Naprostá většina Češek a Čechů si myslí, že k začlenění cizinců do společnosti je nutné, aby znali místní zákony, ale i tradice a jazyk. Další podmínkou integrace je práce, ale jen ta legální. V Česku žije asi 1,1 mil. cizinců, nejvíce je Ukrajinců.
Za zásadní v tom, aby se cizinci zapojili bez větších problémů do života v Česku, považují Češi to, aby tito lidé dobře znali svá práva stejně jako povinnosti a národní legislativu. Právě ta se může od zákonů v jejich vlasti v mnohém odlišovat. A pokud zákony a pravidla nebudou znát, jen těžko je pak mohou dodržovat. Dodržování zákonů považuje za klíč k úspěšnému zapojení cizinců do české společnosti 98 procent českých občanů.
„Ukazuje se, že veřejnost od cizinců očekává především dodržování pravidel, ne nutně hlubší kulturní či občanské zapojení,“ říká Jitka Uhrová, ředitelka výzkumu agentury STEM, která realizoval online šetření [2 008 respondentů starších 18 let, pozn. red.] napříč českou společností letos v březnu.
V Česku žilo na konci roku 2025 více než 10,9 milionu lidí, což bylo nejvíce od konce 2. světové války. Růst obyvatelstva ale nezajistila přirozená obměna, ale pouze zahraniční migrace. Cizinci se podílejí na populaci v Česku zhruba deseti procenty. Jinak řečeno každý desátý obyvatel v zemi je cizince. Nejvíce cizinců podle státního občanství připadá na Ukrajince, a to 54 %. S velkým odstupem pak na Slováky [11 %] a Vietnamce [6 %].
Úspěšné zapojení cizinců do české společnosti
Vedle znalosti a dodržování zákonů považují Češi za důležité v začleňování cizinců také to, aby rovněž znali, a především pak dodržovali místní zvyky a způsob života [98 %]. Naprostá většina českých občanů si dále myslí, že cizinci se integrují, pokud dobře znají český jazyk a začnou co nejdříve pracovat. To však jen na legální pracovní poměr, nikoli v šedé zóně tedy „na černo“ bez pracovní smlouvy nebo živnostenského oprávnění.
Z těchto základních předpokladů pro úspěšnou integraci by měl podle nich stát vycházet v nabídce programů pro cizince. Úřady, neziskové organizace a další instituce by měly podporovat hlavně kurzy českého jazyka pro cizince, kurzy, na nichž cizince poučí o národní legislativě a právech a povinnostech lidí žijících v Česku. Podpora by přitom měla začínat už na školách, které navštěvují děti cizinců. Což si myslí více než 80 procent respondentů.
Cizinci mířící do Česka za prací už se testují na TBC. Stále ale ne všichni
Oproti tomu necelá polovina dotazovaných nepovažuje tolik za podstatné pro úspěšnou integraci cizinců v Česku programy na podporu společných aktivit cizinců a většinové společnosti. Zhruba polovina pak vnímá jako určitou berličku pro zapojení psychosociální pomoc cizincům nebo speciální integrační projekty municipalit a neziskových organizací či Center na podporu integrace cizinců.
Nevítanými sousedy Čechů jsou narkomani, alkoholici, ale i muslimové
„Výsledky je však potřeba číst i s ohledem na zjištění z kvalitativní části našeho šetření, podle níž je povědomí české veřejnosti o konkrétních krocích, které stát v oblasti integrace cizinců realizuje, velmi nízké,“ říká k výsledkům šetření analytička STEM Klára Zajíčková.
Co naopak není pro integraci cizinců tak podstatné
Na druhou stranu nepovažují Češi za podstatné pro úspěšné začlenění cizinců do české společnosti jejich zapojení do života místních lidí. Rovněž není podle nich tolik důležité, aby získali české občanství či se zajímali o českou kulturu a více se přátelili s Češkami a Čechy.
Podle výsledků šetření rozdělili průzkumníci českou veřejnost do pěti skupin, to podle jejich postoji k cizincům. A to na skupiny Otevření, Umírnění, Ostražití, Pragmatičtí a Uzavření.
- Zhruba 13 % veřejnosti připadá na skupinu Otevření. Jde o mladší, vzdělanější lidi z větších měst, kteří jsou otevření přítomnosti i blízkosti cizinců.
- Umírnění tvoří čtvrtinu populace. A jde o vzdělanější lidi ve středním a vyšším věku, méně otevřené úplné blízkosti všech skupin cizinců.
- Ostražití [23 %] jsou lidé s nižším vzděláním žijící ve městech, kteří jsou vůči cizincům spíše uzavření. Ale vůči některým skupinám přítomným v Česku, jako jsou Slováci a Vietnamci nevykazují odmítavé postoje.
- Pragmatičtí [17 %] jsou typicky senioři z menších měst s nižším vzděláním, spokojení se směřováním země, kteří cizince ve své blízkosti příliš nechtějí.
- Uzavření [21 %] jsou nejčastěji lidé středního věku s nižším vzděláním. Nespokojení s vývojem společnosti a převážně odmítající přítomnost cizinců na českém území.
„V základní otázce indikující otevřenost vůči cizincům je česká veřejnost rozdělená. Převládající část populace [61 %] vnímá stěhování cizinců do České republiky jako ohrožení a zhruba dvě pětiny jej naopak vidí jako přínos [39 %],“ shrnují postoj Čechů a Češek k příchodu cizinců do Česka.
Z toho je zřejmé, že migrace je v Česku obdobně jako jinde v Evropě velmi společensky, ale i politicky štěpivé téma. Nicméně z průzkumu i vyplývá, že postoj Čechů k cizincům se proměňuje podle toho, o jakou konkrétní národnost jde. Asi nejlépe Češi vnímají Slováky a také Vietnamce.
–VRN–
