Naděje dožití u seniorů v ČR i nadále roste, nejdéle žijí důchodci v Praze

0
40
nadeje_doziti
Naděje dožití neboli střední délka života v seniorním věku se prodloužila v Česku za posledních 20 let o bezmála tři roky. Úměrně k tomu se však "nenatahuje" tato doba strávená ve zdraví. / Foto: Magnific.com

Naděje na dožití u mužů po 65. roce života se za posledních 20 let zvýšila o dva roky a sedm měsíců a u žen o dva roky a devět měsíců. Nejdéle se dožívají senioři v Praze, naopak nejkratší dobu dožití vykazují lidé v důchodu v Ústeckém kraji.

reklama

Naděje na dožití u pětašedesátníků v roce 2025 překročila 17 let a u pětašedesátnic dosáhla téměř 21 let. Na druhou stranu spolu s prodlužováním střední délky života v penzi se neprodlužuje tato část života ve zdraví. To znamená doba, kterou lidé v důchodu stráví v dobré zdravotní kondici a bez omezení běžných aktivit. V dobrém zdravotním stavu stráví seniorní ženy jen dvě pětiny této doby a muži zhruba necelou polovinu.

Pozorování ptáků posiluje mozek a zklidňuje mysl. A nic nestojí

Na vývoj střední délky života u seniorní populace v Česku ukazují aktuální data z publikace o vývoji obyvatelstva ČR za minulý rok a data z nového vydání časopisu Statistika Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Naděje na dožití je nejvyšší u seniorů v Praze

Naděje dožití neboli střední délka života představuje počet let, kterých se lidé mohou dožít při zachování míry úmrtnosti. Podle statistiků se prodlužuje tato doba nejen u narozených, ale i u seniorů a seniorek. Zatímco v roce 2016 měli pětašedesátníci před sebou střední dobu života 16,1 roku, loni to bylo už 17,1 roku. U pětašedesátnic se naděje dožití dostala z 19,7 roku na 20,8 roku.

„Za posledních 20 let od roku 2005 se naděje dožití v tomto věku zvýšila u mužů o 2,7 roku, u žen o 2,9 roku,“ uvedl statistický úřad.

Recept na zdraví není potravinový doplněk, ale zdravý životní styl

Podle něj to znamená relativní nárůst naděje dožití u pětašedesátníků o 19 procent a u pětašedesátnic asi o 17 procent, u osmdesátiletých pak o čtvrtinu. Od roku 2005 si osmdesátníci připsali navíc 1,6 roku a osmdesátnice 1,9 roku. Mezi lety 2016 až 2025 se střední délka života osmdesátiletých mužů protáhla o půl roku, dosáhla 7,8 roku. U osmdesátiletých žen prodloužení činí 0,7 roku, naděje dožití se zvýšila na 9,4 roku.

Šanci zestárnout mají v Česku bohatí lidé. Ti chudí už moc ne

Nejdéle mají naději žít senioři a seniorky v Praze. U pětašedesátiletých Pražanů činila loni střední délka života 18,3 roku a u stejně starých Pražanek 21,8 roku. Naopak nejkratší byla tato doba dožití v Ústeckém kraji. U mužů činila jen 15,7 roku a u žen 19,3 roku.

Dlouhý život neznamená zdravý život

Statistici ale poukazují i na to, že jen část seniorského života stráví lidé ve zdraví. Tato doba, která se stanovuje podle úmrtnosti a podle odpovědí dotázaných v průzkumu o životních podmínkách, se od roku 2005 podle ČSÚ protáhla zhruba o 1,2 roku.

Pětašedesátiletí Češi měli v roce 2024 podle Eurostatu před sebou 7,8 roku v dobrém zdravotním stavu a bez většího omezování běžných aktivit a pětašedesátileté Češky pak 8,2 roku ve zdraví.

„To činilo přibližně 46 procent celkové střední délky života 65letých mužů a necelých 40 procent celkové střední délky života 65letých žen,“ uvedl ČSÚ.

V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla

V zemích EU činí průměrná doba střední délky života ve zdraví u seniorních mužů deset let a u žen 10,5 roku. Nejdéle stráví „svůj podzim života“ bez větších omezení a v dobré zdravotní kondici senioři ve Švédsku. Ti podle dat Eurostatu začínají pociťovat zdravotní obtíže a s tím související omezování krátce před osmdesátkou.

Zdraví seniorů jako argument pro důchodový věk

Kratší doba střední délky života, kterou stráví čeští důchodci ve zdraví, se stala jedním z argumentů stávající vládní koalice pro zastropování věku odchodu do státní penze na 65. roku života. Podle nich posouvání věkové hranice pro odchod do důchodu přesune část seniorů, právě těch ve špatném zdravotním stavu, pouze do dávkového systému.

Situace důchodců není dramatická. Hůř jsou na tom rodiny s dětmi

Výzkumníci ale podotýkají, že ukazatel je z části subjektivní a lidé v Česku nejsou nemocnější než v cizině. Na 65 let se důchodový věk v Česku zřejmě dostane v příštím desetiletí. Nyní se věk odchodu do řádné starobní penze kvůli stárnutí populace posouvá, a to ročně o dva měsíce u mužů a obvykle o čtyři až šest měsíců u žen.

Minulá vláda Petra Fialy [ODS] přijala změny u důchodů, včetně stanovení vyššího věku pro odchod do penze. Podle nich má navyšování věku odchodu do důchodu pokračovat i do budoucna. To o měsíc ročně až do dovršení řádného věku pro odchod do penze na 67. roce života. Této zákonné hranice se má podle stávající legislativy dosáhnout prvně v roce 2057.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here