Léky na obezitu pomáhají i na hormonální poruchu PMOS

Už jako náctiletá se potýkala Charlotta Touzalinová s přibíráním na váze, poruchami menstruace a silným ochlupením na obličeji. Šlo o příznaky, jež trápily i její matku a se kterými si nevěděli rady ani lékaři. Píše o tom agentura AP.

„Nechápala jsem, proč stále přibírám a proč se musím stále holit,“ stěžovala si.

Touzalinové a její matce lékaři nakonec diagnostikovali polyendokrinní metabolický ovariální syndrom [PMOS]. Ten podle statistik postihuje každou osmou ženu na světě.

PMOS, dříve známý jako syndrom polycystických ovarií [PCOS], je komplexní hormonální a metabolická porucha, která ovlivňuje celý organismus, tedy nejen vaječníky. Onemocnění změnilo název zkraje letošního roku, aby se pozornost přesunula od vaječníků a cyst.

• Polyendokrinní: Netýká se pouze jedné hormonální osy, ale více hormonů.
• Metabolický: Často souvisí s inzulinovou rezistencí, sníženou citlivostí buněk na inzulin, hmotností a hladinou cukru v krvi.
• Ovariální: Odrážejí se v něm potíže s vaječníky a ovulací.

Hlavními projevy PMOS jsou chybějící a nepravidelná ovulace a menstruace, zvýšená hladina mužských hormonů, akné, nadměrné ochlupení nebo řídnutí vlasů. Dále pak sklon k nadváze a potíže s hubnutím.

Předčasná menstruace se váže k nadváze i obezitě. A má rizika

Na rozdíl od své matky však Charlotta už dospívá s nadějí na vyléčení. Účastnila se dokonce studie testující nové léky na hubnutí na bázi GLP-1.

„Zjistili jsme, že jsou neuvěřitelně účinné při zlepšování symptomů u žen s tímto onemocněním,“ říká doktorka Melanie Creeová, která vedla tři klinické studie léků GLP-1 podávané na PMOS. Včetně té, které se zúčastnila Charlotte Touzalinová.

„A to znamená, že se můžeme a musíme o pacienty s PMOS lépe starat,“ dodává.

Potvrzuje i to, že malý, ale stále rostoucí počet studií ukazuje na to, že tyto léky na obezitu mohou fungovat i na poruchu PMOS. A to nejenom podporou hubnutí, ale také zlepšením inzulinové rezistence, hormonální rovnováhy a ovulace. Což je klíčové pro toto onemocnění.

Onemocnění PMOS je stále záhadou

Utrpení Charlotte, její matky a dalších žen a dívek kvůli PMOS je běžné. Diagnóza často trvá celá léta, protože příznaky se překrývají s jinými onemocněními, značně se liší a lékaři si jich nemusí všimnout. Porucha se vyskytuje v rodinách. Část žen, nikoliv všechny trpí nadváhou. Problém ale zůstává, že není známá příčina ani specifická léčba. Pouze se dají zvládat příznaky nemoci, a to užíváním antikoncepčních pilulek k regulaci menstruace a udržováním hmotnosti pomocí diety a cvičení.

I v medicíně čekáme na bod zlomu. Platí to i pro léčbu diabetu

Klíčovými faktory ovlivňujícími PMOS jsou dva hormony. Inzulin, který funguje jako klíč k uvolňování cukru z krve do buněk, a testosteron, který mimo jiné pomáhá udržovat sexuální touhu, hustotu kostí a svalovou hmotu.

Většina žen s PMOS, bez ohledu na velikost těla, má inzulinovou rezistenci. Což značí, že tento hormon nefunguje tak dobře, jak by měl. U mnoha žen se vysoká hladina inzulinu může dostat přímo do vaječníků. To je stimuluje k tvorbě většího množství testosteronu a vede k problémům, jako je vynechávání menstruace, silné akné, a dokonce i růst vousů.

Charlottě pomohly léky ve studii

Dnes již třiačtyřicetiletá matka Charlotty dlouho nevěděla, že tento stav existuje. I ona ale začala mít kolem 18ti let nepravidelnou menstruaci a trpěla nadýmáním. Kromě toho, že se potýkala se stejnými příznaky jako její dcera, měla problémy s vaječníky a četné potraty. I ty jsou u pacientek s PMOS častější.

