V přeměně náhradní rodinné péče Česko selhává. Jen zakázat umisťování dětí do ústavní péče nestačí. Nutné je k tomu vytvořit i podmínky a kapacity v náhradních rodinách. V Česku ale chybí volní pěstouni, a i ústavní zařízení praskají ve švech.
Takzvané kojenecké ústavy neboli dětské domovy pro děti do tří let věku ukončily povinně činnost k 31. prosinci 2024. Část z nich se postupně proměňuje na centra komplexní péče pro vážně nemocné děti a zajišťující i odlehčovací služby pečujícím. A děti do tří let, které nemohou pobývat ve své vlastní rodině, se mají od loňska obratem umisťovat do náhradních rodin. Jenže těch je v Česku nedostatek. Stejně tak chybí místa v takzvaných klokáncích, zařízeních pro okamžitou, ale jen velmi krátkou pomoc dětem odebraným od jejich biologických rodin.
„Pěstouni skutečně nejsou. Můžeme se filozoficky bavit o tom, co je důvod […]. Veškeré transformace se zákazy věků nebyly šťastné. Nemáme kapacity v dětských domovech. Žádná nová místa nevznikají,“ upozornil [4.11.] na jednání sněmovního Výboru pro sociální politiku ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO].
Kojenecké ústavy stát nahradil přechodnými pěstouny, a ti fungují
Podle něj se v Česku systém náhradní rodinné péče sice transformoval a částečně odklonil od ústavní péče, zatím především u nejmenších dětí, ale k posílení kapacit v náhradních rodinách moc nedošlo.
„Udělali jsme transformaci, která je nákladná. Kraje nakupovaly rodinné domky, byty. Kapacitní posílení ale nebylo,“ řekl ministr.
To za situace, kdy ohrožených dětí v Česku přibývá. A zařízení pro okamžitou pomoc dětem, jako jsou zmíněné klokánky, „praskají ve švech“, dodal Juchelka.
Navíc od roku 2028 dojde k zákazu umisťovat do ústavů děti do sedmi let věku. I na to se musí český systém náhradní rodinné péče připravit.
Přechodní i dlouhodobí pěstouni chybí
O kapacitách a vytíženosti pěstounských rodin vypovídá statistika projektu Právo na dětství. Podle ní bylo letos v září v Česku 964 přechodných pěstounských rodin. Volných bylo 43 z nich. Dalších 230 přechodných pěstounů vykazovalo ve stejné době přerušený výkon péče. V srpnu fungovalo 946 přechodných pěstounských domácností, volných bylo 33 z nich.
Do dlouhodobé pěstounské péče by přijalo dítě nyní 142 rodin. Z nich 41 by přijalo chlapce nebo dívku starší šesti let. Přechodná pěstounská péče trvá nanejvýš rok a zajišťuje péči o jedno dítě, případně sourozence. Za tu dobu by se měla krizová situace v biologické rodině vyřešit nebo pro dítě najít dlouhodobá náhradní rodina.
Vedle toho v Česku funguje asi 137 dětských domovů s kapacitou přibližně 4 900 lůžek. Legislativně spadají tato ústavní zařízení pod ministerstvo školství, většinu z nich zřizují kraje. I dětské domovy procházejí poslední roky přeměnou, kdy se z velkokapacitních zařízeních, v nichž žijí všechny děti takzvaně pod jednou střechou, stávají komunitní zařízení. Často se stavějí menší zařízení, domečky, ve kterých žijí děti pospolu v prostředí, které se více podobá domácnosti.
Opozice se obává o krytí pěstounských dávek
Opoziční poslanci na jednání Výboru upozornili na to, že pěstounských rodin v Česku přibývá jen velmi pomalu. A v ústavní péči i nadále zůstává bezmála pět tisíc dětí. S větším využitím pěstounských rodin podle opozice pomohou municipality a také vyšší finanční ocenění pěstounských rodin.
„Nám v Pardubickém kraji se povedlo dětské domovy transformovat. Kraje to dovedou,“ řekla například na Výboru poslankyně Lenka Martínková Španihelová [Piráti].
Dále upozornila, že výdaje MPSV na pěstounskou péči v příštím roce zůstanou na letošní úrovni. A pokud má v Česku pěstounských rodin přibývat, pak je podle ní třeba spolu s tím navyšovat i rozpočet MPSV pro tuto položku.
„Výdaje na pěstouny budou nejnižší od roku 2019,“ uvedla k návrhu rozpočtu ministerstva poslankyně.
Kojenecké ústavy se mění na centra péče o nemocné děti, jsou potřeba
Odměna pro pěstouna se vypočítává z minimální mzdy a částky životního minima. A to znamená, že v příštím roce porostou s tím, jak se zvýší i částka minimální mzdy.
Konkrétně na pěstounské dávky pak má resort MPSV pro letošek 7 miliard korun.
„Pokud ministerstvo práce uvádí, že počet pěstounů roste, tak je tam ale stejná částka. Počítáno přes palec tam chybí 450 milionů korun,“ poznamenal k tomu bývalý ministr práce a lidovecký poslanec Marian Jurečka.
Pokud by podle něj příští rok přibylo méně než 500 pěstounů, žádalo by si to přidání do rozpočtu alespoň 600 milionů korun, dodal.
„Budeme to vykrývat, pokud by došlo k enormnímu nárůstu počtu pěstounů,“ mírnil obavu svého předchůdce z podfinancování pěstounských dávek ministr Juchelka.
–VRN/ČTK–
