporou osob se zdravotním postižením a jejich pohybem v členských zemích EU. Údaje Eurostatu z roku 2024 uvádějí, že 24 procent obyvatel EU starších šestnácti let může mít nějakou formu zdravotního postižení. To představuje 90 milionů osob či každého čtvrtého dospělého v EU. Právě jednotnou podporou těchto lidí se zabývá zmíněný unijní dokument Strategie práv osob se zdravotním postižením.
Evropský průkaz OZP a parkovací průkaz OZP
Tímto narazili senátoři i na naplňování transpozice evropské směrnice o evropském průkazu pro hendikepované stejně jako na upravenou verzi evropského parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Parkovací průkazy sice v praxi již fungují, avšak nikoli jednotně ve všech státech EU. I tyto nástroje jsou součástí unijní Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021 až 2030.
„V půli období zhodnotila Komise naplňování cílů této strategie a konstatovala, že sice bylo při jejím provádění dosaženo pokroku. V celé EU však stále přetrvávají překážky, které omezují plnou účast osob se zdravotním postižením ve společnosti a hospodářství na rovnoprávném základě s ostatními,“ uvedl před senátory ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO].
Juchelka zvažuje vyšší příspěvek na péči 4+. Jasno má být do konce roku
Zmíněný Evropský průkaz osob se zdravotním postižením má podle ministra Juchelky společně s evropskou parkovací kartou usnadnit mobilitu handicapovaných v Evropské unii.
Unijní Strategie počítá také se zlepšením dostupnosti zdravotní péče, využitím umělé inteligence a podporou účasti osob se zdravotním postižením na demokratických procesech.
„Což je velká legislativa, kterou v tuto chvíli jako transpozici připravujeme na ministerstvu práce a sociálních věcí,“ řekl dále senátorům ministr, aniž by ale potvrdil termín dokončení příprav těchto nástrojů pro OZP.
Glosa: Nesnáším nepečující. Hlavně umisťovat a dědit „ve fullu“
Strategie je podle ministra v souladu s Národním plánem podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.
„Zaměřuje se zejména na zlepšení přístupnosti dopravy, veřejných služeb, informací a digitálního prostředí. Podporu nezávislého života a komunitních služeb, na vyšší zaměstnanost a kvalitní inkluzivní vzdělávání,“ vyjmenoval dále Juchelka.
Veřejné investice do ústavní péče jsou v ČR nadprůměrné
Na zavedení evropské směrnice o evropském průkazu pro OZP a evropském parkovacím průkazu OZP do tuzemské legislativy má Česko čas do 5. června 2027. A byla to právě transpozice unijní směrnice do národní legislativy, která podle Karla Trpkoše, vrchního ředitele Sekce IT na MPSV, stála za odkladem digitalizace dávek pro osoby se zdravotním postižením. Dávky a podpory si měly OZP vyřídit elektronicky v ministerské aplikaci Jenda od letošního dubna. Převod úřad odložil bez určení dalšího termínu.
Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority
Stejně tak se odložil, byť v tomto případě s určeným termínem na polovinu roku 2028, roky plánovaný přesun veškerých dávek pro OZP z Úřadu práce ČR pouze na Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ]. To znamená, že veškeré příspěvky a podpory, včetně průkazů ZT, ZTP a ZTP/P či příspěvků na péči a zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením i nadále, to po 1.7. 2026, vyřizují úřady práce ve spolupráci se sociální správou.
Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní
Do řízení o přiznání podpory tak stále složitě vstupují dva úřady. A sice úřady práce a pracoviště ČSSZ. Žádost o příspěvek podávají zdravotně postižení na úřadu práce. Nárok na podporu následně prošetřuje sociální správa, respektive její lékařská posudková služba. A ta výsledek šetření odesílá zpátky na úřady práce. Ty pak na základě posudku vydávají rozhodnutí o přiznání, nebo nepřiznání dávky. Pro takový postup se nejen u laické veřejnosti zažil termín „úřednický ping-pong“.
–VRN–