Žena si vyslechla různé diagnózy, než se dozvěděla, že má PMOS. To se stalo přibližně ve stejnou dobu jako u její dcery. Vzpomínala, jak o dceřiných příznacích mluvila s pediatrem, který ji ošetřoval s podezřením na přejídání a ADHD. Matka dívky však lékaři řekla, že „tady musí jít o něco jiného“.

Komentář: Léky na hubnutí slibují úspěch. Ale jen po dobu, kdy se berou

Diagnózu dcery se dozvěděla až od doktorky Creeové. Právě v její studii Charlotta dostávala po dobu 10 měsíců injekce semaglutidu. Abnormální růst vlasů se zpomalil a menstruace se také ustálila. Po jídle se zase cítila plná a přestala nabírat na váze.

„Stala jsem se šťastnější verzí sebe sama,“ říká a dodává: „Cítila jsem se jako normální člověk.“

Pojišťovny o úhradách nechtějí ani slyšet

Zatímco výzkum GLP-1 pro PMOS pokračuje, zdravotní pojišťovny se urputně brání uznat jejich výsledky. A dokonce ani výsledky studie, které se zúčastnila sama Touzalinová, nepovažovaly za dostatečně přesvědčivé. A to přesto, že první data ukázala, že osm z jedenácti účastnic, které dokončily studii, zhublo alespoň o 10 procent své hmotnosti.

Hana Kahleová: Čím krmíme tělo, které se snažíme léčit?

Medián úbytku hmotnosti činil přibližně 20 kilogramů a medián poklesu testosteronu byl 52 procent. Šest žen mělo častější menstruaci a čtyři ženy pravidelný měsíční cyklus. Ve třech studiích Creeové pacientky užívající GLP-1 zhubly více než ženy v kontrolních skupinách a hladina testosteronu, cukru v krvi a inzulínu u nich prokazatelně klesla.

Komentář: Souvislost mezi světlem a hladinou cukru v krvi existuje

A dále: Zatímco studie zahrnující Charlottu Tozalinovou pracovala s injekcemi semaglutidu, ostatní zkoumaly tablety semaglutidu a třetí studie injekce exenatidu. Další studie po celém světě ukázaly podobné pozitivní výsledky. Ačkoliv nejsou studie rozsáhlé, někteří vědci tvrdí, že GLP-1 vykazuje slibný potenciál cílení na metabolické problémy i u PMOS. Jiní ale namítají, že důkazy o přínosu léků zůstávají nejisté a další studie stále ještě probíhají.

Lékaři už léky předepisují

Agentura AP uvádí, že s pokračujícím výzkumem a zkušenostmi stále více lékařů předepisuje léky na hubnutí na PMOS „mimo schválené indikace“. Dělají to proto, že pozorují zlepšení stavu pacientek. A to přesto, že pojišťovny zůstávají v úhradách zdrženlivé a v případě PMOS léky neproplácejí.

„Tyto léky hodně předepisuji,“ říká endokrinoložka Rana Maleková.

U pacientů s inzulinovou rezistencí je používá k podpoře hubnutí. Také ale zdůrazňuje, že výsledky léčby se u pacientů odlišují. Léky na bázi GLP-1 podle ní nefungují u každého a mohou mít vedlejší účinky. Jako jsou nevolnost a zácpa. A pokud je lidé přestanou užívat, vrátí se jim často vyšší váha.

„Přesto mohou tyto léky pomoci mnoha pacientkám s PMOS,“ říká dále Maleková.

Považuje za frustrující, že mnoho z nich nemůže přípravky dostat kvůli problémům s pojištěním. Ty totiž nejenže nejsou schváleny pro PMOS, ale některé pojišťovny je nehradí ani na hubnutí.

Boj o trh s léky na hubnutí se vyostřuje, ukazuje spor hlavních konkurentů

Zkušenosti s tím má i pacientka Charlotta. Po konci účasti ve studii již nedostává GLP-1 zdarma. Letos v červnu je tak musela vysadit. Její matka to ale odmítá a bojuje s pojišťovnou, aby léky dceři platila. Také říká, že má záložní plán, jak si obstarat léky v programu farmaceutické společnosti. A ráda by vyzkoušela tyto léky i pro své vlastní problémy s PMOS.

„Dcera je pro mě ale na prvním místě,“ zdůrazňuje s tím, že pevně věří v to, že jednou tuto léčbu dostane každý pacient trpící PMOS, pokud ji bude potřebovat.

„Vždyť je to něco, co skutečně pomáhá, a mohlo by pomoci mnoha dalším lidem,“ uzavírá.

Michal Achremenko