S diabetem 2. typu se léčilo v roce 2025 v Česku 1,16 milionu lidí a do pěti let, v roce 2030, vzroste jejich počet už na 1,3 milionu. Lékaři se proto zaměřují na pacienty s prediabetem, aby u nich zabránili plnému rozvoji cukrovky.
Nárůst počtu takzvaných cukrovkářů se snaží lékaři alespoň tlumit. A to tím, že už v ordinacích praktiků testují pacienty při pravidelných dvouletých kontrolách na hodnoty glukózy v krvi, to bez věkového omezení. Už při zvýšených hodnotách tak zahajují lékaři intervenci, aby nemoc udrželi alespoň na stávajících hodnotách a nedošlo k rozvoji plného diabetu.
Přehledně: Jaká je hrazená prevence pro muže u praktika od ledna 2026
Podle výsledků krevních testů, které soustřeďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS], žije v Česku zhruba 360 tisíc lidí ve zvýšeném riziku cukrovky.
„Když se nestane nic, tak nás budou stát přibližně 18 miliard ročně, pokud se u nich projeví diabetes,“ upozornil na důsledky ponechání těchto lidí ve vyšším riziku rozvoje diabetu 2. typu bez lékařské pomoci na tiskové konferenci [11.11.] předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. Martin Prázný.
S cukrovkou se v Česku léčí skoro 1 200 000 lidí
Zásadní podle něj je zvýšit úsilí v péči právě o tyto takzvaně prediabetické pacienty. Pokud se u pacientů nemoc už rozvine, pak se stávají pacienty s diabetem v naprosté většině na celý život. K cukrovce se navíc váže nespočet dalších vážných onemocnění.
„I když teď něco uděláme, tak setrvačností nám to poroste třeba ještě deset, 20 let,“ dodal prof. Prázný.
Péče o diabetiky v Česku přesáhla 120 mld. Kč ročně. Chce to změnu
Už teď podle něj zdravotní data jasně ukazují, že ve 30. letech bude žít v Česku přes 1,3 milionu pacientů s cukrovkou.
„Chtěli bychom náklady přesunout do časnějších stadií a na komplikacích posléze šetřit,“ vysvětlil.
Náklady na léčbu zdravotních komplikací souvisejících s diabetem vyčísluje prof. Prázný jen za loňský rok na 154 miliard korun. Za pět let se tyto výdaje více než zdvojnásobily, dodal. V roce 2025 činily příjmy zdravotních pojišťoven zhruba 530 miliard korun. To znamená, že zdravotní péče o diabetiky si ukrojila skoro třetinu z jejich rozpočtů.
Cukrovka otevírá dveře dalším nemocem
Změna strategie v léčbě cukrovky, kdy se lékaři nezaměřují výhradně na pacienty s již rozvinutým diabetem, ale i na osoby ve vyšším riziku, značí i prevenci dalších často celoživotních nemocí. Třetina diabetiků má podle doktora Davida Karáska, diabetologa z Fakultní nemocnice Olomouc, nějakou nemoc srdce nebo cév. A srdeční selhání je u nich čtyřikrát častější než u zdravého člověka. Lidé s cukrovkou mají často i problémy se zrakem. Zhruba 40 procent diabetiků podle prof. Prázného nechodilo k očnímu lékaři, který mohl případné změny sítnice včas odhalit.
I na této mezeře v péči diabetologové pracují. Některé diabetologické ambulance se vybavují přístrojem na vyšetření očí, kdy riziko poškození zraku kvůli diabetu vyhodnocuje umělá inteligence. A tato praxe ukazuje už v prvních letech na velmi dobré výsledky.
„Za tři roky bylo zachyceno více než 18 000 nových pacientů s diabetickou retinopatií,“ uvedl prof. Prázný.
Za další problém považuje profesor to, že už nyní nedosahují v Česku léčení pacienti optimálních hodnot glykovaného hemoglobinu podle mezinárodních standardů. Jde o bezmála polovinu všech pacientů, kteří se léčí s diabetem a kteří nejsou dostatečně kompenzovaní.
„A u nich musíme očekávat komplikace, protože glukóza je toxická, je tam bezprahový efekt. Každé zvýšení glykémie pacientům škodí,“ vysvětlil.
Velký potenciál v léčbě diabetu tak spatřuje prof. Prázný především ve včasné léčbě mladých pacientů. A to tak, aby se u nich nemoc nezhoršovala a nevedla k tichému rozvoji například poruchy funkce ledvin či oběhové soustavy, které rovněž souvisejí s vysokou hladinou cukru v krvi.
„Nízká proléčenost u mladších věkových kategorií znamená bohužel promarněnou příležitost,“ podotkl profesor.
Včasnou péčí o mladší ročníky může zdravotnictví ušetřit i velkou část prostředků. Léčba pacienta s rozvinutým diabetem je podstatně dražší a trvalá. A navíc hrozí, že se u něj rozvinou další onemocnění, které jej omezí v osobní soběstačnosti, ale i na pracovním trhu.
„Bohužel ta investice není stále ještě chápána jako investice, ale jako prostý výdaj z toho rozpočtu zdravotních pojišťoven. A my bychom potřebovali, aby se to do budoucna zlepšilo,“ uvedl již dříve prof. Prázný ke strategii léčbě diabetu v České republice.
–VRN/ČTK–
